Češi prodají Iráčanům letouny L-159. Bagdád stojí také o české traktory

Češi chtějí do Iráku prodat lehké bitevniky L-159, zatím je ale zájem spíš o traktory. V loveckém klubu Al-Mansúr, který byl dříve cílem smetánky saddámovského Iráku, se sešla v pondělí nesourodá společnost. Asi třicet českých podnikatelů v oblecích a kravatách sedělo v ošuntělém sále v prvních řadách, zatímco za nimi byly dvě stovky jejich iráckých protějšků většinou bez kravat a často v krátých rukávech.

Jenže kdo by se díval po obleku, když jde o obchody s potenciálně bohatou zemí, která má druhé největší zásoby ropy na světě. I proto přijel podpořit české podnikatele do Bagdádu i ministr obchodu a průmyslu Martin Kocourek a o podnikání tu jedná i předseda vlády Petr Nečas se svým protějškem, íráckým premiérem Núrím Málikím.

Politici se také snažili podpořit prodej českých zbraní, zejména letadel L-159. Nicméně přes velké naděje zatím nic konkrétního okolo prodeje strojů dohodnuto nebylo. O českých letounech se zmínil irácký premiér Málikí na tiskové konferenci ve svém sídle. V mramorem vyzdobené místnosti pod obřími křišťálovými lustry ale odmítl říci, o kolik letadel má jít a kolik budou stát. Podle neoficiálních informací by Češi rádi dodali Iráku 24 letadel z Aera Vodochody, která se už neúspěšně snažili prodat například do Indie.

Aero bude pomáhat při výrobě letounu KC 390 brazilského Embraeru. Podívejte se, co vše dál dělá

Dalších 9
fotografií

Dohoda o prodeji letadel se zdá být už zhruba měsíc na spadnutí, ale problémem je, že irácká strana nemá na vyzbrojování armády zatím dost peněz, byť jí v poslední době stoupá těžba ropy a tím i příjmy státní pokladny. Jenže stále velkou část příjmů spolknou výdaje na bezpečnost a boj proti terorismu (i v noci na pondělí byly v Bagdádu slyšet výbuchy) a je také potřeba zrekonstruovat sítě na dodávky vody a elektřiny. Mimochodem, elektřina stále nejde po celý den ve všech čtvrtích Bagdádu a vypadla také několikrát v průběhu projevů českých a iráckých politiků v klubu Mansúr.

Úspěšné tak byly zatím v Iráku hlavně soukromé firmy, jejichž zástupci si chválí podporu českých politiků. "Bylo to přínosné, některé firmy rozjely slibné kontrakty,“ říká Jaroslav Hanák, nový předseda Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jmenuje například firmy Egem, Sigma nebo Zetor. Společnost Egem projektuje rozvodné stanice na kurdském severu Iráku a její představitel Milan Kuchta si také pochvaluje politickou podporu, které se dostalo český podnikatelům v Bagdádu. "Máme zájem získat zakázku na rekonstrukci čerpacích stanic, kterou financuje Japonsko. Šlo by o zakázku za 20 – 25 milionů euro,“ vysvětluje zase Petr Podaný z firmy Sigma Invest.

Výrobce traktorů Zetor má zájem získat znovu licenci na provoz montážního závodu v provincii Babylón. Loni do Iráku dodal Zetor 100 traktorů, ale pokud by zde znovu začal s montáží, mohlo by jít až o tisíc traktorů ročně a obchod v řádu téměř dvou desítek milionů eur. Ostatně, v zemi jezdí odhadem 50 tisíc traktorů Zetor, které se zde licenčně vyráběly pod jménem Antar a místní úřady odhadují, že Irák by potřeboval pro své zemědělství dodávku zhruba 150 tisíc traktorů. O iráckém zájmu o české traktory se dokonce zmínil i irácký premiér Núrí Málikí.

Česko-irácké vztahy dobře ilustruje také to, že zatímco Česko vyvezlo za rok do Iráku služby a zboží za zhruba 140 milionů dolarů, dovoz do Čech byl minimální. Přitom Irák stále dluží České republice i poté, co mu před pěti lety odpustila 80 % procent jeho dluhu, zhruba 57 milionů dolarů, tedy téměř miliardu korun. Premiér Málikí ve vystoupení pro novináře o splácení dluhu neřekl ani slovo, naopak výrazně pochválil Českou republiku za předchozí odpuštění dluhu. Podle neoficiálních informací se o možném splácení raději ani nejednalo.