Lidé projevili v komunálních volbách odhodlání přenést průvan z velké politiky i do jednotlivých měst a v senátních volbách zájem vyvažovat vládní pravicovou většinu.
V obou případech na tom vydělali sociální demokraté, které je možné předběžně označit za překvapivé vítěze. Ve volbách do zastupitelstev odnesla protikmotrovské naladění voličů hlavně ODS.
Někteří politologové ale upozorňují na to, že volby do obecních zastupitelstev nemají úplně spravedlivý systém. To například pocítili voliči v Praze, kterou ODS rozdělila na sedm volebních obvodů, aby ztížila malým stranám šanci dostat se do vedení magistrátu.
To se nakonec stalo, a zelení kvůli tomu chystají žalobu. "Přiznávám, vydělali jsme na tom, já se za to skoro stydím," poznamenal k volebnímu systému v Praze předseda vítězné TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Křížkování není kroužkování
Dalším problematickým bodem je obdoba kroužkování, které hojně voliči využívali při sněmovních volbách. U tzv. křížkování jde ale o zcela jiný reálný efekt a nemá tak zásadní význam jako kroužkování.
Předseda Věcí veřejných Radek John označil volební zákon do komunálních voleb z roku 2001 za zbytečně složitý. Podle politologa Tomáše Lebedy je to nejhorší současný volební zákon.
Souhlasí s těmito tvrzeními i Stanislav Balík? Šéf katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity na vaše dotazy k volbám odpovídal v pondělí od 13:00 do 14:00.
(Redakce si vyhrazuje právo zveřejnit pouze slušné otázky. Vaše dotazy se mohou kvůli technickému nastavení zobrazovat se zpožděním.)
Online rozhovor
Dobrý den,
ráda bych věděla, jak se díváte na další vývoj KDU-ČSL. Tato strana po dlouhé době opustila sněmovní lavice, ale v komunálních volbách se tradičně ukázala býti dosti silná.
Děkuji
Jásání a zprávy o zmrtvýchvstání lidovců jsou důsledkem pouze špatného či nedostatečného čtení řeči čísel. Strana dopadla špatně již v roce 2006 a její letošní výsledek je ještě horší než tehdy. Přišla o další téměř procento hlasů a téměř o dvě procenta mandátů. Kde jsou doby, kdy se Josef Lux mohl v roce 1994 dohadovat s Václavem Klausem, kdo že vyhrál volby? KDU-ČSL totiž tehdy měla z parlamentních stran nejvyšší počet mandátů. Letos ji předběhla nejenom ODS, ale i ČSSD, strana ztratila dalších 1300 mandátů, v porovnání s rokem 1990 jí schází přes 4000 zastupitelů. Tyto volby tak rozhodně nejsou pro KDU-ČSL tolik touženou živou vodou.
Dobrý den,
máte přehled nebo zprávu o tom, že by politici chystali nějakou změnu volebního zákona? Ať už se týká přerozdělování volebních obvodů v Praze nebo pětiprocentního kvóra nebo nějakých jiných atributů.
Jaká tři hlavní změny byste eventuálně doporučil vy?
Díky za odpověď,
LŠ
První hlasy volající po změně zákona se objevily, ale odhadoval bych, že se nic nezmění, maximálně s výjimkou Prahy. Mimochodem je zajímavé, že teprve letošní volby byly třetími v pořadí, které se odehrály podle nezměněného zákona. Možnost dělit obec na volební obvody tady je od roku 1990, Praha ji využila např. již v roce 2002.
Já bych doporučil, aby se systém choval tak, jak se tváří. Aby byl buď jednoznačně personalizovaný, kdy by se volilo buď v jednomandátových obvodech, či vícemandátových; nebo aby byl poměrný s možností preferencí uvnitř strany. Současné smíchání možnosti volit napříč listinami (tzv. panašování) spolu s přednostním počítáním hlasů stranám je nešťastné.
Zdravím vás, pane Balíku,
mají podle vás menší strany, co v Praze neuspěly, i když získaly přes pět procent, šnaci na úspěch u volební komise nebo u soudu se stížností na neférovost voleb?
Díky
Stříbrný
Domnívám se, že šanci nemají. Každé obci dává volební zákon možnost rozdělit se na obvody.
Pětiprocentní hranice ještě nic nezaručuje - máte sedmičlenná zastupitelstva, kde potřebujete na mandát cca 14 % hlasů; i u patnáctičlenných zastupitelstev, kde by 5 % mělo stačit, se občas stává, že je potřeba na jeden mandát o něco víc.
Rozdělení bylo včas oznámeno, strany o tom věděly a mohly na to reagovat např. předvolebními koalicemi.
Rozdělení velkého města na volební obvody nehájím, ale není to na stížnost.
V návaznosti na jiný dotaz týkající se změny volebních obvodů v Praze máte povědomí (respektive výpočet), jak konkrétně by volby v Praze dopadly, kdyby nedošlo k rozdělení Prahy do několika volebních obvodů?
Podle velmi hrubých propočtů by v takovém případě měla TOP 09 19 mandátů, ODS 14-15, ČSSD 11, KSČM 4, VV 3-4 a SZ 3-4. TOP a ODS by i tak měly většinu v zastupitelstvu, byť ne tak výraznou.
Dobrý den,
není i rozdělení Olomouce na volební obvody v rozporu s pravidly demokratické soutěže, když tyto volební obvody nemají vlastní radnice? Děkuji, Martin Ševčík
V rozporu s pravidly soutěže to není; volební obvody se nemusí vázat na dělení města na městské části.
V již zmíněné knize jsem v roce 2009 napsal: "V případě dělení obce na obvody může jít jednak o snahu těsněji svázat voliče a jejich reprezentanty (ideálem jsou v takovém případě jednomandátové obvody), jednak ale také může jít o projev gerrymanderingu" (tedy snahy volebním inženýrstvím měnit volební výsledky).
Osobně u velkých měst dělení na volební obvody bez radnic městských částí považuji za nešťastné, resp. zbytečné. V anonymním stotisícovém či milionovém městě obvykle lidé neznají ani své sousedy v jednom vchodě paneláku, neřku-li kandidáty z okolních ulic.
Hezký den,
zajímalo by mne, zda-li v komunálních volbách existuje nějaká možnost, jak změnit stranami předložené kandidántky. Má tedy křížkování nějaký smysl?
Děkuji
Ano, existuje a dokonce se v praxi hojne uplatňuje. Dělal jsem detailní výzkum obcí okresu Šumperk ve volbách 1994, 1998, 2002 a 2006. Průměrně více než pětina zastupitelů pronikla do zastupitelstva z původně nevolitelných míst, přičemž to občas bylo i 40 či 60 % (a to nikoli v úplně malých obcích - kupř. v třicetitisícovém Šumperku to bylo v letech 1994 a 1998 přes 40 %).
Takže smysl to ve výsledku určitě má, byť to má i vedlejší efekty - svým křížkem kandidátovi č. 5 strany A se totiž může stát, že tento kandidát zvolen není, ale Vy jste svým hlasem pomohl straně, aby získala druhý mandát, který obsadí kandidát č. 10, kterého byste v životě nevolil.
Zdrávím Vás,
čím byste vysvětlil poměrně vysokou volební účast v komunálních volbách?
Martina Pacochová
Účast v komunálních volbách je v zásadě konstatní od roku 1998, kdy se pohybuje nad 45 %.
Dobrý den,
vím, že je to dotaz trošku širší, ale přece bych Vás poprosil o základní vysvětlení - v čem vidíte příčiny, že Morava (a vlastně i Slezsko), ač je více religiózní a přirozeně konzervativní (myslím styl života a hodnotové otázky, nikoli politickou doktrínu), volí ve větší míře socialisty než nábožensky více indiferentní a hodnotově liberálnější Čechy? Mrkneme -li se na volební mapu, barvičky jsou naprosto jasné hlavně u senátních voleb.
Děkuji za odpověď a hezký den!
