Argumenty odborářů znějí nápadně politicky. "Kvůli obstrukcím občanských demokratů se nedaří návrhy ve sněmovně projednat. Stávka je neodvratná," řekl předseda železničních odborů Jaroslav Pejša.

Odbory tedy před sebou mají jasného politického nepřítele. I přesto, že ODS spolu s ostatními stranami částečně odblokovala jednání sněmovny a zákon, který vrací zaměstnancům cenu benefitů na úroveň roku 2009, slíbila projednat.

Zajistit většinu ve sněmovně nebude velký problém. Podle místopředsedy Petra Nečase zákon zřejmě podpoří i ODS.

Proti občanským demokratům vystupuje ještě jedna odborářská deklarace. Pondělní stávku podle nich zastaví pouze to, když se podaří do pátku danění benefitů opravit.

Podle vlády je to věc nemožná, bod posílá na březnové jednání. Ovšem podle ČSSD je to věc řešitelná. Sice velmi těžce, ale přesto. Bohuslav Sobotka má už ve sněmovně přichystán přílepek k novele zákona o zadávání veřejných zakázek. A přílepek je přesně tím, co odboráři chtějí – vrací jim danění benefitů na úroveň roku 2009.

Problém spočívá ovšem v tom, že spolu s ním musí projít zákon o zakázkách. "Tento systém se nám nelíbí. Forma přílepku k zákonu může být protiústavní," odmítá místopředseda ODS Petr Nečas. Stávka každopádně občanským demokratům před volbami nepomůže, stejně jako jejich obstrukce při jednání sněmovny.

Sociální demokraté dobře vědí, že jim situace hraje do karet. „Odboráři by měli rozlišovat, kdo je na jejich straně. Je pochopitelné, že chtějí vyjádřit svůj názor. Je ale samozřejmě na nich, aby to dokázali lidem vysvětlit,“ řekl místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Překvapení pro Fischera

Chystaná stávka rozladila i premiéra Jana Fischera. V úterý totiž jednal s lídry parlamentních stran o tom, které zákony je třeba rychle projednat. Přemluvil je, že mezi důležité patří také "odborářský" zákon. A když jednání skončila, čekal, že odboráři stávku nevyhlásí. Mýlil se.

„Ze strany vlády jsem udělal všechno pro to, aby zaměstnavatelé nebyli nuceni platit DPH ze zaměstnaneckých benefitů. Už 10. února jsem o tom s představiteli odborů hovořil za účasti představitelů ČSSD i ODS. A panovala shoda, že je ta záležitost odstranitelná,“ popsal HN Fischer.

Ustoupilo i ministerstvo financí, jež v čase krize spoří každý milion. Jen úprava DPH přijde podle propočtů státní kasu na půl miliardy. "Budeme respektovat vůli poslanců. Radost z toho nemáme, ale budeme to respektovat," prohlásil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Odboráři, spojte se!

Nový zákon, podle nějž se základ daně u benefitů vypočítává z "obvyklé ceny", přinesl trable i bez odborářů. České dráhy kvůli němu na čas dokonce přestaly vydávat režijní jízdenky. Takzvané "režijky" totiž nemají vzor v ničem, jako je obvyklá cena na trhu, jejich hodnotu totiž vyhlašuje ministerstvo dopravy.

Protest odborářů z dopravy nabude takových rozměrů, které Česko dlouho nezažilo. Na tratích po celé zemi se v pondělí od čtyř do devíti hodin ráno zastaví osobní i nákladní vlaky. Stát budou i autobusy, tramvaje a pražské metro.

Nepojedou ani některé autobusy. Zastaví se i hromadná doprava ve velkých městech. Kromě Prahy, kde bude situace patrně nejhorší, nevyjedou řidiči ani v Opavě, Brně, Liberci a Pardubicích. Velmi pravděpodobné je, že stávkovat budou i řidiči MHD v dalších krajských městech, jako jsou například Ostrava nebo Olomouc. Formu protestu si už odboráři v regionech zvolí sami. V Praze chtějí tu nejtvrdší - tramvaje, metro a autobusy zastavit úplně.

Druhá největší stávka

Co se týče rozsahu, chystaná stávka bude napůl cesty mezi protesty v letech 1997 a 2008. V devadesátých letech začala stávka 4. února a měla trvat 48 hodin. Nakonec byla několikrát prodloužena a skončila až 8. února. Podobně jako nyní bylo hlavním tahounem Odborové sdružení železničářů spolu s dalšími odborovými svazy působícími na železnici. Stávky se zúčastnila asi polovina zaměstnanců Českých drah.

Před dvěma lety byl sice protest pouze hodinový, zapojili se však do něj i řidiči hromadné dopravy. Největší dopady měl hodinu a čtvrt trvající protest strojvůdců, kteří zastavili vlaky v celé zemi.

Podle Českých drah stálo zhruba 80 procent všech spojů, tedy asi tisíc vlaků. V mnoha městech nejezdila hromadná doprava.

Související