Návrh reformy vysokých škol odmítlo 20 z 26 akademických senátů univerzit. Předsedové senátů vyzvali k peticím a stávkám.
Se svými připomínkami se chtějí obrátit také na vládu, ministr Josef Dobeš (VV) prý jejich námitky zkresluje, řekl ve čtvrtek po jednání předsedů akademických senátů tajemník senátu Univerzity Karlovy Daniel Feranc.
Ministerstvo se ale brání, výhrady škol prý nemusejí brát v potaz.
Návrh reformy již dříve kritizovali rektoři několika českých vysokých škol.
"Předsedové akademických senátů vysokých škol vyzývají akademické senáty, aby zvážily všechny vhodné kroky, které by přiměly státní moc respektovat vůli členů akademických obcí a jejich demokraticky ustanovených reprezentací včetně případných veřejných vystoupení, jimiž mohou být kromě rezolucí, petic, v případě potřeby též demonstrace nebo stávky," stojí v materiálu, který ve čtvrtek obdržela ČTK.
Dopis pro vládu
Akademikům došla trpělivost poté, co se ministerstvo údajně vyhnulo vypořádání jejich 11 zásadních připomínek. O připomínkách by jinak ministr musel informovat všechny členy vlády.
Předkládací zpráva k věcnému záměru zákona o vysokých školách je podle akademiků "účelově zavádějící a úmyslně zkresluje připomínky podané Radou vysokých škol".
Zástupci univerzit proto napsali kabinetu dopis, v němž jej upozorňují na výtky akademické obce.
"Ministerstvo školství postupovalo přesně, jak mu ukládají legislativní pravidla vlády," reagovala na to mluvčí ministerstva Kateřina Savičová. Materiál prý mohou rozporovat jen ministerstva, orgány státní správy, kraje nebo celostátní sdružení obcí.
Výtky ostatních, a tedy ani vysokých škol, kterých se navržené zákony týkají, nejsou předmětem rozporu.
Co čeká vysoké školy? Z návrhu reformy ministra Dobeše jsme vybrali 6 změn - čtěte ZDE
Školám vadí hlavně nepřipravenost zákona o finanční pomoci studentům i některé plánované změny. Nově by třeba mělo v akademických senátech zasedat méně studentů.
Titul profesora a docenta by už také neměl mít celorepublikovou platnost, ale byl by vázán vždy na konkrétní univerzitu, která jej udělila.
Návrhy odmítl například akademický senát Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně, VŠCHT, ČVUT, Univerzity Palackého v Olomouci, Ostravské univerzity nebo vysokých škol v Liberci, Opavě, Českých Budějovicích, Pardubicích a Ústí nad Labem.
Kritika školného
Akademici odmítli i zavedení školného. To by mělo být zavedeno v roce 2013, maximální výše by měla být 10.000 korun za semestr. Návrh počítá i se systémem spoření a půjček na vzdělání. Za půjčky by přitom bankám ručil stát.
K reformě jsou kritičtí také studenti.
Se zavedením školného, které reforma obsahuje, nesouhlasí Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ). Její předseda Miroslav Jašurek se již před časem vyjádřil, že placení školného nebude mít žádný přínos, pouze mladé lidi víc zadluží a školám peníze navíc nepřinese.
Reforma se připravuje několik let. Kvůli nesouhlasu akademiků byly změny pokaždé odloženy.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist