Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) znovu vybídl k přijetí normy o regulaci kamerových systémů.
Komplexní úpravu dostala za úkol už před dvěma lety vypracovat Rada vlády pro lidská práva. Novelu zákona o ochraně soukromí měla připravit do června 2010, úkol ale nesplnila.
Podle ochránců soukromí jsou nutná alespoň dílčí pravidla monitorování veřejných prostor kamerami. Úřad informace zveřejnil ve svém bulletinu.
ÚOOÚ už loni navrhl upravit monitorování veřejných prostor s použitím sledovacích systémů tak, aby mohlo být povoleno výlučně pro účely ochrany majetku a osob před protiprávním jednáním.
Kamery by podle návrhu nesměly být v prostorách, kde by se jejich použití "hrubě dotýkalo lidské důstojnosti", tedy například v šatnách, zkušebních kabinách v obchodech nebo v umývárnách na toaletách.
Úřad navrhl stanovit také přiměřenou délku uchovávání záznamů. Pokud by měly být k dispozici déle než tři pracovní dny, muselo by pro to být písemné zdůvodnění.
Praha ustoupila. Začne vydávat nový typ Opencard, které se lidé nemusí "upsat" - čtěte ZDE
Kanadští vědci získali z Facebooku osobní data tisíců lidí - čtěte ZDE
Výjimku by měly záznamy, které by dokumentovaly způsobení škody na majetku nebo újmu na zdraví, případně jednání, které bylo předmětem trestního oznámení, správního řízení anebo občanskoprávního řízení. Správce systému by byl podle návrhu povinen na sledovací systém upozornit zřetelnou informační tabulí.
Sporné sledování zaměstnanců
Návrh by mohl stanovit speciální sankce za porušení zamýšlených pravidel nebo stanovit možnosti použití mobilních sledovacích systémů.
ÚOOÚ podle stávajícího zákona o ochraně soukromí vyžaduje registraci kamerových systémů se záznamem, což pokládá za zpracování osobních údajů. Záznamy z kamerového systému mají sloužit k ochraně, ne k bezbřehému sledování prostoru.
"Nemohou být využívány například pro hodnocení pracovního výkonu zaměstnanců, případně pro řešení drobných disciplinárních prohřešků zaměstnanců," podotýká vedoucí registračního oddělení úřadu David Burian.
V počtu kamer vede Ostrava
Kamerové systémy se rozšiřují i ve městech. Podle nevládní organizace Iuridicum Remedium bylo loni na jaře v Praze 639 kamer (jedna na 2017 obyvatel) a v Ostravě 285 kamer (jedna na 1091 obyvatel), zatímco v Brně jen 67, tedy jedna na 6042 lidí.
Ostrava je podle organizace nejvíce monitorované město z těchto tří, byť kriminalitu má srovnatelnou s Brnem.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
