Kauza Lisabon: Vláda shodila argumenty senátorů pod stůl. Čeká se na Klause

Vládní kabinet ve čtvrtek ráno na svém mimořádném zasedání schválil vyjádření k návrhu senátorů, kteří žádají Ústavní soud o přezkoumání tzv. Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem ČR. Podle premiéra Jana Fischera se ministři shodli jednomyslně - Lisabon a Ústava ČR nejsou v rozporu.

"Vláda ve svém vyjádření konstatuje, že Lisabonskou smlouvu jako celek i její jednotlivá ustanovení považuje za slučitelné s ústavním pořádkem České republiky," stojí v oficiálním prohlášení.

Skupina senátorů si vyhradila právo stížnost ještě postupně upravovat i po jejím odevzdání soudcům. "Vláda je toho názoru, že Ústavní soud by měl zvážit, ... že i z hlediska práv účastníků není žádoucí, aby řízení bylo možné neustále protahovat předkládáním dalších a dalších doplnění," pokračuje prohlášení. Termín jednání soudu se nezmění ani po případném doplnění senátorského návrhu.

Fischer na začátku tiskové konference připomněl, že soud již jednou posuzoval soulad některých ustanovení Lisabonu s českým ústavním pořádkem. Stížnost loni v listopadu zamítl.

Část stížnosti je neopodstatněná

Ministerský předseda se vyjádřil ke každé ze čtyř částí senátorského návrhu. "Část I. podle názoru vlády postrádá ústavněprávně relevantní argumentaci a navozuje dojem, že se navrhovatelé pouze snaží přesvědčit Ústavní soud o svých právně-politických úsudcích," uvedl Fischer na tiskové konferenci.

Senátoři žádají přezkum nejen Lisabonské smlouvy, ale také původních smluv o založení evropského společenství. Tento postup ale vláda odmítla jako "formálně nepřípustný".

Další argument předkladatelů stížnosti poukazuje na přílišnou obecnost a nedostatečnou srozumitelnost některých konkrétních ustanovení nové smlouvy o Evropské unii. Podle vlády se ale slovní spojení použitá v textu Lisabonské smlouvy řadí do kategorie tzv. "neurčitých právních pojmů" a běžně se užívají i v jiných mezinárodních smlouvách.

Třetí část podání, zpochybňuje konkrétní ustanovení týkající se azylové a imigrační politiky, vnímá vláda jako "neopodstatněný". Ústavní soud podle ní nemá pravomoc posuzovat ani takzvané irské záruky, což senátoři požadovali.

Obava o prolomení dekretů

Skupina 17 senátorů podala žádost o posouzení na konci září. Ústavní soud slíbil, že se bude celou záležitostí zabývat přednostně, veřejné řízení svolal na 27. října. Vládu bude zastupovat ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. 

K jednání soud předvolá všechny účastníky řízení a vyslechne si jejich argumenty. Kromě navrhovatelů pozve prezidenta Václava Klause, který je kritikem smlouvy, zástupce vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu. Nelze předjímat, zda soud ve stejný den vyhlásí také nález. Bývá to sice zvykem, nicméně ve zvláště složitých případech soudci často jednání přeruší a vyhlášení odročí na později.

Prezident Václav Klaus ve čtvrtek na oslavách 90. výročí založení Generálního štábu Armády ČR novinářům řekl, že své stanovisko k senátorské stížnosti také brzy zveřejní. "Je to docela obšírný text a byl bych velmi rád, kdyby si ho česká veřejnost přečetla, protože spousta věcí je tak trivializována, že nevím, jestli se mám usmívat, nebo plakat nad tím, co se tady děje," řekl. "Prosím vás, věnujme se tomu vážně a seriózně," doplnil. 

Vláda se lisabonskou smlouvu zabývala už na řádném zasedání v pondělí. Kabinet doufá, že se mu podaří s hlavou státu i s Evropskou unií vyjednat takový postup, který umožní dokončení ratifikačního procesu lisabonské smlouvy ještě letos. Klaus svou žádost podpírá obavou, že ratifikace listiny by prolomila Benešovy dekrety a otevřela cestu majetkovým nárokům občanů bývalého Československa vysídleným po druhé světové válce.