Páteční rozsudek na neoficiálním lídrem Věcí Veřejných Vítem Bártem a exposlancem jeho strany Jaroslavem Škárkou byl pro mnohé pozorovatele až nečekaně razantní.

Podmíněný trest pro Bártu za uplácení svých kolegů a dokonce tříleté vězení pro Škárku, který od Bárty peníze přijal, aby se ho pokusil zdiskreditovat, znamenají podle českých komentátorů jistý průlom. Podívejte se, co si o verdiktu soudce Jana Šotta myslí.

Komentátor Lidových novin Martin Zvěřina ve svém článku s titulkem "Z ostudy mandát" trochu pesimisticky předpovídá, že ani Bárta ani Škárka své poslanecké mandáty nesloží.

"Očekávání, že Vít Bárta a Jaroslav Škárka rezignují na poslanecké mandáty, se jeví stejně pošetilé jako vyzývání exhibicionistů k neodhalování. Každému kromě kumpánů těch dvou je jasné, že do sněmovny takoví lidé nepatří," píše Zvěřina.

Podle komentátorky Lidových novin Lenky Zlámalové soudce Jan Šott doslova rozstřílel verzi příběhu o poslanecké korupci ve Věcech Veřejných.

Pátečním rozsudkem padla omílaná historka, v níž si měl Bárta kupovat loajalitu poslanců Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky, kteří sebrali odvahu a zažalovali ho. Škárka se měl provinit jen tím, že část úplatku využil, proto seděl na lavici obžalovaných.

"Soudce složil příběh úplně jiný. Není v něm žádné dobro a zlo, jen zlo a menší zlo. A tím menším zlem je Vít Bárta," napsal list. Bárta byl podle něj zaslouženě potrestán za to, že si pletl politiku s byznysem a poslance se zaměstnanci.

Jaroslava Škárku soudce opakovaně popsal jako zákeřného hanebného člověka, který Víta Bártu podvedl a křivě obvinil. "Poučení soudce zní jasně: zneužívání protikorupční atmosféry k politickým podvodům se trestá. Falešní hrdinové se silnou mediální podporou sebevědomého nezávislého soudce neoblbnou," míní komentátorka Lidových novin.

Také podle názoru komentátora Mladé fronty Dnes Martina Komárka je rozsudek v souladu se zdravým rozumem a přitom logicky vyplývá z důkazů.

"I pro ostatní soudkyně a soudce se může stát vzorem, že odvaha není nutně trestána. Že v soudní síni vládnou oni, ne politici," píše Komárek.

V komentáři šéfredaktora deníku Roberta Čásenského ale list upozorňuje na jeden docela nepovšimnutý detail - to, že soudcův verdikt obsahuje pasáž, která by při pozorném poslechu musela leckterého vrcholného představitele pořádně vyděsit. I malá výhoda je výhoda, úplatek je úplatek, i když se mu nakrásně říká půjčka, dárek, provize, příspěvek, honorář nebo výpomoc.

Zdánlivé drobnosti, ať už jsou to luxusní hodinky, natrvalo půjčená auta či použití soukromého tryskáče, mohou být nahlíženy ve zcela jiném světle, podotýká Čásenský. Proto doporučuje "nebrat nic než oficiální plat a zkusit z toho vyžít".

Podle autora poněkud radikálního komentáře v deníku Blesk by nejlepším řešením po tomhle monstrprocesu plném lhaní, vulgarit a tajných nahrávek byl asi opravdu "doživotní arest pro úplatkáře a hloupé lháře i zákaz Věcí veřejných". Jenže to se nesmí, míní.

"Co se ale smí, je zakázat si je ve vlastní hlavě. Pro normálního člověka tahle partaj přestala existovat," uzavírá.

Komentátor deníku Právo Alexandr Mitrofanov si v celém procesu všiml jiné věci, toho, jak "se éterem šířily pochvaly na adresu soudce Jana Šotta". Není to ale podle Mitrofanova dobrá zpráva. "To jsme na tom hodně špatně, když se v superlativech mluví o výkonu profesionála, který by měl být naprosto běžný a až šedivě normální," píše Mitrofanov.