Jsou to čtyři roky, co se tehdejší ministr obrany Karel Kühnl pochlubil: Odteď už žádné miliardové nákupy zbraní bez výběrových řízení. Slíbil to v den, kdy vláda schválila, že přistoupí k evropské dohodě o průhledném obchodu ze zbraněmi.

A teď skok v čase: podle zjištění HN od té doby nakoupila bez výběrového řízení zbraně, auta a letadla za osm miliard. A to jsou jen ty největší obchody. Pouze jedinkrát otevřela miliardovou soutěž dalším zájemcům – když loni hledala dodavatele nových samopalů.

Skandál s obrněnými vozy Pandur, jejichž nákup provází podezření z korupce, znovu otvírá otázku, jak vlastně ministerstvo obrany utrácí peníze. A odpověď zní: Neprůhledně, bez soutěží výrobců a za utajování.

Politici: Zrušíme výjimky

Jen v letech 2007 a 2008 armáda nakoupila bez výběrových řízení techniku a zbraně za šest miliard. Pro toho, kdo se chce ptát na důvody, mají vojáci připraveny dvě odpovědi. Buď: zbraně potřebujeme rychle, na soutěž není čas. Nebo: tenhle typ výzbroje je vyzkoušený. S těmito argumenty armáda v minulých letech nakoupila třeba lehká obrněná auta Iveco a Dingo za 4,75 miliardy.

Politici si teď po aféře s pandury vzpomněli, že by zakázky měly být průzračnější – a že by se měly zrušit výjimky, podle nichž nemusejí procházet klasickým tendrem. „To je problém,“ říká šéf ODS Mirek Topolánek. Potíž je, že jako premiér mohl systém změnit, ale neudělal to.

A na změnu naléhají také sociální demokraté, kteří zase měli významné slovo ve vládě do roku 2006. „No samozřejmě – průhlednost, žádné výjimky, žádné nákupy od prostředníků,“ vyjmenovává jejich stínový ministr obrany Petr Hulinský.

Za neprůhledným pozadím mnoha nákupů se skrývá ještě jedna důležitá věc: 15 let starý zákon, podle nějž může armáda nakupovat zahraniční zbraně pouze přes domácího zprostředkovatele. Tedy přes firmu s příslušnou licencí, která techniku od zahraniční zbrojovky nakoupí, a pak ji prodá české armádě – samozřejmě se ziskem. „V Evropě to patří mezi rarity,“ říká Tomáš Valášek, expert na zbrojařské zakázky z londýnského think tanku Centrum pro evropskou reformu.

Podle znalců zákulisí pak na podobných obchodech vydělávají zejména firmy s vazbami na politické strany. Nejznámější z nich je Omnipol spojovaný svého času s lidovci a Miroslavem Kalouskem. Šéf společnosti Richard Háva prosazoval například stíhačky Gripen.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist