Takhle masivní navrácení majetku státu české země ještě nezažily. V poslanecké sněmovně, kam vládní koalice předložila zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, se hraje o více než 130 miliard korun v nemovitostech i penězích.
Hlavní zájem na jeho schválení má katolická církev, která žádá zpět majetek, o který ji po roce 1948 připravili komunisté. Při debatách mezi experty a politiky ale stále zní i teze, že církevní majetek byl specifický a přinejmenším od konce 18. století, od josefínských reforem, měl veřejnoprávní charakter.
Nově to připomíná právní analýza právníka a vedoucího katedry práva Bankovního institutu Aleše Rozehnala, kterou vypracoval pro týdeník Ekonom (kompletní znění exkluzivní analýzy najdete ZDE). Rozehnal v ní tvrdí, že chystané vypořádání není restitucí, tedy uvedením majetkových poměrů do předchozího stavu.
"Právo, které církev měla k majetku, který užívala, nebylo vlastnickým právem, i když se vlastnickému právu podobalo. Oproti vlastnickému právu podléhalo řadě omezení," tvrdí právník.
"Není to restituce"
A upozorňuje, že vydaný majetek na rozdíl od minulosti žádným omezením podléhat nebude. Navíc subjekt, který ho obdrží, bude odlišný od právnických osob, kterým byl vyvlastněn.
V kostce: o majetek v případě katolické církve přišla veřejnoprávní instituce, která se při proměnách legislativy přeměnila v soukromého vlastníka. "Církev samozřejmě můžeme odškodnit, nejde ale o restituce," řekl Aleš Rozehnal týdeníku Ekonom.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
