On-line rozhovor: Tam, kde bývají záplavy, stojí příliš mnoho domů a odstranit je nelze

Dobrý den, Váš dotaz je dost překvapivý, ta rovina, kterou zmiňujete je určitě pod nějaký svažitým terénem. Při extremitě srážek, které se v posledních několika letech vyskytují dochází k nasycení půdního profilu vodou natolik, že část vody již odtéká po povrchu a může tak dojít k záplavě i v území, kde zjevně výrazný vodní tok není. Situaci samozřejmě může zhoršit způsob hospodaření na pozemcích kdy odtok po povrchu půdy je provázen ještě silnou erozí. Archa Noemova toto neřeší, každopádně by se obyvatelé měli zajímat, zda obhospodařování zemědělské půdy v okolí odtok dešťové vody po povrchu půdy nezhoršuje. Tím se myslí např. široořádkové lodiny na velkých plochách se svažitými sklony (kukuřice, brambory a pod.) a rovněž způsob řádkování, který by měl být vždy po vrstevnici, nikoliv napříč. Rozčlenění pozemků mezemi je rovněž žádoucí.

Dobrý den, máte pravdu v podstatě každá nádrž zbrzdí rychlost odtoku vody z povodí, zejména velké nádrže se správnou manipulací, kdy si vytvoří na základě včasné předpovědi volný prostor, povodňové situace umožní zvládat a povodňové průtoky transformovat. Vhodnou variantou jsou rovněž suché nádrže - poldry - podél vodních toků, do kterých lze řízeně povodňové průtoky zavézt a tím omezit jejich mohutnost až do doby kdy již povodeň odeznívá. Jejich budování umožňuje novela vodního zákona, neboť dovoluje uvnitř těchto sucháých nádrží hospodaření zemědělců a v případě záplavy poskytuje stát úhradu všech škod.

Dobrý den, ředitel může doporučit za situace, kdy obytná stavení byla po desítky let budována příliž blízko břehů vodních toků a tudíž v záplavovém území pouze jediné: počítat s možností povodňového zatopení, připravit povodňový plán i pro jednotlivé budovy, tak aby cennosti byly ve vyšších podlažích, úpravené objekty odolnosti proti vodě a nebo opravdu spoléhat na postupně budovaná protipovodňová opatření. která jednotlivé aglomerace i ntravelány obcí efektivně ochránit. To samozřejmě nelze udělat všude a proti každé úrovni povodně a variantou tedy zůstává zmiňované odstěhování nad úroveň dosahu možných povodňových situací.

Dobrý den, předpokládám, že máte na mysli rychlost výstavby poldrů. Ano problémem je majetkoprávní vypořádání s vlastníky pozemků uvnitř poldrů a pod jejich hrázemi. Pokud by se dařilo urychlit tato vypořádání, pak bezpochyby výstavba poldrů výrazně sníží povodňový rizika podél mnohých vodních toků. Nicméně příklady s budováním dálnic hovoří za vše.

dobrý den, jistě máte pravdu. Po mnoha desetiletí bez výrazných povodní došlo k rozvoji zástavby i tam kde nikdy neměla být. Je paradoxní, že i po nynějších zkušenostech s povodněmi stále existují žádosti o výstavbu v záplavových územých kolem významných vodních toků. Přitom rozsah záplavových území je nynní znám podél 80% délky významných vodních tokůa není problém se o jejich vymezení dozvědět jak u vodoprávních úřadů, tak u státních podniků Povodí. Samozřejmě problém zůstává stávající zástavba, kterou nelze prakticky odstranit a je potřeba hledat cesty omezení podvodňových škod, protipovodňovými opatřeními, a také přípravou individuálních plánů, ochrany jednotlivých majitelů ohrožených nemovistostí.

Dobrý den, během povodní průběžně získávám informace z dispečinků Sp Povodí a zpráv ČHMU a s cílem zajistit příslušnou informovanost vedoucích pracovníků MZe a také pro veřejnoprávní media. Samozřejmě velmi těžce nesu ukázku postižených rodin a majitelů nemovitostí, kterým voda působí tak těžké škody. Následně se snažím vrámci sekce vodního hospodářství MZe zajistit prostředky na zlepšení protipovodňové ochrany a rovněž na rychlé odstranění povodňových škod na státním vodohospodářském majetku. Chci Vás ujistit, že útrapy obyvatel postižených povodní na mě docela těžce dopadají.

Dobrý den, nemusí to být jen kopce, stačí respektovat vymezená záplavová území, alespoň pro stoletou povodňovou situaci u nových staveb. Zejména pak respektovat záplavová území v plánech územního rozvoje jednotlivých obcí. Bohužel v řade případů přetrvává snaha umístit nové stavby i tam, kde je záplavové území známé a očekávání obcí a měst je, že stát zajístí příslušnou protipovodňovou ochranu i pro takto situované stavby. Tomu je třeba ve všech případech předcházet a protipovodňová opatření realizovat zejména tam, kde existuje stávajícíc a historická zástavba. Samozřejmě preference vsýatvyb ve vyššíchpolohách nad údolními nivami vodních toků by byla vítána.

Dobrý den, chci Vás ujistit, že se postupně realizuje řada protipovodňových aktivit a opatření, jako příklad mohu dát výsledky 1 etapy programu prevence před povodněmi MZe z let 2002-2007, bylo investováno za 4,2 mld. kč. do technických opatření a vyhodnocená efektivita ukázala, že bylo ochráněno za více než 200 mld. hodnot majetků a nekolik stovek tisícj ochráněných obyvatel, tato etapa byla soustředěna na oblasti zassažené povodněmi z let 1997 až 2000. Následná etapa pak řeší nejohroženěnjší části území z poznatků povodní 2002-2006, investováno bude 11mld. kč. v období 2007-2013. Považuji za nutné připomenout, že výskyt lokálních bleskových povodní v posledních dvou letech zasahuje území. kde po více než 100 let takové povodně nebyly což dosvědčuje i umístění historické zástavby, která je tak nyní rovněž ohrožena a zaplavována. Velmi podstatná je informovanost a obyvatelstvo má přístup k velmi podrobným inf. o povodňovém nebezpečí na řadě internetových sdres jako př. doporučuji www.voda.gov.cz a tak alespoň cennosti a základní opatření na snížení škod mohou obyvatelé z území podél vodních toků učinit dříve než povodeń přijde. Samozřejmě to není dostatečné pro bleskové povodně, které jsou celosvětovým problém všude.

Dobrý den, ano překvapuje mě jejich zvýšená frekvence a zejména lokální výskyt extrémních srážek, který takové bleskové povodně působí. Extremitu dokládá např. údaj z předchozích 3 dnů, kdy na Liberecku napadlo během 24 hod. 230-280milimetrů na 1 metr čtvereční. To jsou srážky, které byly historicky zaznamená výjimečně v horských oblastech ČR. nyní se úhrny 100milimetrů a více během několika hodin stávají stále častější záležitostí. a to mě opravdu překvapuje.

Dobrý den, meliorace v širším slova smyslu (to je zúrodnění půdy) bezpochyby přispějí k erozi a odnosu půdy z velkoplošných obdělávaných celků na sklonitých terénech. Obecně však při zátěži srážkových úhrnů nad 100milimetrů lze povrchový odtok očekávat i z lesů neboť kapacita půdního profilu je omezena. extrémní povodně se vyskytovaly i v historii, jak svědčí řada záznamů tedy v době kdy zkultůrnění krajiny bylo výrazně menšího rozsahu. Je pravdou, že zpevnění ploch a zcelení pozemků vyvolává zvýšení frekvence povod. situací na malých vodních tocích.

Dobrý den, každopádně rozvoj osídlení a zkulturnění středoevsropské krajiny omezuje retenční schopnosti území. Nicméně i nezpevnění přírodní púdní profil má určité limity zadržet vodu a z výsledků různých hydrolog. stujií vyplývý, že opakované srážky nebo vysoké srážkové úhrny nad 70-100milimetrů na 1metrčtvereční již kapacitu půdního profilu naplní a dochází následně k povrchovému odtoku. Ten je tím mohutnější čím vyšší úhrnná srážka se vyskytne. Takže v posledních dnech úhrny za 24hod. v úrovni 230-280milimetrů, které byli na několika místech zaznamenány jsou skutečně extrémní pro naše území i středoevropský region, takže povodně následkem těchto srážek jsou evidentním důsledkem.

dobrý den, děkuji za dobrý přehled možností, je vidět, že o způsobu zadržení vody máte přehled osobně upřednostňuje kombinaci obou přístupů, tedy přírodě blízká opatření (zkvalitnění hospodaření v údolních nivách, omezení velkoploš. obdělávaných polí na svažitých terénech, zatravnění podél vodních toků a tak podobně) což výrazně zvýší retenci srážkových úhrnů, které působí 10 až 20leté povodně. nicméně technická optaření a zadržení vody v rozlivech, poldrech a nádržích je třeba rovněž zavádět pro extrémní situace srážkových úhrnů, které v posledních letech začínají být běžné i na našem území. při srážkách nad 100-200milimetrů měkká opatření k posílení retence vody v krajině již retardaci odtoků nezabrání a s tím je třeba počítat.

Dobrý den, ano v posledních 20letech jsou povodňové situace v celé evropě a tedy i u nás častější než před 30 - 50lety. Svdčí o tom nejenom historické záznamy povodňových situací např. na Vltavě a Labi, ale také rozvoj zástavby v místech kde se po téměř 100let významná povodeň nevyskytla a přeston jsou tato území v záplavové zóně. S tím nyní pracuje vodní hospodářstvá ve všech evrop zemích a snaha je historická zastavbová centra efektivně ochránit a zároveň novou výstavbu povolovat pouze v místech která jsou alepsoň od výstkytu 100letých povodní dostatečně vzdálená.

dobrý den, i já jsem již pamětníkem a do roku 1997 pamatuji zhruba 3 výrazné povodně na území Čech (tedy zhruba od roku 1948). Frekvence povodní se opravdu zvýšila zejména výskyt tzv. bleskových, lokálních povodní je nyní trvalou hrozbou a to platí pro celý svět.

Dobrý den, vymezení záplavových uzemí se v žádném případě neupravuje podle přání investorů a starostů. Správci vodních toků je prostě standardní metodikou, problémem je, že některé vodoprávní úřady pod tlakem starostů tato záplavová území nevyhlásí. Nicméně jsou známá a při žádosti o povolení výstavby správce vodního toku (sp Povodí) dává negativní stanovisko, pak je na rozhodnotí staveb. úřadu a jeho odpovědnosti zda stavbu povolí. Tato nešťastná rozhodnůtí lze samozřejmě dohledat. Totální zákaz vsýatvby platí v aktivní záplavové zóně, kde se ani neobnový zničené stavby. Spřísnění dohledu je tedy v plné pravomoci vodoprávních úřadů a staveb. úřadů. Vážení tazatelé děkuji za Váš zájem o problémy prence povodní a chci věřit, že se postupně podaří na nejohroženějších místech efektivní ochranu zvýšit a škody na majetku obyvatel a jejich utrpení z povodňových situací přece jenom omezit. Rád bych Vás ujistil, že na MZe pro tyto činosti uděláme maximum. S pozdravem P. Punčochář