Ministerstvo vnitra vložilo do připravované novely zákona o elektronických komunikacích ustanovení, podle něhož budou provozovatelé komunikačních sítí muset poskytovat provozní a lokalizační údaje z mobilních telefonů a internetu vedle policie také civilní kontrarozvědce (BIS) a Vojenskému zpravodajství (VZ).

Podle deníku Právo by se vláda měla novelou zabývat koncem září.

Požadované údaje prozradí kromě kontaktů dotyčného člověka také jeho každodenní pohyb, jak jej zachytí technika operátorů, a to až o půl roku zpátky.

Se souhlasem soudu

Poslanci za ODS Marek Benda a Jan Vidím se shodli, že tajné služby by měly mít k těmto údajům přístup jen za velmi přísných podmínek. "Muselo by to mít stejný režim jako odposlechy," řekl listu Benda.

 

Mluvčí BIS Jan Šubrt možné zneužití těchto údajů odmítl. "Nechceme to jen tak, ale se souhlasem soudce jako v případě odposlechů," uvedl mluvčí. Podle něj jsou pro BIS provozní a lokalizační údaje velmi důležité a v některých případech jsou prý cennější než samotný obsah rozhovoru.

 

Moc odposlechů

Novela zákona o elektronických komunikacích reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který v květnu konstatoval, že policie získávání telefonních výpisů nadužívá, a tento institut prolamující právo na soukromí zrušil. Podle novely budou mít operátoři povinnost uchovaná data řádně zabezpečit proti zneužití, a také bude přesně určeno, že data se mají uchovávat po dobu šesti měsíců.

 

"Novela trestního řádu omezuje možnost vyžadovat provozní a lokalizační údaje jen pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestní čin s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky," řekl mluvčí ministerstva vnitra Pavel Novák.