Pražská koalice přebírá pátý nejbohatští region v EU. Ale městská kasa se třese

Ministr financí Miroslav Kalousek se v pátek sejde se zástupci měst, aby znovu probrali téma, které je klíčové pro každého starostu: kolik jeho obec dostane od státu peněz. "Začneme pracovat na novém rozpočtovém určení daní," řekl HN ministr. Na pražském magistrátu tuhle větu neslyší rádi.

Vždycky když tuhle úřednickou formulku někdo vyřkne, v překladu to znamená, že chce vzít hlavnímu městu peníze a dát je menším obcím. Už před volbami pražská ODS kritizovala TOP 09, že její plány na nové daňové přerozdělení oberou Prahu o 15 miliard.

Miroslav Kalousek to popíral, stejně jako hájí své plány nyní. "Už teď můžu říct, že v konečném návrhu zákona rozhodně nebude Praha na svých příjmech poškozena," řekl Kalousek.

Praha v evropské top 5

Noví pražští zastupitelé převezmou příští týden na čtyři roky vládu nad hlavním městem. Peníze jsou pro ně víc než důležité. Přebírají podle čísel Eurostatu pátý nejbohatší region Evropské unie v přepočtu HDP na obyvatele.

Nové vedení Prahy bude muset ale dohánět ostatní indexy, v nichž město propadá. Praha je 71. na světě v kvalitě života a dokonce až na 24. místě ze třiceti evropských hlavních měst v ekologii.

Praha je v Česku výjimečný region. Podílí se čtvrtinou na hrubém domácím produktu, má i výjimečné postavení v přidělování peněz ze státní kasy. Spolu s Brnem, Plzní a Ostravou spolkne polovinu státních peněz určených na samosprávu, žije tam přitom zhruba 20 procent obyvatel země. V objemech rozpočtů má Praha letos na výdaje 47 miliard, druhé Brno jen 12 miliard.

Střední Čechy, druhý nejbohatší český region, obsadily v evropském srovnání až 201. místo. "V Praze je málo průmyslu, který by generoval nízkopříjmové vrstvy obyvatel. Je tu naopak hodně manažerů nebo vysokých státních úředníků, kteří zvyšují kupní sílu. Neberou třeba tolik jako lidé v jiných zemích, ale je tu například levnější nájemné," srovnává ředitel institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK Michal Mejstřík.

Systém PPS, kterým Eurostat hodnoty počítá, umí vyrovnávat rozdíly, které jinak existují mezi kupní silou národních měn jednotlivých států. Obecně se dá říct, že za jeden PPS by se koupilo stejné množství zboží či služeb ve všech zemích. Suchá statistická čísla ale nevypovídají zdaleka vše o životě v Praze. "Žebříček nebere v potaz neobchodovatelné statky, tedy třeba ekologii nebo dopravní obslužnost," vysvětluje Michal Mejstřík.

Kde Praha kulhá

A v těchto věcech není Praha premiantem. Je jedním z mála měst, kde nejezdí železnice ani metro na letiště, město se potýká s hlukem a smogem. Praha nezvítězila ani v tuzemském žebříčku kvality života. Skončila druhá, předběhl ji Hradec Králové.

V zeleném indexu, který sestavoval britský časopis Economist, byla Praha na 24. místě ze třicítky vybraných evropských měst. Při náhledu do toho, co chce nové vedení města udělat s ekologií, se nerýsuje výrazné zlepšení. Programové body, jako je "podpora stanic pro hendikepované živočichy" nebo podpora farmářských tržišť, zřejmě Prahu ode dna tabulky neodpoutají.

O postavení Prahy daleko spíše vypovídá žebříček kvality života. V něm skončila Praha v celosvětovém srovnání agentury Mercer na 71. místě. Agentura v průzkumu hodnotila například dopravní obslužnost, zdravotnickou síť, kriminalitu, platové podmínky, ekologii nebo dokonce to, jak lidé jedí.

Co Praha dává a bere

Praha by beze zbytku republiky mohla žít stejně těžko jako Česko bez ní. Praha například dává lidem práci, ze Středočeského kraje do metropole dojíždí podle statistického úřadu na 400 tisíc lidí. Praha také láká do Česka turisty. "Je to brána do Česka. V zemích, které jsou nám vzdálené, propagujeme převážně jen ji. Může potom pomoci i ostatním regionům," říká mluvčí agentury Czechtourism Filip Remenec.

Praha naopak "bere" ostatním regionům například peníze na zdravotnictví. Z tabulek VZP vyplývá, že z desítky nemocnic, kterým pojišťovna nejvíce přidala v letech 2006 až 2008, jich je rovná polovina z Prahy. V posledních letech také ukrojila značný díl peněz určených na silnice a železnice. Takzvané Nové spojení, tedy velký pražský železniční uzel, stál bezmála deset miliard korun.

Na druhou stranu metro, které používají všichni návštěvníci Prahy včetně turistů, si Praha financuje bez přispění státního rozpočtu, jen s pomocí EU. Prodloužená linka A do Motola bude stát kolem 20 miliard korun. Praha si platí i vnitřní městský okruh včetně tunelu Blanka, což je také více než 20miliardová částka. Dokončení stavby je pro koalici jednou z priorit.