ŽEBŘÍČEK VŠ: Kde studovat práva? Karlova univerzita se drží v čele, propadla Plzeň

Metodika, kterou HN použily při zpracování tabulek

1. Světovost školy
Nejvíc bodů získala škola, která vyslala nejvíc studentů na alespoň jeden semestr do zahraničí (v poměru ke všem studentům); která vyučovala nejvíc předmětů určených českým studentům v cizím jazyce a nabízela nejvíc jazykových kurzů.

2. Zájem o školu
Zjišťovali jsme, kolik lidí bylo loni přijato; kolik z přijatých se skutečně zapsalo; počet doktorandů a podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let.

3. Průzkum absolventů
Pokud si škola zajišťuje průzkum ohledně absolventů, dostala bod, v opačném případě nula bodů.

4. Názor expertů
Odborníci školy "známkovali" od nejlepší po nejhorší.

5. Věda
V tabulce Rady vlády pro vědu a výzkum za rok 2009 jsme sledovali celkový počet vědeckých výstupů a počet bodů, který jim rada přidělila. Oba údaje jsme posuzovali v přepočtu na jednoho pedagoga.

Celkové hodnocení
Jednotlivé tabulky obsahují pořadí, název školy a jednotlivá kritéria s počtem obdržených bodů. Čím více bodů škola získala, tím výše se v žebříčku umístila.

Letošní srovnání čtyř tuzemských právnických fakult nepřineslo žádné zemětřesení. Žebříček opět vede Karlova univerzita v Praze, na kterou dotahuje brněnská Masarykova univerzita. Na třetím místě skončila Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, výčet uzavírá letošními skandály poznamenaná Západočeská univerzita v Plzni.

Pořadí je stejné jako v předchozích dvou letech, kdy HN tento žebříček rovněž sestavovaly. Studium práv patří mezi obory s nejvyšším převisem nabídky a poptávky. Pro představu: čtyři české právnické fakulty loni obdržely téměř 14 tisíc přihlášek (někteří lidé se samozřejmě hlásili na více škol současně), u přijímaček však uspělo jen 3200 uchazečů.

Nejvybíravější je Olomouc

HN letos právnické fakulty porovnávaly na základě čtyř kritérií - Světovost školy, Zájem o školu, Spokojenost absolventů a Věda.

Pokud uvažujete o studiu práv, vězte, že nejmenší šanci na přijetí máte v Olomouci, kde berou jen 12 procent přihlášených.

V Plzni akceptují pouze 15 procent uchazečů a dvě největší české univerzity - Karlova v Praze a Masarykova v Brně - rozesílají dopis o přijetí asi pětině lidí, kteří uspěli u přijímacích zkoušek.

Zajímalo nás také, kolik přijatých se ke studiu skutečně zapíše. Vypovídá to o prestiži školy - jestli se na ní lidé toužili primárně dostat, nebo jestli pro ně představovala pouze záchrannou variantu. I v tom vede Olomouc, kam se zapíše 99 procent přijatých. Následuje Plzeň, kam skutečně nastoupí 90 procent přijatých. V Praze se zapíše 87 procent uchazečů. Nejmenší zájem je v tomto ohledu o brněnská práva, kam skutečně nastoupí "jen" 74 procent přijatých.

Dalším posuzovaným kritériem byla jazyková výuka na škole a také podíl studentů, kteří mají šanci vyjet alespoň na jednosemestrální pobyt do zahraničí.

Do zahraničí nejlépe z Prahy

Do ciziny vysílá nejvíce studentů Karlova univerzita (3,4 procenta ze všech studentů) a Univerzita Palackého (2,9 procenta).

Nejmenší šance na poznání zahraničního univerzitního prostředí mají studenti z Plzně, odkud loni vyjelo jen 1,2 procenta posluchačů. Masarykova univerzita loni do světa vyslala 2,4 procenta budoucích právníků.

Nejširší výuku jazyků nabízí pražská a brněnská univerzita. Na UK si čeští studenti mohou zapsat až 57 odborných předmětů vyučovaných v cizím jazyce. Na Masarykově je to 31 předmětů, v Olomouci 16 a v Plzni 12 předmětů.

Dalším důležitým hodnotícím kritériem je věda. Před započtením badatelských výsledků bylo pořadí právnických fakult následující: Karlova univerzita, Palackého univerzita, Masarykova univerzita a Západočeská univerzita. Právě věda však Brno vyšvihla na druhé místo.

V Brně připadá na jednoho akademika 2,72 vědeckých výsledků za rok, v Praze je to 2,62 výstupů. Nejčastěji jde o články v českých odborných časopisech a kapitoly v knihách. Do prestižních časopisů, zařazených do světové databáze Web of Science, pražská i brněnská fakulta přispěly pouze po dvou textech.

Pořadí právnických fakult (pro zvětšení tabulky klikněte na obrázek)

V Plzni, a zejména v Olomouci to s vědou příliš slavné není. Palackého univerzita je v této kategorii zdaleka nejslabší, na osmaosmdesát přepočtených akademických úvazků tu za rok 2009 vyprodukovali pouze 14 vědeckých výsledků. Vyplývá to z aktuální tabulky Rady vlády pro vědu a výzkum, ze které HN čerpaly.

V Plzni je to 106 výsledků na 124 akademiků. Do takzvaných impaktovaných časopisů (periodika zařazená ve Web of Science) lidé z Plzně ani z Olomouce vůbec nepřispěli.

Anketa: Jaká je úroveň právnických fakult v Česku?

Josef Baxa, šéf Nejvyššího správního soudu

Nevidím nějak podstatný rozdíl mezi premianty jednotlivých fakult, rozdíly budou pravděpodobně až v počtu průměrných nebo podprůměrných studentů. Je těžké ale určit tu mez. Dobrý právník musí mít velmi dobře vyvinuté právní myšlení a jednat eticky, tyto schopnosti jsou důležitější než výuka "paragrafů" nazpaměť.

Jan Komárek, expert na právo EU, doktorand z Oxfordu

Dobří absolventi vychází ze všech fakult, stejně jako ti špatní. Problém u českých absolventů je, že nejsou dostatečně poučeni v oblasti právní etiky. Být právníkem není jako prodávat housky, člověk má ohromnou zodpovědnost. Z informací, které mně zatím byly dostupné, vím, že olomoucká právnická fakulta má předmět právní etika a dokonce má i svoji učebnici.