Zákonodárci musejí nově upravit lhůtu pro popření otcovství dítěte narozeného v manželství. Nynější šestiměsíční lhůta pro podání takzvané popěrné žaloby poškozuje práva otců.
Ústavní soud proto s platností od 31. prosince 2011 zrušil sporné ustanovení zákona o rodině, které půlroční lhůtu obsahuje. Nová právní úprava musí lépe odrážet práva všech zúčastněných, uvedl Ústavní soud.
"Právní úprava nemůže ignorovat skutečnost, že významný právní zájem na popření otcovství může vzniknout až s časovým odstupem od narození dítěte," řekl soudce zpravodaj a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Současný zákon poškozuje muže, kteří se po uplynutí půlroční lhůty dozvědí, že nejsou biologickými otci dítěte. U soudu jim dosud nepomohl ani rozbor DNA. Stále oficiálně zůstávali otci, a to se všemi povinnostmi, které z toho vyplývají. Ústavní soud se ale domnívá, že nižší soudní instance by neměly žaloby otců odmítat jen kvůli tomu, že lhůta vypršela.
Dnešní rozhodnutí dalo novou šanci na popření otcovství Zdeňku Slavíkovi, jenž se po uplynutí lhůty dozvěděl, že není biologickým otcem dítěte své manželky. Stále však musí platit alimenty, protože na matrice je zapsáno právě jeho jméno.
Slavík uvedl, že verdikt Ústavního soudu je pro něj zadostiučiněním, ale jen částečným. "Je to pro mě Pyrrhovo vítězství. Jsem přesvědčený o tom, že tento spor nemá vítězů ani poražených," řekl Slavík.
Šestiměsíční lhůta je podle ústavních soudců příliš krátká. "Nelze klást na manžela požadavek, aby preventivně v období prvních šesti měsíců od narození dítěte přezkoumával, zda určité okolnosti svědčí pro závěr, že není biologickým otcem dítěte," uvedli soudci v nálezu. "Na Slovensku již prodloužili původní šestiměsíční lhůtou na tři roky," připomněl Rychetský.
Precedens: Soud zprostil nevlastního otce povinnosti platit alimenty - čtěte ZDE
Nehleděl na zákon ani na ochranu. Třináctiletý Brit se stal otcem - čtěte ZDE
Ústavní soud se zákonem o rodině začal zabývat na základě Slavíkova případu. Muž se u obecných soudů pokusil popřít otcovství u syna narozeného před rozpadem manželství. Zpočátku prý neměl pochybnost o tom, že otcem je právě on. Pravdu se dozvěděl až později, když jej manželka po osmi měsících od narození syna vyzvala, aby se vystěhoval ze společné domácnosti. Poté zjistil, že manželka dva roky udržuje poměr s jiným mužem.
Nespokojený manžel si nechal provést test DNA a zjistil, že není biologickým otcem. Krátce před ročními narozeninami chlapce podal státnímu zastupitelství podnět k podání návrhu na popření otcovství. Žalobci mu nevyhověli, protože neuznali test DNA jako předložený důkaz. Žalobu na popření otcovství pak odmítl také soud kvůli překročení šestiměsíční lhůty.
Muž podal ústavní stížnost. Sporný paragraf zákona o rodině prý porušuje jeho základní právo na ochranu rodinného a soukromého života, právo na spravedlivý proces a také právo vlastnit majetek, protože z biologického otcovství vyplývají peněžní povinnosti. Sporné ustanovení zákona říká, že "manžel může do šesti měsíců ode dne, kdy se dozví, že se jeho manželce narodilo dítě, popřít u soudu, že je jeho otcem".
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist