Policie prověřuje několik podobných případů, kdy někdo pomocí zfalšovaného podpisu zkoušel převést peníze na svůj účet. Pachatelé vhodili platební příkazy do takzvaných sběrných boxů přímo na pobočkách a zkoušeli, zda pokus vyjde a banka uvěří, že podpis je pravý.

Podpisové vzory manažerů českých firem si může kdokoli najít – jsou naskenované na webových stránkách obchodního rejstříku.

HN znají příběh dvou konkrétních firem, na které podvodníci „zaútočili“, a jejich manažeři proto podali trestní oznámení. „Řešíme to zatím v přípravném řízení,“ potvrdil HN Petr Kubík z odboru hospodářské kriminality krajského ředitelství policie v Praze.

Anonymní peněženka

Podání na neznámé pachatele ale nejsou pouze dvě. Podle informací HN má policie jen za posledních několik týdnů možná až desítky takových případů. A vše nasvědčuje tomu, že za nimi stojí jedna skupina – u řady z nich se totiž údajně shoduje číslo účtu, na který chtěli podvodníci peníze poslat.

Pokusů už bylo tolik, že policie možná začne případ vyšetřovat jako trestný čin, při kterém měla vzniknout takzvaná „značná škoda“, tedy víc než půl milionu korun.

Kolik případů ale konkrétně policie nyní řeší a kolik peněz se podvodníkům podařilo získat, nechtějí policisté oficiálně říct.  „V tuto chvíli k vyšetřování nemůžu nic prozrazovat,“ říká Kubík.

Aby zůstali podvodníci anonymní, chtěli k celé operaci využít takzvané internetové peněženky a teprve potom zřejmě převést peníze na svůj vlastní účet. Internetová peněženka slouží k převodům peněz například pro ty, kteří nechtějí platit kartou na internetu.

Podvodníci si nechávali převést peníze do peněženky u britské firmy Monneybookers, která má sběrné konto i v Česku, ale sama sídlí v Londýně. Bez pomoci z Británie tak policistům tato stopa těžko něco přinese.

Víc pokusů, víc peněz

Policie nechce říci, zda se některý převod skutečně vydařil. V obou případech, které HN znají, se to nepovedlo. Banka odhalila, že podpisy nejsou pravé, a příkazy nezpracovala. Oba dva navíc byly na velmi nízké částky - 140 a 150 korun. A to zřejmě úmyslně, na zkoušku.

Jiná hypotéza vyšetřovatelů je taková, že podvodníci zkoušeli podat větší množství falešných příkazů na menší částky.

"Podobných případů řešíme pár desítek ročně. Pachatelé většinou zkusí víc příkazů do různých bank a za různé firmy. Měli jsme případ, kdy jich podali stovky na celkem šedesát milionů korun. Uspěli ale jen s příkazy v hodnotě třiceti tisíc," říká Marta Čumbová z odboru hospodářské kriminality pražského policejního ředitelství.