To je otázka, kterou často řeším ve svém kurzu Tradice české politiky a kterou neumím odpovědět na pár řádcích. Nicméně alespoň stručně - do hry zde vstupuje převažující mentalita dnešních praktikujících věřících, která je hodně citlivá na otázky sociální spravedlnosti. A v tomto ohledu jim je rozhodně blíž ČSSD. Již nějakou dobu tvrdím, že bychom se hodně divili, kdybychom v jednotlivých kostelech udělali výzkum politických preferencí - KDU-ČSL by rozhodně nebyla jedinou volbou, dost možná že někde ani ne většinovou volbou.
Vážený pane,
který z volebních systémů (respektive způsobů volby) nejvíce koreluje s volební vůli populace? Proč není určena hranice pro minimální účast voličů ve volbách tak, jak je určena v referendu? Obě dvě akce (volby a referendum) jsou založeny na dobrovolné (nikoliv povinné) účasti voličů a rozhodují o závažných věcech na dlouhou dobu. Existují demokratické země, kde je účast občanů ve volbách povinná? Děkuji.
Ano, existují země s povinnou volební účastí, nicméně ani tam není stoprocentní. Současné státy už neplnění této povinnosti ani výrazně nesankcionují.
S volební vůli populace nejvíce koreluje poměrný volební systém, který se snaží, aby zastupitelský orgán co nejvěrněji odrážel názorové složení společnosti. Jiná věc je, do jaké míry je takový orgán akceschopný.
Minimální účast voličů samozřejmě stanovena být může, ale mohla by vposledku napáchat více škody než užitku. Představme si situaci, kdy se těsně tuto hranici nepodaří překonat, zastupitelské těleso se neustaví, volby se musí opakovat, voliči mohou být naštavaní, proč mají jít znovu volit a účast tak může stále klesat a systém zabřednout do velké krize.
Hezký den,
měl by podle Vás politolog vůbec odpovídat na dotaz, jestli je něco spravedlivé, anebo není? Osobně si myslím, že normativní stanoviska vědce deformují náhled společnosti na politologii jako etablovanou vědu a za "politologa" následkem toho bývá (byť s trochou nadsázky) považován i malý autista Miki Kopas, tvář ODS, resp. TOP09. Co Vy na to?
Díky,
Váš student :-)
Milý kolego, děkuji za dotaz, který zodpovím jako první. Bohužel název tohoto rozhovoru se mnou nebyl konzultován.
Ve své knize o komunální politice jsem loni napsal: „Velká část debat nad českým komunálním volebním systémem se pojí s pojmy ‚spravedlnost‘, či ‚nespravedlnost‘. To je ovšem mylné uvažování. Ve volebních systémech nejde o spravedlnost. Volební systém nikdy neustaví zastupitelské těleso, které by zcela věrně odráželo rozvržení zájmů společnosti (pokud by nemělo totožný počet členů, jako má celá společnost). Vždy dochází ke zkreslení poměru zastoupení zájmů. Volební systémy mohou napomáhat ustavení co nejreprezentativnějšího zastupitelského sboru (za cenu snížení akceschopnosti), nebo naopak zajistit akceschopnost (za cenu snížení reprezentativnosti). Ani jedna z těchto vlastností se nepojí s kategoriemi dobro/zlo, resp. spravedlnost/nespravedlnost. Přemýšlíme-li o českém komunálním volebním systému, je namístě uvažovat o (dis)proporcionalitě, ovšem bez vazby na zmíněné normativní kategorie. Jednoduše řečeno: hodnocení, že ta či ona změna systému vede k větší disproporcionalitě výsledků, není ‚špatnou‘ zprávou.“
Jiná debata ale je o tom, že daný systém není pro lidi srozumitelný, či dokonce že funguje úplně jinak, než si oni myslí a než se sám tváří. Je to jednoznačně matoucí volební systém, v zemích střední a východní Evropy nemá obdobu.
Dobrý den,zajímalo by mne, v čem vidíte příčiny propadu preferencí zelených v Praze.
Díky za odpověď.
Ono ale zase o až tak velký propad nejde - oproti roku 2006 cca o 2 %, což v kontextu celostátního rozkladu SZ a s ohledem na to, že se v Praze objevila alternativa pro nespokojené voliče ať již v podobě TOP či VV, není až tak špatný výsledek.
Dobré odpoledne,
proč si myslíte, že neuspěla strana Věci veřejné v komunálních a senátních volbách?
Děkuji Vám
Tomáš Jindřich
V komunálních volbách postavily VV málo kandidátů - oproti ODS či komunistům asi čtvrtinu. Navíc to byli kandidáti, kteří nepřesvědčili své okolí. U dalších stran bylo možné pozorovat, že voliči rozlišují mezi schopným a méně schopným, známým a neznámým. Ačkoli, zdá se, u VV funguje značka, tedy že voliči vnímají tuto stranu skrze její celostátní politiku, na úspěch v komunálních volbách to stačit nemůže. Navíc když pak začne i na vládní úrovni budit rozpaky. Ale i kdyby R. John pochytal před volbami tisíc korupčníků, k výbornému výsledku v obcích by to straně nepomohlo.
Ahoj Stando, v čem vidíš jako expert na komunální politiku propad VV v komunálních volbách? Je to pouze důsledek nedotvořenosti organizační struktury strany? Nebo voličský účet za rozdíl mezi představami a realitou? Nebo deziluze či zděšení z počínání Radka Johna? Hlavně propad v Praze je opravdu podivný, je to ostatně uskupení vytvořené pro Prahu. Z 11 procent v červnu je skoro nic, a to se ještě vládní seky nerozeběhly naplno....Díky za odpověď. Tvůj kolega z FSS :-)
Ahoj kolego,
odpovídal jsem v předchozí otázce. Upozornil bych na jednu důležitou věc. Výzkumy volebního chování (nikoli průzkumy preferencí, ale výzkumy pracující s výsledky voleb a nejrůznějšími korelačními koeficienty) ukazují, že parlamentní a komunální volební chování není jednoznačně propojeno, a to ani ve velkých městech. Samozřejmě existují skupiny voličů, kteří bez ohledu na typ voleb hlasují stále stejně, ale existují velké skupiny další, které rozlišují a jsou dokonce schopny v jednu chvíli volit jinak (v komunálních třeba KDU a v senátních ODS). S tím asi nepočítaly VV, kdy spoléhaly na samozřejmé "přelití" podpory od voleb k volbám.
Jak se díváte na případ A. Češkové, která hned druhý den po volbách složila mandát s tím, že zastupitelkou být ani nechtěla. Nezdá se Vám tento případ jako podvod, minimálně na voliče?
Ano, je to hodně zvláštní. Jiné by to bylo, kdyby byla "vytažena" z posledních míst preferenčními hlasy. Nebo kdyby rezignovala jako primátorka Ondrová ve Zlíně v reakci na výprask strany. Ale chování A. Češkové skutečně není vzhledem k voličům fér.
Mě by zajímalo, proč kandidát ze strany A, který byl na kandidátce na 14 místě a získal 195 dokázal předběhnout kandidátku na 2 pozici v kandidátce. Tato kandidátka získala 192 hlasů a nedostala se do zastupitelstva.
Ve straně B byl kandidát na druhé pozici v kandidátce, který získal 203 hlasů a dostal se do zastupitelstva, jeho kolega ve straně byl na 7 pozici v kandidátce a získal 254 hlasů a stejně se nedostal.
Jinak volili jsme 15 zastupitelů.
Strany A i B měly plný počet kandidátů, tedy 15.
Děkuji za Vaši odpověď.
Je to proto, že o posunu na kandidátce vzhůru nerozhoduje obecný průměr hlasů, ale průměr hlasů konkrétní kandidátky.
Pro to, abyste se posunul na první místo, je nutné mít alespoň o 10 % hlasů víc, než činí průměr konkrétní kandidátky.
Takže u Vaší strany A byl tento průměr pravděpodobně mezi 192 a 194.
U strany B pak zcela jistě činil průměr víc než 254 hlasů.
Podívejte se na www.volby.cz a u každé strany ve své obci máte uvedeno, kolik onen průměr potřebný pro přeskočení vzhůru činil.
Dobrý den pane docente, kolego, chtěl jsem se vás zeptat, zdali pravidelně čtete můj blog (lvisingr.czweb.org). Děkuji za odpověď.
Pěkně zdravím, Lukáši, občas se na Váš blog podívám.
Dobrý den, jsem z menší obce (800 obyvatel) kde se lidé poměrně slušně znají. Na malých obcích je stávající systém kritizován jako nespravedlivý. Kandidovalo u nás šedesát kandidátů a z toho tři kandidáti jsou členy nějaké politické strany. Zajímalo by mne, zda by bylo vůbec reálné a praktické, po příslušné změně zákona, aby se lidé třeba po schválení místním referendem, rozhodi, že budou volit přímo jednotlivé zastupitele (starostu) a ne politické strany nebo SNK. Chápu že ve větších městech tento model být nemůže.
Děkuji a přeji hezký den.
Brukner Josef
Sám píšete, že by bylo třeba změny zákona. Už nyní se vládní koalice zavázala, že od příštích parlamentních voleb se bude starosta v obcích menších než 1500 obyvatel volit přímo.
Zavedení přímé volby starosty může být prospěšné, ale až tehdy, když se zásadním způsobem změní jeho pravomoci. Muselo by se pohlídat, aby nebyl ve výkonu svých pravomocí závislý na radě či zastupitelstvu, jak to je dnes. Pak by totiž v případě zvolení starosty z jiného politického směru než je většina zastupitelstva vedlo k zablokování rozhodování obce v důležitých věcech.
Dobrý den pane docente,
zajímalo by mne, jak se díváte na fakt, že Jiří Čunek dostal ve Vsetíně suverénně nejvíce preferenčních hlasů. Myslíte si, že stále těží z kroků, které na radnici učinil proti romské menšině? Nebo může hrát roli i jeho působení ve vrcholné politice a lidé podle poměrně rychle zapomínají na kauzy, které již nejsou aktuální?
Role v celostátní politice to pravděpodobně nebyla. Je pravda, že část KDU-ČSL vnímá J. Čunka jako mučedníka, kterého v Praze nechtěli, a tak se jej zbavili. Nicméně jeho popularita ve městě byla velká před jeho celostátním angažmá, takže odpověď bych skutečně hledal v jeho vsetínském působení.
Dobrý den,
je podle vás možné nějakým způsobem zamezit cílené přihlášení určitého počtu voličů do určitých obvodů a tím úmyslně pokřivit výsledky voleb?
Případ agenta STB Zifčáka, teď již zastupitele v Karlově Studánce, je do očí bijící manipulace.
Co s tímto fenoménem, který do jisté míry má paralelu s nábory straníků ODS v severních Čechách?
Za první republiky mohl kandidovat v komunálních volbách pouze ten, kdo v obci bydlel alespoň rok; volit mohl ten, kdo v ní bydlel alespoň čtvrt roku. To by mohla být jedna z cest - podmínit volební právo delším obdobím trvalého bydliště. Ale alespoň takovým, že by to těm, kteří k obci nemají žádný vztah, dělalo problémy kvůli podávání daňového přiznání, vyzvedávání obsílek apod. Ale ani od toho bych zázraky nečekal, bohužel.
Doporučoval bych změnit volební zákon tak, aby byla přímá volba zastupitelů. Kdo dostane nejvíc hlasů, nechť je starostou, další místostarostou, členové městské rady atd. U staturátních měst převzít model ze zemí, kde rovněž volí starosty přímo (např. USA). Domníváte se, že by to byl velký problém ? Děkuji za vyjádření. Jar. Malý.
Již jsem částečně odpovídal - muselo by dojít ke změně kompetencí. Zastupitelstvo by už nemohlo být všemocným orgánem. Navíc jsou lidé, kteří dnes získají druhý, třetí nejvyšší počet hlasů s tím, že kandidují do zastupitelstva. Mají čas na práci zastupitele, ale není v jejich časových možnostech být místostarostou či radním.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
