Volební model - prosinec 2011

ČSSD - 34 %

ODS - 18,5 %

TOP 09 - 17,5%

KSČM - 17 %

KDU-ČSL - 4%

Strana zelených - 2,5

Věci veřejné - 1,5 %

ostatní - 5 %

Zdroj: CVVM

Přežije vláda Petra Nečase, nebo půjdeme k předčasným volbám? Zaboduje Jiří Paroubek nebo miliardář Andrej Babiš? Kam zamíří Václav Klaus? To vše jsou otázky, na které odpoví rok 2012. Klíčovým testem pro českou politiku se v něm stanou podzimní volby do krajů a třetiny senátu, které také ukážou, jak si jednotlivé strany stojí před blížící se volbou hlavy státu. 

Jinak politika zůstane ve stínu ekonomiky. Se stejnou pečlivostí, kterou nyní věnují zkoumání preferencí svých stran v průzkumech veřejného mínění, začnou politici s napětím sledovat vývoj hospodářských veličin. Údaje o nezaměstnanosti, rozpočtových příjmech a především odhady ekonomického růstu. 

Nebude to klidné čtení, každé procento dolů znamená nové škrty a další daně. Hospodářské potíže si zřejmě vynutí změny chování. Na snižování daňové zátěže teď pravice, která s ním v uplynulých dvaceti letech pravidelně přicházela, musí zapomenout. Odpovědnost za chod státu ji bude tlačit k pravému opaku.

Opoziční levice, která vždy prosazovala zvýšení daňové kvóty proti tomu bude protestovat z logiky boje o voliče. V Bruselu se navíc začne hrát o to, zda by Evropské unii přeci jen více neslušela dvourychlostní podoba – naznačují to alespoň poslední aktivity německé kancléřky Angely Merkelové. V takovém případě bude hodně záviset na domácích politicích, jaké místo Česká republika v takovém modelu zaujme: zda v centru, na okraji nebo zcela mimo.


Jaké budou klíčové osobnosti a klíčoví aktéři hlavních politických událostí v Česku v roce 2012?

Ptali jste se Daniela Kunštáta ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Na dotazy čtenářů odpovídal v pátek 6. ledna.

