Průzkum STEM: Levice by získala většinu, sestavit vládu by nebylo lehké

Levice by měla ve sněmovně podle nejnovějšího průzkumu STEM nadpoloviční většinu 103 mandátů. ČSSD by po volbách získala 75 a KSČM 28 křesel. ODS by obsadila 55 míst, TOP 09 a Věci veřejné (VV) by měly po 21 mandátech. Jiné strany by se podle květnového modelu do dolní komory nedostaly.

Sociální demokraté si proti minulému měsíci pohoršili o tři křesla, komunisté si naopak o dvě polepšili. O sedm mandátů více než v dubnu by měly v květnu podle modelu ODS a VV. Strana TOP 09 ztratila ve srovnání s minulým měsícem tři mandáty. Lidovci, kteří měli v dubnu podle modelu deset křesel, by se do sněmovny nyní nedostali, uvedla agentura.

Dva týdny před volbami by se tak do Poslanecké sněmovny dostalo podle agentury pět politických stran. ČSSD vede žebříček preferencí s výrazným náskokem. I když na počátku roku na tom byla o něco lépe, ztrácí jen málo a ve volbách by mohla získat i přes 30 %.

ODS zaznamenávala od poloviny roku 2009 trvalý pokles, nicméně v koncovce kampaně se jí podařilo tento trend zastavit. Její modelový zisk je někde kolem 23 %.

Relativně se daří komunistům, ve volbách by mohli dostat kolem 14 %. Pozice TOP 09 je poměrně stabilní. Dynamika nárůstu Věcí veřejných se přibrzdila, projevuje se tu jistá váhavost příznivců. Zisky těchto stran by mohly být okolo 10%.

Zelení jsou zřetelně pod prahem volitelnosti. U lidovců stojí možnost překročit práh volitelnosti s velkým otazníkem. To, zda vstoupí do sněmovny či nikoli, může zásadním způsobem zamíchat volební
aritmetikou.

Rozložení mandátů dává sociální demokracii podle STEM několik nepříliš snadných možností, jak sestavit vládu. Naopak ODS by většinu s TOP 09 + VV nedala.

Voleb se chce podle svého vyjádření zúčastnit 62 % občanů, 14 % svou účast jasně odmítá, nerozhodnuto je 24 % obyvatel ČR. Ochota jít k volbám je nyní výrazně vyšší, než naznačovaly minulé měsíce.

Výzkum STEM uskutečnil ve dnech 28.4. – 8.5. 2010 na souboru 1257 respondentů. Statistická chyba u tohoto souboru se pohybuje kolem 1,5 procentního bodu u menších stran, u větších stran kolem 2,5 procentního bodu.

Stranické preference: Pozor nevyjadřují volební výsledek

STRANICKÉ PREFERENCE
Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Podíly preferencí pro jednotlivé strany jsou ižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.