Jančíkovi kritici uspěli. Stát smí ovlivnit dění v politické straně, řekl Ústavní soud

Soudy se musejí znovu zabývat žalobou kvůli údajnému porušení principů vnitrostranické demokracie v organizaci ODS v Praze 5.

Ústavní soud vyhověl stížnosti Jiřího Vithy a Petra Stejskala, kteří kritizovali praktiky v době starostování kontroverzního Milana Jančíka.

Justice se původně nechtěla jejich výhradami blíže zabývat, protože prý nesmí přezkoumávat dění uvnitř politických stran. ÚS vrátil případ k novému projednání u Obvodního soudu pro Prahu 1.

Z nálezu ústavních soudců vyplývá, že v tomto případě se justice situací ve straně zabývat mohla a měla. "Má-li fungovat demokracie na té celostátní úrovni, musí nutně fungovat v politických stranách," řekla soudkyně zpravodajka Eliška Wagnerová.

Soudy proto musejí mít pravomoc ve sporných případech pravomoc kontrolovat, zda si orgány politických stran počínaly demokraticky, předvídatelně a v souladu se stanovami. Podle advokáta obou stěžovatelů Pavla Uhla je dnešní nález posílením demokracie. "Pokud se děje uvnitř politické strany protizákonnost, je soudem zjistitelná a soud by ji měl zkoumat," uvedl Uhl.

Vitha a Stejskal konkrétně žalobou zpochybnili výsledky oblastního sněmu v květnu 2007, který odvolal celou oblastní radu a dosadil do vedení straníky blízké Jančíkovi.

Profil

Milan Jančík: Starosta, kterého nemá nikdo rád. A který má opravdu hroší kůži zobrazit

Podle Jančíkových kritiků byl sněm neplatný. Vadilo jim například to, že sněm svolal tehdejší předseda pražských občanských demokratů Jan Bürgermeister, a ne předseda oblastního sdružení. Sněm zpochybňovali ještě před jeho začátkem, někteří se jej ani nezúčastnili. Spekulovalo se také o náboru černých duší v městské části.

Rozdílné soudní verdikty

Skupina zastupitelů se pak žalobou domáhala toho, aby Obvodní soud pro Prahu 1 stanovil, že rozhodnutí sněmu jsou v rozporu se zákonem a stanovami. Obvodní soud jim částečně vyhověl, ovšem Městský soud v Praze v odvolacím řízení verdikt změnil a žalobu zamítl.

Městský soud se přiklonil k závěru, že činnost orgánů politických stran se vymyká soudnímu přezkumu. Dovolání nespokojenců pak odmítl Nejvyšší soud.

Nelze porušit právo na sdružování

Z nálezu ÚS vyplývá to, že soudy v některých případech rozhodnutí stranického orgánu přezkoumat mohou. Musejí totiž dohlížet na to, aby nedocházelo k porušení základního práva jednotlivců sdružovat se v politických stranách.

Modelově jde třeba o situace, kdy strana svévolně odmítne žádost o členství, případně někoho vyloučí, třeba pro nepohodlné názory.

Ústavní soud zároveň kritizoval chybějící zákonnou úpravu ohledně kontroly a případného přezkumu dodržování vnitrostranické demokracie.

Chybějící úpravu prý měly nahradit soudy svým aktivním přístupem, což v případě Prahy 5 neudělaly, protože se sporem nechtěly vůbec věcně zabývat. "Pokud obecné soudy v nyní posuzovaném případě nerozpoznaly protiústavnost existující mezery v právní úpravě a nepokusily se ji ústavně konformně vyplnit (...), nelze takový přístup ústavně aprobovat," uvedla Wagnerová.

Rozpolcená ODS

ODS v Praze 5 byla rozpolcená už před sněmem. Část zastupitelů zvolených v roce 2006 za občanské demokraty odešla kvůli výhradám k Jančíkovi a jeho koalici s ČSSD do opozice.

Někteří straníci ODS opustili. Vitha později úspěšně kandidoval v komunálních volbách za TOP 09. Do stejné strany přešel také František Laudát, jenž na sporném oblastním sněmu přišel o funkci předsedy ODS v městské části.

Nové řízení před Obvodním soudem pro Prahu 1 už bude mít podle Uhla jen symbolický význam. "Všechny ty poměry, které byly nastoleny sporným sněmem, už odezněly v jiných politických procesech," uvedl Uhl.

Pondělního jednání se nezúčastnil žádný zástupce ODS.

Éra kontroverzního starosty Milana Jančíka skončila jeho rezignací až v létě 2010. Za dobu svého působení čelil řadě skandálů.