Evropa zavedla letní čas. V neděli ve 02:00 se časoměřiče posunuly na 03:00. V následujících dnech se proto bude o hodinu později rozednívat, ale zato se prodlouží odpoledne, protože se bude o hodinu později stmívat.
Kvůli této změně se v neděli nad ránem zpozdilo 21 dálkových vlaků Českých drah, posun se dotkl především mezinárodních rychlíků na linkách ze Slovenska, Rakouska, Ruska a Německa. Regionální dopravu změna času nezkomplikovala, neboť lokálky v noci nejezdí.
Časové manko nabraly spoje, které byly v okamžiku přesunu ručiček na trase nebo se vydávaly na cestu mezi druhou a třetí hodinou ranní. Změna času ovlivnila mimo jiné evropské noční vlaky vyšší kvality, které jezdí pod označením EuroNight. To se týká třeba vlaku EN Phoenix z Amsterodamu a Berlína do Prahy.
Jak upozornil mluvčí drah Petr Šťáhlavský, cestující by si měli pozorně hlídat návaznost vlaků na jednotlivých stanicích, případně se obrátit na infolinku Českých drah. Jednodušší situaci mají dráhy na podzim, kdy změnu letního času na středoevropský řeší hodinovým zastavením vlaků.
Kvůli úsporám energie
Přechod na letní čas má řadu odpůrců. Nejčastěji argumentují tím, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Čeští psychiatři naopak tvrdí, že to většině lidí nevadí. Energetikové ale vyvracejí i původní argument o úspoře energií, který k zavedení letního času vedl. Tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
V českých zemích byl letní čas přechodně zaveden za první a druhé světové války. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů. Od roku 1996 se doba trvání letního času prodloužila z předchozích šesti na sedm měsíců, Česko se totiž připojilo ke zvyklostem Evropské unie. Časový posun tak trvá do konce října.
