Němčina na úbytě

 

16 procent

Za poslední tři roky přestalo 16 procent škol nabízet studium němčiny jako volitelného jazyka.

-105 tisíc žáků

Proti roku 2004 nyní tento jazyk studuje o 105 tisíc žáků méně.

4 tisíce podniků

V ČR je zhruba čtyři tisíce německých podniků, což představuje 130 tisíc pracovních míst

54 procent

Čechů neovládá žádný cizí jazyk. Dobře anglicky umí 27 procent lidí.

Zdroj: Výzkum ISEA

 

Firmy a školy jsou zděšeny nápadem zrušit dva povinné cizí jazyky na českých školách. Návrh, podle kterého by se děti ve škole musely povinně učit pouze angličtinu, představili v pondělí experti Národní ekonomické rady vlády (NERV) a navrhli to ministru školství. Ten s návrhem ekonomických expertů souhlasí. Naopak velké zahraniční firmy, které zaměstnance hovořící dvěma jazyky potřebují, ale mají stále větší problém takové lidi najít, nápad NERVu nechápou.

Podle vládních expertů totiž českým žákům bohatě postačí, když se naučí perfektně mluvit jen anglicky a místo druhého jazyka, například němčiny nebo francouzštiny, se raději budou věnovat právu, finanční gramotnosti nebo počítačovým technologiím. Druhý jazyk by byl už dobrovolný.

"I když světu vládne angličtina, je znalost jiného jazyka nespornou výhodou, obzvláště v německých společnostech, jakou je naše," říká Pavel Kaidl, mluvčí společnosti Siemens v České republice.

Jen angličtina často nestačí

Kdo chce například v Siemensu pracovat na obchodních pozicích, jen s angličtinou si nevystačí. "Němčinu požadujeme samostatně tehdy, pokud bude daný člověk pracovat na zakázkách pro německy mluvící zákazníky. To je ale u nás běžné," upozorňuje Kaidl.

Podobně na škrtání druhého povinného jazyka reaguje i jedna z největších českých cestovních kanceláří Exim Tours. "V praxi potřebujeme především na obchodní, produktové a částečně též na ekonomické a marketingové pozice zaměstnance s výbornou znalostí angličtiny a minimálně dobrou znalostí jednoho dalšího světového jazyka nebo jazyka země, kam organizujeme zájezdy," říká mluvčí Exim Tours Jan Koláčný. Dodává, že v ojedinělých případech by "čistého angličtináře" sice přijali, ale měl by handicap. "Možnosti profesního růstu takového zaměstnance by ale byly omezené," upozorňuje Koláčný.

Proti návrhu expertů z NERVu vystoupil i Svaz průmyslu a dopravy. "Vzhledem k tomu, že vyvážíme hlavně do EU a nejvýznamnějším obchodním partnerem řady českých firem je Německo, bylo by nerozumné soustředit se jen na angličtinu. Jazykové schopnosti studentů je třeba rozvíjet, ne omezovat," říká za svaz Radek Špicar.

Základní školy, které často výuku druhého jazyka zavádějí už od osmé třídy, rozhodnutí NERVu také nechápou. "Rozumím tomu, kdyby byl jeden povinný jazyk na základních školách. Tam ať se děti důkladně učí angličtinu, vedle toho totiž mají ještě češtinu a pro některé je to ažaž," říká Jana Libichová, ředitelka První jazykové základní školy v Praze 4.

"Rozhodně by ale druhý jazyk už měl být povinný na středních školách a na gymnáziích. Žijeme uprostřed Evropy a jsme blízkými sousedy například Německa a Rakouska. Když se podíváte na pracovní inzeráty, tak zaměstnavatelé v Česku to prostě chtějí," zdůrazňuje Libichová.

Dobeš s NERVem souhlasí

S rušením povinné němčiny, francouzštiny či španělštiny na českých školách ale souhlasí ministr školství Josef Dobeš (VV). "Nejsem proti tomu. S experty z NERVu jsem se shodl ve všem, co představili. Navíc angličtina je maturitním předmětem," řekl HN Dobeš. Prosazovat návrh ve vládě ale nebude. "Není to teď na pořadu dne," drží se zpátky Dobeš.