Novinku chtějí úředníci ministerstva vnitra zapracovat do chystaného zákona "o soukromé bezpečnostní činnosti". "Provozovatel soukromé bezpečnostní služby neuzavře smlouvu, jejímž předmětem je zjišťování sexuálních styků nebo sexuální orientace osoby s výjimkou případů, kdy objednatelem je manžel nebo registrovaný partner anebo jde o mravnostní trestné činy proti dětem a mládeži," uvádí návrh.
Zákon má ambici zavést jasná pravidla pro podnikání bezpečnostních agentur, které v Česku zaměstnávají kolem 55 tisíc lidí. Původně chtělo ministerstvo vnitra předložit novou úpravu do konce září. Premiér Petr Nečas však rozhodl, že se musí přepsat. "Stále přetrvávají určité neshody mezi našimi návrhy a představami zástupců bezpečnostních služeb," říká Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky, který má vypracování zákona na starost.
Právě vymezení osob, které bude, nebo nebude možné sledovat, je jednou z oblastí vyvolávajících vášně. Někteří soukromí detektivové rovnou říkají, že na podobná omezení by nepřistoupili.
"Od lidí, kteří ovládají tento stát a o kterých si myslím svoje, si nenechám diktovat, co smím a nesmím dělat," říká například Oto Šváb, který jako soukromý detektiv pracuje přes deset let.
Podle něho by ministerští úředníci stejně jen těžko zjišťovali, zda se něco zakázaného provádí. "Jak vám mohou prokázat, že někoho sledujete? Já přece můžu chodit, kam chci a jak chci," dodává.
Povinná registrace bezpečnostních agentur
Další kontroverzní novinkou je povinná registrace - vnitro chce, aby v Česku působily jenom ty bezpečnostní agentury, kterým vydá speciální licenci. Tu by zájemci získávali na dobu 10 let, pokud splní požadavky na odbornost, bezúhonnost a budou mít také čisté lustrační osvědčení.
Ministerstvo slibuje, že díky tomu se trh s bezpečnostními agenturami zprůhlední, což prý prospěje i jim samotným. "Firmy si tak zvýší svoji důvěryhodnost. Pokud získají licenci, zákazníci budou moci mít jistotu, že jsou kompetentní," říká Bačkovská.
Jenomže zástupcům agentur se představa, že jejich podnikání bude v rukou úředníků resortu vnitra, nelíbí. "Ministerstvo není naším zřizovatelem, ani nás neplatí, takže není důvod, aby o nás rozhodovalo," říká Jiří Kameník, prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb.
Samy agentury by prý měly mít možnost zasahovat do toho, kdo dostane, nebo nedostane licenci. "My to prostředí známe nejlépe. Chceme mít proto jistotu, že nám konkurenta nezačnou dělat různé pochybné skupiny z ruskojazyčných zemí, které by se registrovaly přes nastrčené bílé koně," dodává prezident asociace Kameník.
Agentury podle něho mají dostat právo vytvořit vlastní profesní komoru, která bude ministerstvu k udělování jednotlivých licencí dávat doporučení.
Zda ministerstvo výtky agentur zapracuje, zatím není jasné. Výslednou podobu zákona chce představit začátkem příštího roku.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist