Kontroly ukázaly, že věznice často nerespektují práva obviněných

Podmínky ve vazebních věznicích mnohdy nerespektují práva obviněných a často jsou horší, než mají odsouzení v běžných věznicích. Mezi největší nedostatky patří málo lékařů, omezené možnosti vycházek, málo denního světla v celách a malá možnost styku zadržených s vnějším světem. Od roku 2006 se ale situace obecně zlepšila, řekla v úterý novinářům zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová. Vězeňská služba některé nedostatky ohledně podmínek ve vazbě přiznává, podle její mluvčí Markéty Prunerové se však snaží práva obviněných zajistit.

Pochybení zjistili právníci kanceláře veřejného ochránce práv při náhodných kontrolách vazebních věznic v Hradci Králové, Litoměřicích, Ostravě a Praze-Ruzyni. Ombudsman kritizoval situaci ve vězeňství již v roce 2006, upozornil na nevyhovující prostory, přeplněnost, nedostatek financí i personálu. "Technické vybavení vazebních věznic se od té doby zlepšilo, problémem ale zůstává nedostatek personálu. Řada nedostatků navíc nevyžaduje nákladné investice, lze je vyřešit systémovými změnami," řekla Seitlová.

Skupinové prohlídky u lékaře

Vazební věznice se potýkají především s nedostatkem lékařů. Kvůli tomu se ne všichni obvinění podrobí povinné vstupní prohlídce již v den po nástupu do věznice. Hrozí proto, že se ve věznicích rozšíří infekční nemoci jako hepatitida nebo tuberkulóza. Kvůli nedostatku lékařů například věznice v Ostravě provádí preventivní prohlídky skupinově. To je podle Seitlové nepřípustné a hraničí to až s ponížením obviněných. Za problematické označila i vyšetření obviněného za přítomnosti ostrahy.

"Co se týká podmínek ve vazbě, zde jsou nedostatky a výkon vazby opravdu není na takové úrovni, jakou si Vězeňská služba ČR představuje," řekla ČTK Prunerová. Situaci se však podle ní snaží vězeňská služba zlepšovat, je však závislá na finančních zdrojích, architektonickém uspořádání a personálním zajištění.

Hlavní posun je podle mluvčí v programech zacházení pro obviněné, kde mají ve větší míře zařazeny hlavně sportovní aktivity. Změnilo se také oblečení vězňů, které je pohodlnější. "Samozřejmě pokud má obviněný zajištěnou pravidelnou výměnu za čisté, nic nebrání tomu, aby nosil civilní oblečení," dodala Prunerová. Vězeňská služba podle ní také dopracovává projekt týkající se reformy výkonu vazby.

Ochránce práv ve zprávě z návštěv věznic formuloval řadu doporučení ministerstvu spravedlnosti, Generálnímu ředitelství Vězeňské služby i samotným věznicích. Navrhuje například, aby do konce roku vzrostl podíl oddělení se zmírněným režimem na minimálně 30 procent kapacity věznice.

"U obviněných umístěných do vazby stále platí presumpce neviny. Stávající standard malých cel s omezeným kontaktem s okolím je na místě pouze pro obviněné, u kterých hrozí riziko ovlivňování svědků či maření vyšetřování. Ostatní, například mladiství či cizinci ve vyhošťovací vazbě, by měli být umístěni právě v oddělení se zmírněným režimem," řekla novinářům Petra Zdražilová z kanceláře ombudsmana.

Další doporučení se týkají například zavedení závazných norem pro osvětlení vazebních cel. V některých z nich totiž prakticky není k dispozici denní světlo, což působí negativně na chování a psychiku lidí. "I umělé osvětlení je v řadě případu nedostatečné. Například pro čtení je potřeba minimální intenzita světla 300 luxů, v některých celách je přitom jen poloviční," řekla Zdražilová.

Telefonáty z rozpočtu věznice

Ochránce kritizuje i praxi vazebních věznic, které neumožní obviněnému zatelefonovat advokátovi, pokud nemá dostatek peněz na koupi telefonní karty. "Ve svém důsledku může jít až k odepření práva na právní pomoc. Nelze použít argument, že na svobodě by obviněný musel hovor také platit, protože tak by mohl právní pomoc vyhledat i jinak," řekla Seitlová. Ředitelství cel proto doporučuje, aby těm zadrženým, kteří jsou prokazatelně bez peněz, umožnilo alespoň první kontakt s advokátem z rozpočtu věznice.