Senátor Jiří Oberfalzer (ODS) podání k Ústavnímu soudu po irském Ano lisabonské smlouvě nestáhne. "Nepodávali jsme ho kvůli Irsku, ale Česku," řekl ČTK telefonicky z Arménie potom, co z Irska přišly první zprávy o výsledku všelidového hlasování.
Stažení stížnosti by podle politiků nakloněných Lisabonu umožnilo v Česku ukončit ratifikaci smlouvy co nejrychleji tak, aby mu "nezůstal Černý Petr v ruce".
Senátory, kteří stížnost podali, obviňují z obstrukcí domluvených s prezidentem Václavem Klausem. Ten signovat dokument odmítal a po předložení lisabonské smlouvy Ústavnímu soudu musí čekat na rozhodnutí soudců.
Rychetský: Verdikt bude do měsíce
Podle šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského začne jeho instituce stížnost senátorů na lisabonskou smlouvu projednávat do měsíce. Soud už podle něj rozeslal kopie stížnosti k vyjádření prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu. Odpověď očekává do dvou týdnů.
Lisabonská smlouva v Irsku prošla, oči Evropy se stáčí k Česku - čtěte ZDE
Čtěte: Proč dali senátoři Lisabonskou smlouvu k soudu, co jim na ní vadí - čtěte ZDE
"Do dvou týdnů budeme mít tedy stanoviska všech účastníků, ta musíme vyhodnotit. V každém případě to nebudeme vůbec zdržovat, chceme rozhodnout, co nejdříve," řekl Rychetský. Návrh na přezkoumání lisabonské smlouvy má osobně na starosti, je v této věci takzvaným soudcem-zpravodajem Ústavního soudu.
Lisabonskou smlouvu, která je podle mnohých politiků pro další vývoj Evropské unie klíčovým dokumentem, již český parlament schválil. Zbývá pod ní jen podpis prezidenta Václava Klause. Dosud se schválením dokumentu váhal. Od podání návrhu musí čekat, až o něm rozhodne Ústavní soud.
Ať ÚS posoudí kromě Lisabonu i další smlouvy
Senátoři ve svém návrhu požadují nejen posouzení souladu lisabonské smlouvy s českým ústavním pořádkem, ale také stejné posouzení maastrichtské smlouvy a římských smluv. Tyto dokumenty tvoří základní právní pilíře evropského společenství.
Senátorům se na smlouvě nelíbí přenos dalších pravomocí státu na EU. Žádost o přezkoumání se vztahuje k celé smlouvě, protože už loni ÚS prověřoval na popud Senátu její nejkontroverznější pasáže. Rozpor s českým ústavním pořádkem neshledal. Soud by měl nyní podle Oberfalzra (ODS) jasně říct, zda by EU byla po přijetí smlouvy stále ještě mezinárodní organizací, nebo jakýmsi superstátem.
Vláda doufá, že ÚS neshledá na lisabonské smlouvě nic závadného a nic pak nebude bránit prezidentovi, aby ji podepsal. Její ratifikace v ČR by tak byla ukončena.
