Soudci dostanou po letech návod, jak se vypořádávat se zločiny spáchané během takzvané kolektivizace. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se obrátila na Nejvyšší soud, aby prozkoumal případ Rudolfa Pavlíčka - bývalého komunistického funkcionáře, který se podle policie podílel na vyhánění sedláků na Rakovnicku v roce 1952.

Nižší soudy rozhodly, že věc je promlčena a že se na ní vztahuje také padesát let stará prezidentská amnestie Antonína Novotného. S tím ovšem Vesecká nesouhlasí. "Domníváme se, že soudy tento skutek nesprávně posoudily," řekla HN bez dalších podrobností mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Renata Malinová. Podle Pavlíčkova obhájce nicméně již není na případu co řešit. "Je to promlčeno, takže nemá smysl se tím skutkem dále zabývat," tvrdí advokát Čestmír Kubát.

Soudci měří různým metrem

Násilná kolektivizace, při níž přišly o majetky tisíce selských rodin, patří k největším zločinům komunistického režimu. České soudy však dosud nemají jednotný "mustr", jak o ní rozhodovat. Zatímco Pavlíčkem se soudci v Rakovníku odmítli zabývat, u téměř stejného případu, který se odehrál na Olomoucku, již padl trest. Letos na jaře uložil tamní soud kvůli účasti na vysídlovaní sedláků podmínku Ladislavu Nakládalovi, jenž v padesátých letech vedl Národní výbor v Brníčku u Uničova.

Problémem je, že jak otázku amnestie, tak otázku promlčení si soudci mohou vykládal různě. Například v Rakovníku se přiklonily k názoru, že Pavlíček je souzen podle trestního zákoníku z roku 1950 a tudíž se na něj také vztahuje amnestie, kterou vyhlásil Antonín Novotný při patnáctém výročí konce války. S tím ale nesouhlasil rakovnický státní zástupce Jaroslav Schöller, který vůči rozhodnutí soudců podával stížnost. "Ta amnestie byla přeci účelová záležitost, jež měla zbavit zodpovědnosti lidi, který se podíleli na represích," říká Schöller.
Stejné je to i v otázce promlčení. Proti názoru řady soudců, že desítky let staré zločiny nelze soudit, stojí tvrzení vyšetřovatelů: Podle zákona nemohou být zločiny komunismu promlčené nikdy. Tak ostatně před čtyřmi lety rozhodl i Nejvyšší soud. Jeho soudci tehdy řešily kauzu bývalých pohraničníků, kteří v květnu 1978 nechali rozstřílet autobus, jenž při snaze o útěk na západ unesli bratranci Barešové. V přestřelce zahynul rukojmí a jeden z únosců. Nižší soudy věc označily za promlčenou, Nejvyšší soud jim však nařídil případ znovu otevřít.

Průlomový rozsudek?

Pokud by to samé soud zopakoval i u kolektivizace, šlo by o průlom. "Nejvyšší soud se kolektivizací dosud nezabýval. Jeho názor by se pak mohl stát závazným i pro jiné soudy, které tyto případy řeší," říká ředitel Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret.

Je nicméně otázka, zda Nejvyšší státní zástupkyně Vesecká se výsledku dočká ještě ve své funkci. Staronový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil před pár dny prohlásil, že bude chtít její odvolání. Právě Vesecká se dosud zasazovala o větší důraz při souzení komunistických zločinů. Jen za kolektivizaci padly v posledních dvou letech čtyři obvinění. kolektivizace

Odpovědnost za kolektivizaci
Bývalý předseda MNV v obci Třtice na Rakovnicku Rudolf Pavlíček byl historicky prvním, koho začala policie stíhat kvůli kolektivizaci. Vpravo členové JZD v Tupadlech u Mělníka slaví v roce 1950 1. máj propagandistickými hesly na "vyzdobeném" valníku.

foto: HN - Radim Beznoska, ČTK

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist