Přehledně: Co poslanci a vláda stihli prosadit za poslední čtyři roky

Grafika

Zkontrolujte si svého poslance. Hlásil se, nebo chodil za sněmovnu? spustit

Poplatky ve zdravotnictví, třídenní neplacená nemocenská, snížení většiny sociálních dávek, přísnější podpory v nezaměstnanosti, ale taky historicky největší snížení přímých daní. Česko zažilo v letech 2007 až 2009 určitě nejreformnější a nejliberálnější vládu v novodobé historii.

Taky za to premiér Mirek Topolánek a s ním i celá ODS velmi tvrdě zaplatili. V krajských volbách v říjnu 2008 ODS drtivě porazila sociální demokracie a Topolánkova vláda po dvou letech vládnutí své reformy radši odpískala. Místo toho začala od začátku roku 2009 řešit aktuální důsledky velké hospodářské recese. "Důležitější než prosazení reforem je dnes zmírnění dopadů globální ekonomické krize," řekl HN loni v březnu tehdejší vicepremiér Petr Nečas.

Jenže to už vládě Mirka Topolánka zbývalo jen několik málo dní. Jiří Paroubek totiž vycítil svou šanci a vládu - i přesto, že na konci loňského března bylo Česko zrovna v polovině předsednictví Evropské unii - s pomocí několika přeběhlíků svrhl. Evropa na to sice nevěřícně zírala, jenže to bylo tak všechno, co s tím mohla dělat.

Topolánek ještě stihl loni v květnu prosadit v Senátu Lisabonskou smlouvu, která znamená největší předání pravomocí nadnárodní instituci v historii novodobého Česka, a odstoupil.

Politická nestabilita a ekonomická krize

Od té doby se česká politika točí v jednom velkém chaotickém kruhu, který navíc celý rok 2009 umocňovala největší ekonomická krize od 30. let. Právě v loňském krizovém roce přitom potřebovalo Česko silnou politickou vládu snad nejvíc od začátku 90. let.

Místo toho se ODS a ČSSD dohodly na úřednické vládě Jana Fischera, která sice aspoň ze začátku českou politiku částečně uklidnila, na nějaký větší boj s krizí ale neměla sílu. Politickou situaci navíc dost zkomplikoval Ústavní soud, který na začátku loňského září zrušil dlouho naplánované říjnové předčasné volby.

A tak se premiér Jan Fischer se svým ministrem financí Eduardem Janotou naplno museli pustit do snižování hrozivého schodku veřejných financí. Přes desetimiliardové úspory ve vládních výdajích to ale Janota s Fischerem loni nedotáhli dál než k historicky nejvyššímu schodku státního rozpočtu ve výši 224 miliard korun. Janotův balíček pak aspoň (bohužel prakticky výhradně za cenu zvýšení skoro všech myslitelných daní) snížil schodek veřejných financí o 50 miliard, víc se ale od úřednické vlády bez jasné podpory ve sněmovně čekat nedalo.

Česká republika kvůli mnoha faktorům (mezi které patří třeba volební systém produkující volební paty, politická nesnášenlivost mezi lídry velkých stran nebo rozpočtová nedisciplinovanost politiků) rozhodně není v lepší kondici než před minulými volbami. Je to bohužel právě naopak.

Česko má před letošními volbami jednu jedinou prioritu: jakákoli vítězná vládní koalice se nutně musí zaměřit na důsledné snižování obrovského rozpočtového dluhu a to bez tvrdých a hodně bolestných reforem nepůjde.

Pravice by se měla vzdát iluze, že je možné snižovat víc než 160miliardový schodek rozpočtu bez zvyšování jakýchkoli daní. Levice by zase měla co nejdřív zapomenout na to, že půjde snižovat tempo zadlužení bez tvrdých rozpočtových škrtů.

Pokud tohle zdejší politici pochopí, tak má Česko pořád ještě naději, že se vyhne jak státnímu bankrotu, tak i velkým sociálním nepokojům.

Největší změny v Česku

Zdravotnické poplatky

30 Kč

- Jednou z nejkontroverznějších změn bylo zavedení poplatků ve zdravotnictví, které prosadila Topolánkova vláda.
- Od 1. ledna 2008 platí Češi za návštěvu lékaře 30 korun, stejnou částku dají za každou položku na receptu, za den v nemocnici musí dát 60 korun a 90 korun platí lidé na pohotovosti.

5000 Kč

- Spolu s poplatky prosadila Topolánkova vláda od začátku roku 2008 i roční strop pět tisíc, do kterého se počítaly poplatky u lékaře, poplatky za položku na receptu a doplatky na léky od firmy, která konkrétní léčivou látku prodává na trhu nejlevněji.
- Nejdřív byly poplatky skoro bez výjimek, po tlaku menších stran ale začala dělat vládní koalice v poplatcích ústupky.

250 tisíc lidí

- Už v létě 2008 osvobodili poslanci od poplatků v nemocnicích novorozence a na jaře 2009 přišly další změny. Poplatky v ordinacích zrušili politici pro děti do 18 let a snížili roční strop na poplatky a doplatky pro důchodce a pro děti z pěti tisíc na 2500 korun. Roční strop loni ochránil 250 tisíc lidí.

Důchodová reforma

65 let

- Topolánkova vláda prosadila v polovině roku 2008 ve sněmovně první fázi důchodové reformy. Jejím hlavním bodem je postupné prodloužení věku odchodu do důchodu na 65 let. Muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem budou do důchodu v 65 letech chodit od roku 2030. Ženy se dvěma dětmi budou chodit v roce 2030 do důchodu v 64 letech a ženy se třemi a více dětmi v 63 letech.

- Lidé, kteří nebudou chtít jít do důchodu až v 65 letech, budou moci odejít až o pět let dříve. Jít do předčasného důchodu ale bude méně výhodné, než je tomu dnes.

- Do roku 2030 se bude doba ochodu do důchodu postupně prodlužovat. U mužů poroste o dva měsíce ročně, u žen pak o čtyři měsíce ročně.

- Kromě prodloužení věku odchodu do důchodu přináší první část důchodové reformy i další novinky: s platností od letošního roku přináší postupné prodloužení délky povinného důchodového pojištění z 25 na 35 let a zpřísňuje podmínky pro výplatu invalidních důchodů. Vysokoškoláci se pak musí smířit s tím, že se jejich vysokoškolské studium už nebude započítávat do doby pojištění.

Změny v rodičovské a mateřské

- Velkými změnami prošla v uplynulém volebním období rodičovská i mateřská dovolená.

- Topolánkova vláda začala nejdřív měnit rodičovskou, kterou poslanci před volbami 2006 (s platností od 1.ledna 2007) zvýšili z 3 696 na 7 582 korun. Lidé ji mohli až do konce roku 2007 pobírat do čtyř let dítěte.

7600 Kč

- Topolánkova vláda s platností od 1. ledna 2008 ve sněmovně prosadila, aby stát vyplácel základní rodičovskou dovolenou ve výši 7 600 korun, ale jen po dobu tří let. Zároveň s tím dali poslanci lidem na výběr ještě z dalších dvou variant: Lidé si můžou od začátku roku 2008 vybrat ještě dvouletou rodičovskou ve výši 11 400 korun měsíčně, nebo čtyřletou rodičovskou, při které prvních 21 měsíců pobírají měsíčně 7 600 korun a zbytek čtyřleté doby pak 3 800 korun.

- Mateřská se podstatně změnila od začátku roku 2009. Díky už dřív schválenému a několikrát odloženému zákonu vzrostla mateřská dovolená všem ženám, které vydělávají víc než 20 500 korun měsíčně.

- Mateřskou pak (tentokrát všem ženám) znovu snížil od začátku ledna 2010 Janotův balíček. Ženy začaly pobírat o pětinu méně než v roce 2009. Před týdnem ji ale poslanci znovu vrátili na původní úroveň.

Daně

23 %

- Od začátku roku 2008 platí Češi rovnou daň z příjmů ve výši 23 procent z hrubé mzdy. Předtím platily v Česku čtyři daňová pásma: 12, 19, 25 a 32 procent. Protože ale zároveň sněmovna zvýšila slevy na dani, klesly přímé daně všem.

- Kromě snížení přímých daní zavedla vláda i stropy na placení zdravotního a sociálního pojištění. V roce 2008 byly stropy na čtyřnásobku průměrné mzdy, což bylo výhodné hlavně pro lidi s příjmy nad 90 tisíc.

+4 %

Politici ale také daně zvyšovali. Nižší sazbu DPH zvýšili v roce 2008 z pěti na devět procent.