Online rozhovor

On-line rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Tomáš Kvapil
Dobrý den, jaká bude podle vás role Václava Klause v letošním roce? Jelikož je to jeho poslední celý rok ve funkci, bude se chtít nějak výrazně zapsat do dění? A doplňující dotaz - jak vidíte jeho další působení v české politice po březnu 2013?
Dobrý den, nepředpokládám, že by se poslední rok V. Klause ve funkci nějak zásadně vymykal z jeho typického pojetí prezidentské funkce, pojetí veskrze "aktivistického", které se místy pohybuje (ostatně podobně jako u V. Havla) na samotné hraně ústavně vymezených pravomocí (ingerence do stranické a koaliční politiky, sklon k sóloakcím v zahraniční politice etc.). Nicméně je možné, že ještě zesílí jeho veřejná aktivita hlavně ve vnitřní politice, zesílí snaha ovlivňovat každodenní politický provoz i brizance vyslovovaných názorů. Poslední měsíce ve funkci totiž může využít k budování jakéhosi mocenského předpolí pro další politické angažmá (k vytváření spřátelených vztahových sítí, dost možná i k budování nějakého institucionálního rámce?) - i když jaké angažmá to konkrétně bude, pravděpodobně zatím neví ani on sám a rozhodne se patrně dle aktuálního kontextu v r. 2013.
Daniel Kunštát
michal
Co bude podle vás mít zásadnější dopad na Českou politickou scénu - přímá volba prezidenta, nebo podzimní senátní a krajské volby?
Dobrý den, „z hlediska věčnosti“ jistě případné zavedení přímé volby. Ta totiž může v budoucnu dosti významně proměnit parametry celého politického systému – zapojí do hry de facto nového aktéra se silnou politickou legitimitou. S důsledky, které dnes neumíme dohlédnout.
Daniel Kunštát
Ing. Karla Sykorova
Z vlady odeslo vloni asi sest nebo sedm ministru, jak se na to jako odbornik divate vy? Vnimate to jako pozitivni trend, kdy se mira akceptovatelneho podezreni snizila na minimum a ministr se porouci pri sebemensim podezreni, nebo se ukazuje, jak moc je politika prorostla korupci az do nejvyssich pater a ministrum nic jineho ani nezbyva, nez nabidnout svoji funkci a poroucet se?
Dobrý den, chtěl bych doufat, že A je správně… Přesto: Je nejvyšší čas zkultivovat zdejší politickou kulturu tak, aby se alespoň v náznacích přiblížila poměrům běžným v západním civilizačním okruhu. Podotýkám, že korupce je skutečnou rakovinou demokracie, která (nejen) v českém prostředí může metastázovat natolik, že skutečně fatálně podlomí důvěru v demokratické instituce, tedy v demokracii jako takovou.
Daniel Kunštát
anonym
Bude se podle váš příští prezident volit přímo? Kolik byste si na to vsadil? Děkuji za upřímnou odpověď. K. Jičínský
Dobrý den, podle hypotetického kurzu na toto senátní klání bych si asi na přímou volbu vsadit měl, ale chabá finanční kondice mne nutí k obezřetnosti. Výsledek každého zápasu je souhrou mnoha, často nepředvídatelných, okolností. Zvlášť když tušíme, že žádná z důležitých politických stran si přímou volbu ve skutečnosti nepřeje, ale nikdo neví, jak se tohoto společného bubáka elegantně zbavit. Přesto se obávám, že se stranické elity (některé i v zájmu zachování koaličního smíru) tradičně zaklátí jako třtina ve větru veřejného mínění a přímá volba nakonec projde.
Daniel Kunštát
Aneta Kručinská
Dobrý den, pane Kunštáte, podle jednoho průzkumu, a tuším, že právě z dílny CVVM, je profese poslance vnímaná již hůře než práce uklízečky. Čím si to vysvětlujete, a jak podle vás tuto situaci změnit? Druhý dotaz - Kde se v české společnosti vzala obecná nedůvěra a neúcta v ústavní instituce (vláda, parlament, senát etc.) - je to přirozený vzdor, nebo má podle vás nějaké hlubší historické odůvodnění? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, teze "poslanec horší uklízečky" bohuže dost přesně vystihuje kredibilitu české politiky v očích veřejnosti. Je to důsledek mnohého z toho, co na tomto místě již bylo naznačeno: korupce, klientelismus, politická kultura na úrovni třetího světa atd. Změna je možná jen "zdola", politická sféra není ničím jiným, než zrcadlem celé společnosti, není ani horší, ani lepší. Zlobíme se tedy na zrcadlo, že nám ukazuje křivá ústa - naše. S tím souvisí i odpověď na druhý dotaz. Známé peripetie novodobých český dějin znemožnily naší společnosti vybudovat si cosi jako živou, vskutku občanskou, neodvozenou loajalitu ke státu. Občas proto máme sklony k dichotomní perspektivě "my" (obyčejní lidé) a "oni", k delegování vlastních vin a selhání na "ty nahoře", kteří s námi smýkají, kteří nás zrazují, kapitulují, podvádějí, utlačují, okrádají etc. etc. - tyto a podobné myšlenkové polohy jsou zkrátka integrální součástí našeho duchovního millieu v celé moderní éře.
Daniel Kunštát
Michal Petr
Pěkný den, měl bych jeden dotaz na vaše průzkumy - v nich se totiž často operuje s termínem "důvera" (důvěra v politické strany, v prezidenta, ve vládu atd.). Mohl byste mi tento pojem vysvětlit? Často jsem si totiž zkoušel představit, jak bych na otázku, zda mám důvěru v prezidenta (či zda mu věřím) zkoušel sám odpovědět a pokaždé jsem se dostal k odpovědi: nevím, co to znamená... Zkuste mi tedy prosím popsat, na co se vlastně ptáte? Nebylo by vhodnější nahradit otázku dotazem: Jak jste spokojen s prací toho a toho..? Děkuji. S pozdravem, M. Petr
Dobrý den, děkuji za podnětný dotaz. Samozřejmě, termín "důvěra" (tak jako celá řada jiných termínů) není v sociálním výzkumu nesporný, o čemž svědčí stohy popsaného odborného papíru na dané téma. Důvěru (která je mimochodem v různých kontextech běžně sledována renomovanými institucemi na celém světě) chápu jako ukazatel určitého velmi komplexního vztahu, který závisí jak na obecné úrovni důvěry, se kterou se jednotlivci obracejí k okolnímu světu, tak i na charakteristikách přiznávaným konkrétním institucím, které zmiňujete v otázce - jako jsou například pověst, výkon či funkčnost. Ale je samozřejmé, že já (či Vy) můžeme interpretovat pojem důvěra jinak, než mnozí další. To je zkrátka nemilá součást každého výzkumu, který pracuje s živými lidmi. Navrhujete pregnantnější otázku "spokojenost s prací". V pořádku: Zahrnuje spokojenost s prací vlády třeba i soukromý skandál ministra XY? Ne? A jsme si jisti, že všichni respondenti ve svých odpovědích na tuto otázku nebudou brát v potaz, že tento ministr má, zajisté mimo pracovní dobu, milenku a ještě se drze usmívá? Jde samozřejmě o hloupý příklad, ale doufám, že mi rozumíte...
Daniel Kunštát
HanaH
Přeji hezký den, Myslíte, že se u nás v souvislosti s recesí nastartuje trend větší finanční odpovědnosti u běžných občanů?
Dobrý den, není to můj obor, ale minimálně „tvrdá data“, například ta o míře spotřeby domácností, naznačují, že v obdobích krize či zpomalení růstu mají občané skutečně tendenci k „utahování opasků“.
Daniel Kunštát
Magda Sýkorová
Návazala bych na předchozí doataz - myslíte si, že má ekonomická krize nějaký vliv na volební preference? Pokud ano, jaký?:
Dobrý den, bezpochyby, jen nelze přesně předpovídat, jak se tento vliv do budoucna projeví. Přízrak krize v minulých volbách vynesl do vlády pravici (pro mnohé dosti paradoxně), slibující obecně jistě ne příliš populární úsporná opatření – ovšemže s vyhlídkou lepšího příštího. Na možnou krizi nadcházející ale mohou voliči, přesněji někteří voliči, zareagovat právě opačně - ve smyslu úspory (třeba v „mém“ konkrétním případě) nepřinesly blahobyt, zaměstnanost etc. a nastal tedy čas vrátit se k „jistotám“. Obecně vzato: sociální situace každého jednoho voliče je často tím nejdůležitějším indikátorem jeho politických preferencí, potažmo volebního chování.
Daniel Kunštát
anonym
Podle politologu doslo za posledni stoleti k vyrzane promene roli politickych stran ve spolecnosti, ze se z masove strany pres catch-all party stali stranou kartelu, ktera je vic navazana na stat, nez na zastupovani obcanu - souhlasite s tim? Jak z toho ven?
Dobrý den, v zásadě souhlasím, ačkoliv existují politologové, kteří koncept kartelové strany jako svébytného stranického typu zpochybňují. I pro zdejší strany je každopádně příznačná jistá "etatizace", napojení na státní penězovody (a veřejná média), profesionalizace stranických aparátů a zároveň prohlubující se deideologizace - a tím i (bohužel) prohlubující se schopnost stran vytvářet stabilní mocensko-ekonomické "kartely", které se vždy "tak nějak dohodnou". A jak z toho ven? Zde je každá rada drahá a nejsem si jist, je-li vůbec cesty zpět...
Daniel Kunštát
Trnka Pavel
Je podle vás logické a smyslupné zavádět limity na předvolební kampaně?
Dobrý den, symsluplné by to snad i být mohlo, kdybychom nežili v Čechách. Můžeme nastavit jakékoliv limity, ale zdejší filištíni si - obávám se - stejně vždy najdou své tajemné cestičky...
Daniel Kunštát
Michal Vízek
Dobrý den. Můj dotaz zní: V ČR je volební účast u voleb prvního řádu kolem 60 procent, u senátních nebo euro-voleb je pak o řád nižší. 1) Je to podle vás odrazem nespokojenosti s politickou garniturou? 2) Pomohly by větší účasti volby přes internet?
Dobrý den, 1) Ta či ona hladina volební účasti sama o sobě nemusí přímočaře implikovat spokojenost/nespokojenost s politikou. Tak jako je skupina nevoličů poměrně různorodá sociálně, i jejich motivy volební neúčasti mohou oscilovat mezi vskutku totálním nihilismem přes prostý nezájem o věci veřejné až po jakési pasivní smíření s daným stavem. Ostatně, je poučné podívat se na míru volební účasti ve vyspělých demokraciích (ať už ve volbách prvního nebo druhého řádu) - v takovém srovnání by si ČR totiž nestála nikterak špatně. 2) Umožnění on-line hlasování je bezpochyby smysluplný krok, který minimálně přispěje k většímu komfortu voličů. Ovšem očekávat od něj zázraky - zejména pokud jde o zvýšení volební účasti - nelze. V tomto kontextu snad můžeme uvažovat o navýšení maximálně o jednotky procent. Předpokládám, že elektronickou cestu nakonec stejně využije pouze menší část především mladších voličů, naneštěstí ale zejména těch, kteří by volili tak či tak (tj. i kdyby existovala pouze tradiční cesta).
Daniel Kunštát
DT
Odchodem Václava Havla ztratila Česká republika nejen světovou postavuz velkého státníka, ale i výraznou osobnost české politiky. Nemáte pocit, že kromě Václava Klauzse (a Miloše Zemana toho času v důchodu) již české politika nemá výrazného solitéra, který by byl schopen prosazovat konstatně a dlouhdoobě své myšlenky a vybudovat kolem sebe početnější politické uskupení?
Dobrý den, zcela souhlasím. Garnitura skutečných politických vůdců bohužel odchází doma, ale i v globálním kontextu. Mám na mysli lidi, kteří triviální politický provoz naplňovali autentickou POLITIKOU: politická funkce a prebendy moci jim nebyly cílem, ale vposledku prostředkem k prosazení určitého hodnotového řádu, v politickém rozhodování jim stabilním kompasem bylo vědomí určité historické odpovědnosti - nikoli jen za sebe, své klienty či stranu - ale, řečeno snad nepateticky, také za cosi jako celek, společnost, chcete-li národ... tedy odpovědnosti vztažené daleko za horizont jednoho volebního období.
Daniel Kunštát