Senát hlasy opozice odmítl automatické oddalování důchodového věku, se kterým přišla vláda v rámci takzvané malé penzijní reformy. ČSSD také prosadila úpravy nového výpočtu důchodů ve prospěch seniorů ze středně příjmových vrstev.

O senátních úpravách důchodové novely rozhodne sněmovna, v níž má na rozdíl od horní komory zatím většinu vládní koalice.

Sociální demokraté vládě během čtyřhodinové debaty vyčítali, že s nimi zvyšování věku odchodu do penze neprojednala a že nestanovila nejzazší hranici. "To, co se navrhuje, je lidově řečeno na oprátku," řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). ČSSD také volala po zlepšení politiky zaměstnanosti pro starší ročníky a po prorodinné politice.

Novela počítá z ekonomických důvodů a v návaznosti na prodlužující se průměrnou délku života se zvyšováním věku odchodu do důchodu pro ženy narozené po roce 1955 a muže narozené po roce 1965. Pro obě pohlaví má být tato věková hranice sjednocena v roce 2041.

Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice. Novela ale počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085.

Změnu výpočtu penzí si vyžádal Ústavní soud, podle něhož dosavadní systém dostatečně nezohledňuje to, kolik lidé odváděli státu na důchody. Nový výpočet má posílit zásluhovost v důchodovém systému zvýšením základu, z něhož se důchody vypočítávají. Výše penzí má být nově vázána na průměrnou mzdu.

Základní výměra starobního důchodu by měla podle novely představovat devět procent této mzdy, ČSSD úspěšně navrhla zvýšení na deset procent. Podle místopředsedy Senátu a ČSSD Zdeňka Škromacha by to stát stálo navíc tři až pět miliard korun. Peníze chce Škromach získat zvýšením stropů pojistného na sociální zabezpečení. Od příštího roku by měli místo plánovaného čtyřnásobku odvádět až pětinásobek průměrné mzdy měsíčně. Nyní je to šestinásobek.