-1,5 %

Topolánkova vláda prosadila snížení sociálního pojištění u zaměstnanců o 1,5 procenta, takže všem lidem znovu stouply čisté příjmy.

- Naposledy zahýbal s daněmi Janotův balíček, který posunul stropy na pojištění ze čtyř na šestinásobek průměrné mzdy a zvýšil obě sazby DPH o procento. Češi tak dnes platí nižší sazbu DPH ve výši 10 procent a základní sazbu ve výši 20 procent. Balíček také například o korunu zvýšil spotřební daně na benzin a naftu.

Nemocenská a podpora v nezaměstnanosti

0 Kč

- Vláda Mirka Topolánka s platností od 1. ledna 2008 prosadila, že lidé nebudou první tři dny nemoci dostávat žádnou nemocenskou.

- Ústavní soud sice na jaře roku 2008 první tři dny neplacené nemocenské zrušil, ale sněmovna na návrh vlády znovu s platností od začátku roku 2009 třídenní neplacenou nemocenskou obnovila. Spolu s tím ale u zaměstnanců zrušila nemocenské pojištění.

- měnila se i pravidla pro podpory v nezaměstnanosti. Od začátku roku 2009 se o měsíc zkrátila doba, po kterou nezaměstnaní berou podporu.

- Lidé do 50 let můžou brát podporu jen pět měsíců, nezaměstnaní mezi 50 a 55 lety osm měsíců a lidé nad 55 let 11 měsíců.

- Zároveň s tím se začala podpora v čase rychle snižovat. První dva měsíce berou lidé 65 procent čistého platu, další dva měsíce 50 procent a ve zbývající stanovené době podpory jim stát dá 45 procent. Dřív pobírali první tři měsíce 50 a ve zbytku 45 procent z čisté mzdy.

Lisabonská smlouva

3. 11. 09

- Česko nakonec loni přijalo po velkých průtazích Lisabonskou smlouvu, která pro něj znamená přesun velké části pravomocí na celoevropskou úroveň.

- Česko například už nemá automatický nárok na eurokomisaře a je teď mnohem snáze přehlasovatelné na půdě Evropské rady.

- V některých oblastech, jako je třeba energetická, klimatická nebo přistěhovalecká politika, se už v Evropě nerozhoduje jednomyslně, ale kvalifikovanou většinou.

- Při hlasování v radě ministrů nově stačí k přijetí rozhodnutí kvalifikovaná většina 55 procent členských států, které budou představovat 65 procent obyvatel Evropské unie.

- Česká republika byla vůbec poslední zemí, která Lisabonskou smlouvu přijala. Sněmovna ji sice schválila už v únoru a Senát její rozhodnutí potvrdil na začátku května, prezident Václav Klaus ale pak s podpisem smlouvy čekal nejdřív na říjnové referendum v Irsku a následně na listopadové rozhodnutí Ústavního soudu.

- Pár hodin poté, co čeští ústavní soudci 3. listopadu 2009 řekli, že smlouva není v rozporu s ústavou, ji prezident Klaus podepsal.

Trestní zákoník

- Letos v lednu začal platit průlomový trestní zákoník, který zákonodárci schválili v listopadu 2008. Poprvé se od základu mění celý přístup k trestání a soudy budou moci pachatelům lépe ušít trest na míru: za mříže poslat ty nejhorší zločince, výtržníkům zakázat fotbal a mladému zlodějíčkovi nařídit, aby se okradeným omluvil.

30 let

- Zákoník přináší přísnější tresty pro vrahy - až 30 let. Zvyšuje i sazby za týrání zvířat a povoluje malé množství lehkých drog.

8 let

- Za kartel mezi přímými konkurenty hrozí nyní v Česku až 8 let vězení. Přísněji se trestá poškozování věřitele - například když se dlužník snaží zbavit majetku. A třeba padělané oblečení může přivést do vězení i toho, kdo je skladoval nebo převážel.

- Zákoník zavádí také nové tresty: třeba zákaz chodit do heren nebo na fotbal. Odsouzení k prospěšným pracím už nebudou muset jen zametat chodníky. Nově mohou pracovat i v oblasti kultury nebo sportu.

- V zemi je teď 22 tisíc vězňů, nejvíc za poslední roky, přičemž na stavbu nových věznic stát nemá.