Evropa zavedla letní čas, noc ze soboty na neděli se tak zkrátila o hodinu. Čas se v neděli ve 02:00 posunul o hodinu dopředu na 03:00. V následujících dnech se proto bude o hodinu později rozednívat, ale prodlouží se odpoledne, protože se bude o hodinu později stmívat.
Prvním, kdo přišel s nápadem zavést letní čas, byl zřejmě Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 upozornil na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Dnešní odborníci ale tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
To nahrává řadě odpůrců letního času, kteří tvrdí, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Po změně času prý stoupne počet dopravních nehod a sebevražd. Psychiatři naopak tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Přeladění vnitřních biologických hodin podle nich trvá jen několik dní. Faktem ale je, že ti, kteří si rádi přispí, přijdou o hodinu spánku.
Kritici se sejdou v Senátu
Změna letního času má dlouhodobé kritiky, a to i ve vědeckých řadách. Aby jejich názory zazněly, uspořádá senátor Petr Šilar (KDU-ČSL) v polovině května slyšení na půdě horní parlamentní komory.
"Svou účast již přislíbila řada odborníků a uznávaných kapacit. Mezi jinými například česká fyzioložka a biochemička Helena Illnerová, která se ve svém referátu zaměří na škody, které způsobuje časový posun v biorytmu člověka," informoval mluvčí lidovců Martin Horák.
Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd zase obrátí svou pozornost k časovým posunům v dějinné perspektivě. Profesní pohled lékařky přinese do diskuze poslankyně Evropského parlamentu Zuzana Roithová.
"Většině lidí, které znám, je přechod na letní čas nepříjemný. Žádných energetických úspor už dnes díky posunu času nedosáhneme, naopak způsobujeme energetikům ještě problémy. Postrádám tak jakýkoliv racionální důvod k tomu, proč se poslední neděli v březnu máme pravidelně připravit o hodinu života. Podle mě je to přežitek, který již do naší doby zkrátka nepatří," myslí si Šilar, který štafetu odpůrců přebral po zesnulém nejznámějším českým bojovníkovi proti letnímu času Stanislavu Peckovi.
Stížnost do Štrasburku
Pekař ze Sobětuch na Chrudimsku se zrušení letního času marně domáhal u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloni v létě ale zemřel. Jeho bojovou zástavu zvedl také brněnský profesor robotiky a moravský patriot Zdeněk Kolíbal. Po pádu komunismu prý považoval za samozřejmé, že přestane "každoroční manipulace s životem lidí", za kterou považuje zavádění sedmiměsíčního letního času.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října. Letos letní čas skončí v neděli 30. října.
