Dělení měst na obvody
Stížnost zpochybňuje ústavnost toho, že lze město rozdělit na obvody krátce před volbami.
Absence důvodů
Zastupitelé ODS prý nevysvětlili, proč Prahu rozdělili tak, jak to udělali.
Narušená politická soutěž
Když ODS na poslední chvíli město rozdělila, znemožnila jiným řádnou přípravu.
Hlasy nebyly rovné
Ačkoli obvody se velikostně dost lišily, všude se volilo stejně devět zastupitelů.
Ohnutý volební zákon
Mělo by se volit poměrným systémem, byly v něm ale prvky většinového systému.
Městský soud prý pochybil
Městští soudci, kteří nechali volby v platnosti, rozhodovali příliš formálně.
Ve čtvrtek se rozjelo poslední kolo boje o pražský magistrát. Malé strany totiž podaly k Ústavnímu soudu stížnost na výsledek voleb - v těch zelení, SNK-ED a Věci veřejné sice získaly přes pět procent hlasů, ale kvůli rozdělení Prahy na sedm obvodů se do zastupitelstva nedostali. Ústavní soud stížnost dostal v noci na čtvrtek prostřednictvím elektronické pošty, řekla ČTK mluvčí soudu Jana Pelcová.
"Kdybychom si mysleli, že nemáme šanci, nešli bychom do toho. Ústavnímu soudu věřím, ať rozhodne jakkoli, bude to správné," řekla Petra Kolínská, kandidátka zelených na pražskou primátorku.
Jde o v pořadí třetí stížnost, kterou Strana zelených spolu s Evropskými demokraty přichystala. První shodil v létě ze stolu Nejvyšší správní soud, druhou zamítl v polovině listopadu Městský soud v Praze. Ústavní soud je poslední instance, kde mohou političtí trpaslíci uspět ve svém zápolení proti tomu, jak ODS v červnu rozdělila Prahu na sedm volebních obvodů.
Špatné termíny
Třicetistránkový dokument tentokrát nepřipravovala advokátní kancelář náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela, ale právník Pavel Uhl, který se specializuje mimo jiné právě na politické právní spory.
Stížností se chce domoct dvou věcí: jednak zrušení verdiktu městského soudu, který nechal říjnové volby v platnosti, jednak zrušení části zákona o volbách do obecních zastupitelstev. Nemíří ovšem proti možnosti rozdělit město na menší volební obvody, ale proti tomu, aby o tom zastupitelstvo mohlo rozhodnout krátce před volbami a de facto tak ovlivnit politickou soutěž. Mezi termínem pro odevzdání kandidátek a nejzazším datem rozparcelování totiž může být jen 25 dní. "Lhůta pro takovou změnu by měla být minimálně rok... Učinit strategická rozhodnutí, provést výběr kandidátů v termínu 25 dnů je podmínka téměř nesplnitelná," stojí v Uhlově zdůvodnění.
Plný text ústavní stížnosti Strany zelených, VV a SNK-ED - čtěte ZDE
Stížnost, která má jedenáct bodů, dále obviňuje bývalé zastupitelstvo ovládané ODS z toho, že město rozdělilo bez věcného důvodu. Tedy jiného než snahy vymazat politickou konkurenci. Sedm obvodů prý nemělo žádné regionální opodstatnění, navíc velké rozdíly v jejich velikosti, resp. v počtu obyvatel se nepromítly do počtu volených zastupitelů. Jinými slovy: podle malých stran bylo špatně, když se v každém obvodu volilo stejně devět zastupitelů, ačkoli počty voličů se lišily o desetitisíce.
Pavel Uhl zároveň kritizuje městský soud. Upozorňuje na jeho formalistický přístup a na to, že ve svém listopadovém zdůvodnění si vystačil z velké části s argumenty opsanými z nálezu Nejvyššího správního soudu.
"Jestliže účelem zákona o volbách do parlamentu... je realizovat svobodnou soutěž politických sil... budou při interpretaci a aplikaci tohoto zákona eliminovány formálně pozitivistické přístupy," cituje Uhl ze staršího nálezu ústavních soudců, a nepřímo tak apeluje na jejich méně formalistický výklad práva.
Ústavní soud v novém
Kdy se Ústavní soud v Brně bude stížností zabývat, není jasné. Nemá totiž žádnou lhůtu, je to čistě na jeho uvážení. Dá se ovšem předpokládat, že by to mohlo být v řádu týdnů, ostatně první stížnost na letošní volby už tento týden zamítl.
Oproti minulým letům přichystali ale ústavní soudci jednu změnu: o stížnostech na volby nebudou rozhodovat v trojčlenných senátech, ale v celém patnáctičlenném plénu. "Jde o typově závažnější ústavní stížnosti, které si zaslouží pojednání v reprezentativnějším a autoritativnějším tělesu," naznačil HN jeden z důvodů změny sekretář soudu Tomáš Langášek. "Dalším takovým důvodem mohla být skutečnost, že volební soudnictví je v Česku značně decentralizované. Proto logicky sjednocování judikatury v plénu plní lépe funkci vrcholného soudního tělesa," dodal.
A jaké jsou šance, že soud volby zruší? "Klíčový problém je omezování politické soutěže, záleží, jak to bude vyargumentováno. Z toho, jak dosud Ústavní soud rozhodoval, ale nevyplývá, že by nějak fandil malým stranám," brzdí euforii zelených ústavní expert Jan Kysela.
