Otakar Motejl

Po ukončení studia práv na Univerzitě Karlově v Praze (1955) vykonával advokátní praxi v Banské Bystrici, od roku 1958 byl advokátem v Kladně, později v Praze.

V letech 1966 - 1968 současně pracoval jako vědecký pracovník Právnického ústavu ministerstva spravedlnosti. Od září 1968 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu v Praze.

V dubnu 1970 z Nejvyššího soudu odešel a vykonával advokátní praxi. Mimo jiné obhajoval v politických trestních procesech řadu disidentů.

Od 23. 1. 1990 do 31. 12. 1992 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR, od 25. 2. 1993 do 8. 8. 1998 předsedou Nejvyššího soudu. Od srpna 1998 do 16. října 2000 byl ministrem spravedlnosti.

Ombudsmanem byl poprvé zvolen 18. 12. 2000, podruhé 19. 12. 2006

V pražském Divadle na Fidlovačce skončilo za přítomnosti rodiny, českých politiků i hostů ze zahraničí poslední rozloučení s ombudsmanem Otakarem Motejlem. Už ráno přišly s květinami k divadlu ve Vršovicích vzdát poctu prvnímu českému ombudsmanovi desítky lidí.

V 10:00 začalo oficiální rozloučení, kterého se zúčastnil například prezident Václav Klaus, předsedové parlamentních stran a vedení obou parlamentních komor. Přijel také slovenský prezident Ivan Gašparovič.

Jako na charakterního člověka, který dokázal vtisknout podobu úřadu veřejného ochránce práv, zavzpomínali na zesnulého na zhruba půlhodinové slavnosti šéfové obou parlamentních komor Přemysl Sobotka a Miroslava Němcová. S osobní vzpomínkou na kolegu z oboru vystoupil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský či právník David Uhlíř.

Rakev, okolo které stála čestná stráž, byla vystavena na pódiu spolu s desítkami věnců. Rozloučení doprovázela hudba, zazněla mimo jiné skladba Tmavomodrý svět autorské dvojice Jan Werich a Jiří Voskovec. Mezi hosty byli přítomni členové vlády, chyběl ale premiér Jan Fischer, který dnes odletěl na zahraniční cestu. V sále byli zástupci Poslanecké sněmovny, Senátu, Motejlovi kolegové z úřadu ombudsmana a také jeho dcera Kateřina.

"Ota byl především člověk nadaný láskou a pochopením k ostatním, i když ji nikdy nestavěl na odiv. Dokázal i v těch nejtěžších životních osudech nalézat útěchu a víru, že život stojí za to žít. A tuto víru na potkání rozdával hlavně těm slabým, potřebným nebo ohroženým," uvedl na shromáždění, které zakončila státní hymna.

Nového ombudsmana vybere až nová sněmovna

Slovenský prezident Gašparovič vzpomíná na Motejla jako na člověka, který "dokázal najít východiska. A co bylo zajímavé, že to dělal s humorem," poznamenal.

Pro exministra zahraničí a někdejšího disidenta Jiřího Dienstbiera byl silný kuřák Motejl "velkým kamarádem" a jedním z "posledních bojovníků proti metastázám amerického protikuřáckého apartheidu".

ČR podle něj v Motejlovi ztrácí jednoho z posledních lidí, kterých si šlo skutečně vážit nejen pro naprostou profesionalitu, ale i pro jejich lidskost. Humorem a lidským přístupem Motejl už jako advokát dokázal mnohdy věci, které jiní nesvedli, uvedl.

Divadlo Na Fidlovačce, kam Motejl rád chodil, si jako místo posledního rozloučení vybrala po domluvě s kanceláří Poslanecké sněmovny Motejlova rodina. Ve vstupu do divadla mohli lidé podepisovat dnes dopoledne kondolenční listiny.

Po pohřbu se na přání pozůstalých uskuteční i zádušní mše. Sloužit ji má Tomáš Halík ve středu v pražském kostele svatého Salvátora.

Vzpomínkové setkání před kanceláří veřejného ochránce práv se v pátek dopoledne uskuteční v Brně. Pozváni byli představitelé justice, státní správy, vysokých škol a společenského života, setkání připomene Motejlovo téměř desetileté působení ve funkci ombudsmana i jeho podíl na budování Nejvyššího soudu v Brně.

Motejl zemřel 9. května ve věku 77 let po krátké nemoci v nemocnici v Brně-Bohunicích. Patřil k výrazným osobnostem justice a byl prvním ombudsmanem České republiky. Do funkce byl zvolen dvakrát. Letos v prosinci by tomu bylo deset let od doby, kdy se úřadu ujal.

Na sněmovně, která veřejného ochránce práv volí, visí dnes černý prapor. Motejlova nástupce navrhnou prezident a Senát, z návrhů budou vybírat ale zřejmě až noví poslanci po květnových parlamentních volbách. Na volbu mají zákonem danou šedesátidenní lhůtu, její konec tedy vychází na začátek července. Pokud poslanci nikoho nevyberou, proces si se stejnou lhůtou zopakují.