Mají lidé právo vědět, který ze soudců byl před rokem 1989 členem KSČ? Ovlivňují politické postoje jejich rozhodování? Tomáš Pecina a české soudy se prozatím v odpovědích na tyto otázky rozcházejí.
Na začátku letitého sporu byla žádost aktivisty Peciny o vydání seznamu soudců Vrchního soudu v Olomouci, kteří byli ke dni 17. listopadu 1989 členy KSČ. Neuspěl na ministerstvu spravedlnosti ani u Městského soudu v Praze. Jeho kasační stížnost zamítl i Nejvyšší správní soud.
Aktivista proto přenesl spor až na půdu Ústavního soudu (ÚS). Minulý týden podal stížnost, kterou zpřístupnil i na svých webových stránkách. Tvrdí, že veřejnost má právo znát minulost představitelů justice.
Členství v KSČ není překážkou v práci
Soudy Pecinu odmítaly s vysvětlením, že politické postoje náleží do soukromé sféry člověka a informační zákon se na ně nevztahuje. Prosté členství v předlistopadové KSČ není překážkou pro práci v dnešní justici.
Nejvyšší správní soud uvedl, že údaj o členství v KSČ prý přestává být soukromou záležitostí jen v individuálních případech, kdy se politické postoje prolnuly do profesní činnosti veřejně činných osob. Jinak je minulý politický postoj nadále citlivým údajem.
Soud mimo jiné upozornil na to, že údaje o minulém členství soudců v KSČ nejspíš nikdo ani neeviduje. "Údaje o politické příslušnosti jednotlivých soudců rovněž nepatří mezi předpoklady pro funkci soudce ve smyslu zákona o soudech a soudcích, a jejich shromažďování tak není předmětem činnosti ani příslušných soudů, ani ministerstva spravedlnosti," uvedl v rozhodnutí senát Nejvyššího správního soudu s předsedou Petrem Průchou.
Kteří soudci byli v KSČ? To je tajné, rozhodl soud - čtěte ZDE
Tomáš Němeček: Neslušná otázka: Ctihodnosti, byla jste také v KSČ? - čtěte ZDE
KSČM je pokračovatelem KSČ, měla by být zrušena, soudí čtenáři - čtěte ZDE
Pecina má jiný názor. "Členství v tak specifické organizaci, jakou byla KSČ, k datu 17. listopadu 1989 spíše než o politických postojích člena strany vypovídá o jeho mravních kvalitách a osobním oportunismu," uvedl v ústavní stížnosti.
Podle Peciny je právo veřejnosti na informace o tom, jak se soudce "zachoval tváří v tvář nedemokratickému předlistopadovému režimu", nadřazeno právu soudců na ochranu soukromí. "Politický režim, který by odmítl zveřejňovat informace o totalitní minulosti svých soudců, by byl zcela nedůvěryhodný, a takový stát by nebyl demokratickým právním státem v materiálním smyslu," stojí ve stížnosti.
Nelze předjímat, za jak dlouho Ústavní soud rozhodne. Pecinovu stížnost, která je datována 19. únorem, ještě oficiálně nepřijal.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist