Plastickému chirurgovi k úspěchu pomohl nejen talent, ale i obrovská vůle po sebezdokonalování. Po ukončení studií v Oloumouci odjel do Ameriky, kde neměl domluvenou žádnou pracovní pozici.
Svého budoucího šéfa si získal nabídkou, že bude pracovat zadarmo. Ten pro něj získal malé stipendium a Pomahač mohl začít pracovat. Zpočátku sloužil až 120 hodin týdně.
V roce 2007 se v bostonské nemocnici Brigham and Women´s Hospital stal vedoucím centra pro léčbu popálenin a zároveň šéfem operačního týmu specializujícího se na transplantaci tváře.
V Praze byl hostem sympozia o plastické, rekonstrukční a estetické chirurgii.











