Nákup pandurů za 14,5 miliardy byl tvrdou bitvou zbrojařů i politiků

Premiér Jan Fischer se v pondělí sejde s policejním prezidentem a nejvyšší státní zástupkyní. Ti mu mají říct, jak to bude s vyšetřováním údajné korupce při nákupu transportérů Pandur. Na tajné nahrávce deníku MF Dnes naznačují bývalí manažeři rakouské zbrojovky Steyr Wolfgang Habitzl a Herwig Jedlaucnik, že na provize pro politické strany šly stovky milionů korun.

O případ se už začala zajímat jak česká protikorupční policie, tak rakouští detektivové. Je možné, že do aféry se vloží i americká FBI, protože stoprocentním vlastníkem Steyru je obří americká zbrojovka General Dynamics.

Muselův majstrštyk

Kořeny zakázky jdou až do 90. let, kdy prosadil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr vizi, že by se měl vytvořit ryze český vojenský vůz. A tak vznikl projekt Zubr, do nějž jednobarevná socialistická vláda Miloše Zemana nalila desítky milionů korun. Od počátku se na vývoji podílel i Pavel Musela - vlivný zbrojař ze společnosti Pamco napojený na ČSSD.

Když Zemana ve Strakově akademii nahradil Vladimír Špidla, změnilo se i zadání. Již začátkem roku 2003 zveřejnilo ministerstvo obrany záměr nahradit dosluhující a často nepojízdná "ótečka" některým ze zahraničních strojů. Zatímco ministr Jaroslav Tvrdík ještě mluvil o pořízení 440 kusů, jeho nástupci se později dostali na dvě stovky.

Mezi odborníky mělo největší šance vozidlo švýcarského výrobce Mowag, který ve světě používá přes dvacet armád. Za Mowag navíc v Praze bojoval Richard Háva, mocný majitel zbrojařského impéria Omnipol. Jenže vlastník Mowagu, americká skupina General Dynamics, stroj do soutěže nepřihlásila.

"General Dynamics raději přihlásila svou další společnost, rakouský Steyr, kterému hrozily existenční problémy a českou zakázku nutně potřeboval," říká Jiří Komínek, dopisovatel odborného časopisu Jane's Defence Weekly.

Steyr měl dobré předpoklady uspět - zastupovalo ho totiž Muselovo Pamco. "Blízké vazby na ČSSD byly rozhodující," potvrzuje Komínek. Ostatně Pandur (v podstatě nevyzkoušený prototyp) se velmi podobal staršímu projektu Zubr, za nímž stál také Musela, kamarád Stanislava Grosse.

"Scházíme se asi třicetkrát za rok. Jsme přátelé a máme si o čem povídat," říkal o byznysmenovi Gross, jehož půlroční vláda začala na podzim 2004 chystat tendr na nákup nových "ótéček".

Po Grossově rezignaci z dubna 2005 se ovšem situace zkomplikovala. Nový premiér Jiří Paroubek nebyl údajně nákupem vozů v cizině moc nadšen. Tehdy uplatnil zbytky svého vlivu v ČSSD Grossův hlavní lobbista Andrej Surňák, který Paroubka přesvědčil, že se má v zakázce pokračovat. Soutěž nakonec vyhlásil nový unionistický ministr obrany Karel Kühnl ještě na jaře 2005.

Rakušanům svými radami pomáhal i někdejší náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. "Pandur se mi líbil víc než stroj konkurentů," říká k tomu dnes Šedivý.

Konkurenční finská Patria v té době získala vlivného spojence - Hávův Omnipol s tradičně dobrými kontakty na lidovce. Ti si tehdy udržovali velký vliv v armádě, v tomto případě ale tahali za kratší konec. V tichém soupeření o to, kdo bude králem českého zbrojařství, Háva s Muselou prohrával.

Bartákovy přemety

O vítězství Panduru rozhodla v lednu 2006 vláda Jiřího Paroubka. Rakušané prý uspěli díky nižší ceně a rozsáhlejšímu programu investic do české ekonomiky. Steyr měl dodat 199 strojů za zhruba dvacet miliard korun.

Kvůli stížnostem se celý proces protáhl a Kühnl kontrakt podepsal až po volbách v červnu 2006, kdy už bylo jasné, že v politice končí. "Mandát ministra trvá do chvíle, dokud je ministrem," hájí podpis exministr, dnes velvyslanec v Chorvatsku.

Občanští demokraté, kteří jeho krok hlasitě kritizovali, se do příběhu zamotali v listopadu 2007. Tehdy totiž náměstek lidovecké ministryně obrany Vlasty Parkanové Martin Barták (ODS) smlouvu překvapivě vypověděl. Důvod? První stroje mají závady a dostáváme je pozdě.

Jenže o hrozícím skluzu se vědělo předem a samo ministerstvo uvádělo, že všechny závady jsou "odstranitelné". Jeho zástupci se navíc původně tvářili, že se spokojí s tím, když vůči rakouské zbrojovce uplatní finanční sankce. "Steyr měl v té době nový management, který se choval velice hloupě a nedržel dřívější dohody," říkají o pozadí výpovědi v nahrávce MF Dnes exmanažeři.

Steyr měl ale blízko i k občanským demokratům. Třeba pro bývalého ministra dopravy Aleše Řebíčka pracoval Jan Piskáček, který se Rakušanům staral o PR v Česku.

Barták tedy začal s vedením firmy jednat o novém kontraktu, částečně i pod hrozbou mezinárodní arbitráže, na což upozorňovala vládní studie. Obě strany se dohodly na nové smlouvě - 107 kusů za 14,5 miliardy. Cena jednoho stroje tak stoupla o třetinu. "Lépe to nešlo," brání kontrakt dnes občanští demokraté.

Ušetřené miliardy resort použil na další nákup bez soutěže: pořídil španělské transportní letouny CASA, s čímž nesouhlasili ani vojáci.