Známý odpůrce Lisabonské smlouvy naznačil, co by mohlo uspíšit jeho podpis pod dokument. Podle švédského premiéra a předsedy Evropské rady Fredrika Reinfeldta Václav Klaus požaduje, aby byla ke smlouvě připojena poznámka týkající se listiny základních práv. 

Václav Klaus přitom již po víkendu možná bude posledním evropským státníkem, který blokuje přijetí tohoto dokumentu. Polský prezident Lech Kaczynski totiž prý podepíše v sobotu. Uvedl to jeho poradce.

"Ceremonie podpisu se uskuteční v sobotu. Budou přítomni zahraniční hosté," dodal Brzezinski. Podle agentury AFP do Polska přijede šéf Evropské komise José Barroso, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek a švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země EU nyní předsedá; slavnostní akt je plánován na poledne.

V posledních dnech z prezidentské kanceláře i polských médií přicházely rozporuplné informace ohledně termínu podpisu.

"Hovořil jsem dnes s Klausem telefonicky... Aby smlouvu podepsal, Klaus požaduje dvouvětou poznámku pod textem, která se vztahuje k listině základních práv," citovala agentura Reuters Reinfeldta. Další podrobnosti nejsou známy, nicméně švédští diplomaté označili rozhovor za "poměrně pozitivní".

"Potřebujeme objasnění toho, co vlastně (Klaus) žádá. Řekl ale, že musíme počkat na dokončení posuzování soudem, potom že to objasní. (Klaus) ale žádá dodatečná opatření, proto by to měl objasnit, což jsem mu řekl," dodal švédský premiér.

„Pokud by to neznamenalo znovuotevření procesu ratifikace v dalších 26 zemích, mohlo by to být akceptovatelné," řekl ČTK k prvním informacím předseda ČSSD Jiří Paroubek. Kdyby to znamenalo, že prezident smlouvu podepíše, mohlo by to podle Paroubka být východiskem ze současné situace.

Předseda zelených Ondřej Liška naopak za informací vidí další snahu o obstrukce. "Jak znám prezidenta, bude to obstrukce, protože o žádném věcném záměru zatím nic neřekl," prohlásil. "Přichází s křížkem po funuse. EU se už na něčem shodla a nikdo už nemůže jeho návrhy brát než jako bojkot a obstrukce," doplnil.

Podle Hradu si telefonický rozhovor obou politiků vyžádal švédský premiér.

Chartu základních práv EU nazývanou také Listina základních práv Evropské unie schválili šéfové států v roce 2000 během zasedání Evropské rady v Nice. V současnosti se nejedná o právně závazný text, avšak všechny členské státy se zavázaly ustanovení charty dodržovat.

Otázka přijetí charty je součástí debaty o ratifikaci lisabonské smlouvy. Je možné, že se prezidentovy nové podmínky týkají právě jí. V rámci textu "Lisabonu" je uveden odkaz na Listinu základních práv Evropské unie. Pokud lisabonská smlouva vstoupí v EU v platnost, bude začlenění základních práv do lisabonské smlouvy znamenat, že evropské instituce a členské státy budou právně vázány je dodržovat.

Výjimku pro aplikaci Charty základních práv EU si vyjednaly Británie a Polsko z obavy, že by jim unijní justice mohla zpochybnit stávající zákony či vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká především sociálních práv občanů (zaměstnanosti) a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.

Česko je spolu s Polskem poslední členskou zemí EU, která lisabonskou smlouvu neratifikovala.

V Česku dokument projednává Ústavní soud, na který se se stížností obrátila skupina senátorů. Představitelé EU uvedli, že nechtějí na Česko tlačit, ovšem návštěvy a rozhovory s českými politiky naznačují zvýšené diplomatické aktivity. Švédská ministryně pro EU Cecilia Malmströmová dnes v Praze řekla, že švédské předsednictví EU respektuje český ústavní systém, ale o osudu lisabonské smlouvy by chtělo mít jasno co nejdříve.