Pokud by se měli pražští úředníci někde učit, jak stavět metro, je to ve Finsku. Stejně jako v Praze tam od loňska prodlužují jednu z tras, ale zatímco Čechy budou čtyři stanice stát 18,7 miliardy korun, Helsinky mají rozpočet o víc než miliardu menší, stanic tam vznikne sedm a tunely povedou i pod mořem.
Rozdílů je ještě více. V Praze bude linka jezdit novými stanicemi v roce 2018, v Helsinkách pojede o čtyři roky dříve. Zatímco ve finské metropoli bude měřit prodloužená trasa čtrnáct kilometrů, v Praze jen šest.
Odlišnosti lze sice podle odborníků vysvětlit rozdíly v podloží, ve kterém budou firmy tunely kopat, existuje ale i další vysvětlení.
Ve Finsku se totiž nebáli rozdělit zakázku do menších celků. Dva paralelní tunely radnice rozdělila na pomyslné čtvrtiny, každá z firem staví asi 7 kilometrů trasy, a ještě si najímá subdodavatele.
"U nás se zadávají zakázky na velké celky, což snižuje konkurenci a není tak velký tlak na nižší cenu. Platí to pro dálnice i metro," srovnává šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka. "Na velkých projektech se střídá úzký počet firem a není zde zkušenost se zahraničními firmami. Ty zdejší mají sice zahraniční kapitál, ale jsou to většinou zavedené tuzemské společnosti, kam vstoupil cizí investor," popisuje české prostředí šéf protikorupčního spolku.
I český Metrostav
Na pracích ve Finsku se paradoxně podílí i český Metrostav. Mezi Helsinkami a Espem, kudy trasa povede, buduje tři přístupové tunely pro techniku a po dvou úsecích 1,3 kilometru hlavních tunelů.
Společnost ovšem i přes porovnání nepovažuje cenu pražského metra za nepřiměřenou. "Záleží na standardu díla, jeho vybavení a doprovodných či vyvolaných investicích. Na příkladu českých dálnic se dá doložit, že stavíme výrazně levněji než na Západě," řekl HN mluvčí společnosti František Polák.
Kromě zadání zakázky ovlivnilo cenu i geologické podloží. V tuzemském hlavním městě pracuje Metrostav v nestabilních horninách, kde musí práce probíhat obezřetněji.
"Ve Finsku pracují ve skandinávských žulách, kde se nemusejí téměř ničeho obávat. Postupují metodou navrtávání a odstřelů, což u nás není možné," popisuje Jiří Barták z ČVUT.
Finské metro bude oproti českému levnější ještě z jednoho důvodu. V projektu nepočítali s tak robustními stanicemi. Zatímco v Praze budou hned tři takzvaně jednolodní, čili podobné nové stanici metra Kobylisy, ve Finsku budou stanice skromnější.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist