Kde "Lisabon" vázne

Ratifikaci Lisabonské smlouvy ještě nedokončilo několik zemí:

Česká republika - smlouva je u Ústavního soudu

Polsko - nepodepsal ji prezident, zřejmě tak učiní příští týden

Velká Británie - královna ani rok po souhlasu parlamentu neodeslala ratifikační listiny

Finsko - se smlouvou nesouhlasí autonomní Aland a vláda nesplnila jeho požadavky

Jen několik hodin poté, co Irové sečetli hlasy pátečního referenda, vystřídala Dublin na předních místech v evropských médiích Praha. „Bylo to skoro jakoby po hlasování Irsko už nikoho nezajímalo,“ komentuje víkendový posun na titulních stránkách unijního tisku editor BBC Gavin Hewitt.

Dá se proto očekávat, že čeští politici – a především prezident Václav Klaus – budou muset nyní čelit nátlaku mnoha svých evropských kolegů. Ti totiž po pochvale irských voličů často jedním dechem dodávali, že nyní je na tahu Polsko a Česko.

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho si irští voliči svým rozhodnutím "jasně vybrali Evropu". "Francie si přeje, aby státy, které to ještě neučinily, ukončily, jak nejrychleji je to možné, ratifikační proces tak, aby Lisabonská smlouva mohla vstoupit v platnost ještě před koncem roku, jak se k tomu sedmadvacítka zavázala," vyzval v komuniké Prahu a Varšavu Elysejský palác.

Topolánek: Smlouva nakonec projde

Podobně se vyjádřila i řada dalších evropských politiků včetně šéfa nejsilnější lidovecké frakce v EP Josepha Daula. "Vyzývám Polsko a Českou republiku, aby smlouvu bez odkladu ratifikovaly,“ prohlásil.

Šéf polské prezidentské kanceláře Wladyslaw Stasiak v sobotu zopakoval, že prezident Lech Kaczyński lisabonskou smlouvu "bezodkladně" podepíše. Datum, kdy tak učiní, ale říct nedokázal. Stane se tak ale bez zbytečných prodlev, sdělil podle agentury PAP Stasiak.

Složitější je situace v Česku, kde osud smlouvy projednává Ústavní soud. Panují také obavy, že prezident Klaus nebude chtít dokument podepsat bez ohledu na rozhodnutí soudců. Takové obavy se ale snažilo rozptýlit hned několik politiků.

"Nejsme prezidentská republika. Klaus by svým podpisem tak jenom formálně potvrdil vůli parlamentu," uvedl v neděli předseda ODS Topolánek s tím, že lisabonská smlouva nakonec pravděpodobně projde.

V podobném duchu se vyjádřil také předseda Evropské komise José Manuel Barroso. "Já jsem se ho ptal naprosto upřímně na tuto věc. Jediné, co mi odpověděl, bylo, že na konci proti ratifikaci nebude," konstatoval Barroso k tomu, zda Klaus smlouvu podepíše.

Fischer bude jednat s Barrosem i Buzkem

Také premiér Jan Fischer doufá, že smlouva bude přijata do konce roku. Zároveň ale řekl, že žádný velký nátlak ze strany evropských státníků nečeká. Připomenul také, že ratifikace dokumentu by měla postupovat podle ústavního pořádku.

S tím souhlasí i předseda Evropské komise José Barroso, se kterým se Fischer setká na plánované schůzce ve středu.

Před příliš silným nátlakem na Česko varoval také předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek.

"Je to demokratická procedura a prezident Klaus má právo, Češi mají právo ji zdržet. Protože podle této procedury celá sedmadvacítka musí smlouvu potvrdit, a ne jenom většina států. Co se týče nátlaku na Klause, jsem opatrný," uvedl Buzek, který se chystá na návštěvu České republiky.

V pátek by se měl setkat s premiérem Janem Fischerem a předsedou Poslanecké sněmovny Miloslavem Vlčkem. Tématem návštěvy bude právě ratifikace Lisabonské smlouvy v ČR

"Návštěva je plánována delší dobu a nesouvisí s nějakým tlakem na schválení Lisabonské smlouvy," řekl Fischerův mluvčí Roman Prorok.

Irové schválili kontroverzní dokument na druhý pokus v pátek. Oproti loňskému červnu, když smlouvu odmítlo 53 procent irských voličů, ji tentokrát podpořilo přes 67 procent účastníků referenda. K urnám přišlo také mnohem více Irů - přes 58 procent ze zhruba tří milionů občanů s volebním právem.

Související