Taťána Böhmová (48)

Vzdělání:
Absolventka brněnské oděvní průmyslovky.

Kariéra:
Původně se živila jako dámská krejčová, později pracovala v pohostinství. Posledních 20 let pracuje v pražských nočních klubech – Hanka Servis, Cabaret Atlas, Sweet Paradise. Od loňska je manažerkou klubu Neon.

Soukromí:
Matka dvou dětí.

Její kariéra je spjata s největšími pražskými "vykřičenými domy". Je tím, čemu se odpradávna říká bordelmamá, byť její oficiální funkce zní manažerka nočního klubu. V oboru, který v Česku oficiálně vůbec neexistuje, pracuje již dvě desetiletí.

"Já se do toho za těch 20 let tak zažrala, že děvčatům dělám takovou náhradní mámu. Je tu spousta holek, které jsou z děcáku, i mámy od rodin, které mají malé děti a manželé je posílají dělat tuhle práci, protože není zbytí. A svěřují se mi často s věcmi, které ani doma neřeknou," vysvětluje Taťána Böhmová, absolventka textilní průmyslovky, momentálně působící v klubu Neon nedaleko Václavského náměstí, jak se jí práce s prostitutkami stala koníčkem.

Řešíte v klubu téma legalizace prostituce?

Ne, neřešíme a mně je to úplně jedno. Úplně. Politici se na to chystají už strašně dlouho, pořád o tom ale jen mluví.

Nezdecimovalo by zdanění váš "průmysl"?

Určitě ne, ten přežil už všechno (smích). Jak by to ale chtěli hlídat a kontrolovat? Tím, že v tom dělám tak dlouho, tak se musím smát. Holka přijde večer do práce, a jak jí dokážou, kolik měla ten večer zákazníků? Jak dlouho a kolikrát byla na pokojíčku? Přijde mi to směšné. A vůbec netuším, jak by někdo řešil priváty, kde to dnes bují nejvíce.

Pamatujete za těch dvacet let, že by do klubu přišla nějaká úřední kontrola, třeba z finančáku či z hygieny?

Nikdy. Měli jsme asi třikrát razii, že přišla policie, chtěla občanky, otečkovala nás, dokonce jednou jsem zažila, že jsme si museli lehnout na zem, kontrolovali, zda nemáme drogy. Všechno bylo ale v pořádku, a odešli.

Vědí vaši rodinní příslušníci a známí, čím se živíte?

Vědí to všichni. Měla jsem ale tatínka, který pocházel ze Slovenska, tam jsou hodně nábožensky založení, a dlouho jsem to před nimi tajila. Říkala jsem, že dělám v baru, a neříkala v jakém. A když se to provalilo, tak ne že by mě přímo odsoudili, ale nechtěli se o tom se mnou bavit a ani nechtěli slyšet nějaké omluvy, pro ně to špatné stejně bylo.

Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se