Pražský vrchní soud neuznal námitku podjatosti, která byla podaná na soudce Vojtěcha Cepla mladšího v takzvané kauze justiční mafie. Rozhodl tak, že se má Cepl sporem bývalé nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové s představiteli justice včetně nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké dále zabývat. ČTK to řekl právní zástupce jednoho z žalujících Jaroslav Ortman.

Podle Ortmana odmítl vrchní soud soudcovu podjatost z formálních důvodů. Kučera ji nepodal v zákonné patnáctidenní lhůtě od doručení nálezu Ústavního soudu. Cepl však podle právníka později zaslal účastníkům sporu usnesení, aby se do 15 dnů k jeho možné podjatosti vyjádřili, a jeho klient tak učinil. Vrchní soud nyní rozhodl, že soudce pochybil. Zároveň prý označil Ceplovo dřívější komentování nepravomocného rozsudku v médiích za "značně nestandardní".

"Předběžně jsme s panem doktorem projednávali, že bychom podali v případu ústavní stížnost proti postupu soudce Cepla," uvedl Ortman. Proti rozhodnutí vrchního soudu se totiž nedá odvolat.

Cepl soudil první kolo sporu. Odvolací pražský vrchní soud mu poté kauzu odňal, Ústavní soud ale toto rozhodnutí zrušil. Ortman podal námitku podjatosti proti Ceplovi zejména kvůli tomu, jak se soudce o případu vyjadřoval v médiích.

Vrchní soud: Cepl vážně chyboval

Případ údajné justiční mafie má počátek v prosinci roku 2007, kdy Benešová tímto výrazem označila několik justičních představitelů včetně Vesecké, Kučery a exministra spravedlnosti Pavla Němce. Podle ní zasahovali do vyšetřování údajné korupční kauzy tehdejšího šéfa lidovců Jiřího Čunka.

Justiční činitelé následně Benešovou zažalovali. Cepl však jejich žalobu z větší části zamítl s vysvětlením, že se při vyšetřování lidoveckého předsedy někteří ze jmenovaných opravdu několikrát setkali a vyměňovali si informace, které si sdělovat neměli.

Vrchní soud pak ale Ceplův rozsudek zrušil a nařídil, aby druhé kolo sporu vedl jiný soudce. Podle vrchního soudu Cepl závažně chyboval, nerespektoval některá práva účastníků řízení a nepřípustně spekuloval. Benešová však v reakci na toto rozhodnutí podala stížnost k Ústavnímu soudu, v níž tvrdila, že vrchní soud porušil její právo na zákonného soudce. Ústavní soud stížnosti vyhověl s tím, že odnětí věci soudci připadá v úvahu jen ve zcela zásadních případech.