Téměř o čtvrtinu stouply za posledních pět let náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči, ze zhruba 156 miliard korun na téměř 194 miliard korun ročně. Uvádí to na svém webu Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V období hospodářské krize očekávají experti zpomalení a případně i zastavení dosavadního nárůstu. Pojišťovny chtějí udržet současnou úroveň péče, naopak budou muset krátit výdaje na svůj provoz.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), u níž je 62,6 procenta obyvatel, bude podle svého tiskového oddělení "držet v roce 2010 platby na zdravotní péči ze základního fondu na úrovni roku 2009". Stejný názor zastává i ministerstvo zdravotnictví, které v těchto dnech připravuje úhradovou vyhlášku. Pojišťovny v příštím roce ceny péče nebudou zvyšovat.

Náklady veřejného zdravotního pojištění v přepočtu na jednoho pojištěnce přitom činily loni 19.353 korun, o 7,6 procenta více než v roce 2007.


Ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Jaromír Gajdáček potvrdil, že ani tato největší zaměstnanecké pojišťovna nebude plošně zvyšovat ceny. "Nárůst by v příštím roce měl být prakticky nulový. Nám půjde především o to, abychom překonali finanční krizi tím, že budeme platit včas a budeme držet pokud možno úhrady na současné výši," řekl Gajdáček ČTK.

Více peněz pro specialisty, méně pro lázeňskou péči

V období 2004 až 2008 narostly podle ÚZIS nejrychleji, zhruba o polovinu, peníze pro preferované obory - zdravotnickou záchrannou službu, z 919 milionů na 1,4 miliardy korun, a ambulance specialistů, z 11,6 miliardy na 17,8 miliardy korun. Výdaje na zubní péči a léčebny dlouhodobě nemocných stouply jen o zhruba sedm procent a výdaje na zdravotní péči v ozdravovnách a na lázeňskou péči dokonce klesly.

Největší díl, více než polovinu peněz, tradičně spotřebovává ústavní péče. Loni za ni zdravotní pojišťovny zaplatily přes 99 miliard korun. Z toho nemocnice dostaly přes 89 miliard. Necelá čtvrtina peněz zdravotního pojištění připadla loni ambulancím, celkem 48 miliard.

Na léky na recept šlo loni téměř 17 procent peněz zdravotního pojištění, což bylo 32,7 miliardy korun. Do roku 2005 náklady na léky strmě rostly, po přijatých regulačních opatřeních začaly klesat. Například loni oproti roku předchozímu klesly o 2,3 procenta.

Méně za děti, důchodce a nezaměstnané

Stát zaplatil za děti, důchodce a nezaměstnané loni 47,2 miliardy, což bylo o 630 milionů korun méně než v roce předchozím. Ani pro příští rok nemohou zdravotní pojišťovny počítat s větším přílivem peněz státu za státní pojištěnce.

V příštím roce se budou muset všechny zdravotní pojišťovny vyrovnat s tím, že platby státu stoupnou méně, než původně očekávaly. V reformním balíčku bylo navýšení současné platby z 677 na 727 korun měsíčně za jednoho státního pojištěnce, úsporný balíček počítá s nárůstem jen na 723 korun. Vypadnou tím řádově stamiliony příjmů, s nimiž už pojišťovny počítaly.

Naopak získají více peněz tím, že se zvýší hranice, od které už lidé neplatí zdravotní pojištění. Lidé budou platit až do dosažení této hranice, tedy déle.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist