Zveřejnění seznamu členů československé komunistické rozvědky by mohlo mít negativní dopady na zájmy ČR, tvrdí Úřad pro zahraniční styky a informace, což je současná česká civilní rozvědka.
Za pochopitelné označil znepokojení bývalých zpravodajců, kteří pracovali ve službách státu v rizikových oblastech i po roce 1989, zejména v době krize v Perském zálivu. "Tito lidé právem očekávají, že jejich identita a bezpečnost nebudou ohroženy," uvedl mluvčí úřadu Bohumil Šrajer.
CELÝ SEZNAM AGENTŮ NAJDETE ZDE
Pondělní zveřejnění jmenného seznamu Ústavem pro studium totalitních režimů a Archivem bezpečnostních složek označil za "masivní prolomení obecného pravidla diskrétnosti a ochrany zdrojů, které ke zpravodajské práci patří, navíc s možnými negativními dopady na zájmy ČR v současném světě".
Reakce Ústavu pro studium totalitních režimů k vyjádření ÚZSI
Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek mj. plní úkoly stanovené §§ 4 a 13 zákona č. 181/1007 Sb., konkretizované navíc plánem činnosti na příslušný rok schvalovaným Radou ÚSTR. Ústav zkoumá a nestranně hodnotí období komunistické totalitní moci (od 25. února 1948 do 29. prosince 1989), zejména antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, stejně jako organizací založených na ideologii Komunistické strany Československa. Konkrétně získává a zpřístupňuje veřejnosti dokumenty vypovídající především o činnosti bezpečnostních složek, včetně složek Státní bezpečnosti, a dokumentuje účast domácích a zahraničních osob na podpoře komunistického režimu. Jedním z výstupů dokumentačního projektu zaměřeném na činnost Hlavní správy rozvědky SNB, rozvědného útvaru Státní bezpečnosti řízeného a kontrolovaného I. hlavní správou sovětské KGB, je i rekonstrukce organizačního a kádrového složení I. správy SNB, které Ústav prezentoval v rámci dvacátého výročí pádu komunistického totalitního režimu ve stavu k 17. listopadu 1989 na své webové stránce. Ústav při přípravě této rekonstrukce vycházel z odtajněných archivních materiálů spravovaných Archivem bezpečnostních složek, v souladu s archivním zákonem (č. 499/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) přístupných široké badatelské veřejnosti. Ústav se domnívá, že při zveřejňování výsledků své badatelské a dokumentační činnosti nejsme oprávněni cokoliv z období před 29. prosincem 1989 selektovat či cenzurovat. Stejně tak není v kompetenci Ústavu posuzovat činnost bezpečnostních složek či jejích konkrétních příslušníků po zániku Státní bezpečnosti. Závěrem je možné dodat, že naplňováním svých zákonných úloh Ústav i Archiv směřují ke stejnému cíli jako činnost českých zpravodajských služeb, tj. ochraně demokratického ústavního zřízení, bezpečnosti a obraně České republiky. |
Ředitel ústavu Pavel Žáček k těmto výhradám uvedl, že vše, co se vztahuje k činnosti rozvědčíků po roce 1990, bylo v jejich osobních kartách začerněno. "Jestli ti lidé pracovali pro české tajné služby i po roce 1990, já to prostě nevím," uvedl podle serveru Novinky.cz Žáček. Jestliže podle něj někdo vstoupil před rokem 1989 do služeb rozvědky a pak přestoupil k jiné službě, bylo to čistě na jeho zvážení.
Ústav pro studium totalit zveřejnil na svém webu jména rozvědčíků z někdejší První správy Sboru národní bezpečnosti (SNB), kteří působili v zahraničí k 17. listopadu 1989. Zpřístupnil jejich osobní karty podle místa působiště včetně fotografií a data narození; kromě jejich působení po únoru 1990, kdy komunistická rozvědka zanikla, v kartách začernil rodné číslo nebo údaje o rodinném stavu. Postup ústavu nicméně začal přezkoumávat Úřad pro ochranu osobních údajů.Online rozhovor
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist