Za vítězství českého lidu označili rozhodnutí USA ustoupit od vybudování radaru protiraketového deštníku v Brdech předseda ČSSD Jiří Paroubek i Jan Májíček z hnutí Ne základnám!. Naopak předseda ODS Mirek Topolánek, který loni v době podpisu obou hlavních radarových smluv stál v čele vlády, uvedl, že změna postoje Washingtonu je výrazem ztráty zájmu USA o středoevropský prostor.
"Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl," řekl ČTK Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti kterému byl štít podle amerických vyjádření zamýšlen. Systém prý ani nebyl na dostatečné technické úrovni.
Fischer: Prezident Obama mě informoval, že USA radar v Česku nepostaví - čtěte ZDE
Radar starosty rozdělil, svorně ale kritizují vládu. Neposlala peníze - čtěte ZDE
Proti radaru je nejvíc lidí od roku 2007. Dva ze tří Čechů - čtěte ZDE
Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli "nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali".
Předseda sněmovního zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD) očekával, že USA záměr postavit základny ve střední Evropě změní. "Ukazuje se, že systém nečelil nejreálnějším rizikům. Posun k mobilním systémům a systémům proti raketám kratšího doletu je logický a smysluplný," řekl ČTK Hamáček.
Topolánek: Je to špatná zpráva
Podle Topolánka Američané porušili psanou smlouvu o umístění radaru. "Je špatná zpráva, že sami využili situace, kdy je tato země nestabilní a někdy se chová netradičně a nestandardně," řekl novinářům po schůzce s prezidentem Václavem Klausem. Rozhodnutí USA je prý dalším oslabením zakotvení České republiky v euroatlantickém prostoru poté, co si země udělala špatné jméno shozením vlády během předsednictví v Evropské unii. Také znamená změkčení postoje USA při vyjednávání s Ruskem.
Budeme žádat, aby byly dodrženy všechny další závazky, které Američané učinili. A doufám, že tak budou postupovat i Poláci, řekl ve čtvrtek bývalý ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS), který dosud patřil mezi nejhlasitější zastánce základny.
Ostře se k americkému kroku vyjádřil předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím. "První pocit je obrovské zklamání a znechucení nad zbabělostí pana (prezidenta USA Baracka) Obamy," řekl ČTK Vidím. Obama podle něho předvádí "nekonečné ústupky", například vůči Rusku. "Považuji to za zradu na spojencích," zdůraznil Vidím.
Podle senátorů ODS ukončení programu americké protiraketové obrany ve střední Evropě znamená zpochybnění dohody o zajištění bezpečnosti evropských spojenců.
Klaus: Neznamená to ochlazení vztahů
Prezident Václav Klaus je přesvědčen, že rozhodnutí USA ustoupit od umístění protiraketového radaru v ČR neznamená ochlazení vztahů mezi oběma zeměmi.
Krok americké administrativy ho prý nepřekvapil, protože pro něj byly náznaky.
KSČM mluví o "velmi racionálním momentu"
KSČM rozhodnutí USA uvítala. "Považujeme ho za velmi racionální moment," řekl předseda strany Vojtěch Filip. Za ustoupením od radaru podle něj stojí i odpor české veřejnosti.
"Toto rozhodnutí jistě zlepší vzájemné vztahy Evropy a USA, včetně Ruska," zdůraznil Filip.
Schwarzenberg: Jde o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu
Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (dnes TOP 09), který hlavní smlouvu loni podepsal, vnímá jako hlavní důvod americké administrativy k ukončení projektu snahu o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu.
Pod druhou ze smluv je podepsána exministryně obrany Vlasta Parkanová a také ona ve čtvrtek prohlásila, že obrat amerického postoje podle ní nesouvisí s reálným hodnocením hrozeb nebo funkčnosti systému.
Lidovci: O spojenectví s USA nemáme obavy
KDU-ČSL "respektuje právo USA na revizi svého rozhodnutí o vybudování protiraketového obranného štítu", píše se ve čtvrtečním stanovisku strany.
"Spojené státy americké byly a jsou našimi spojenci. Nepochybuji o tom, že v případě ohrožení Evropy se USA postaví do role spolehlivých spojenců evropských demokratů proti všem totalitám," uvedl předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda.
Zelení: Naše slova se potvrdila
Předseda Strany zelených Ondřej Liška pokládá vývoj okolo plánované základny za potvrzení skoro tři roky starých slov zelených, že administrativa nastupující po prezidentu Georgi Bushovi kontroverzní projekt přehodnotí.
"Jsem rád, že se podařilo dosáhnout toho, že původně dvoustranná záležitost je projednávána v Severoatlantické alianci a že plán je součástí širší snahy o zabezpečení euroatlantického prostoru," poznamenal Liška.
Ministr obrany: Spolupráci ČR a USA v misích to neovlivní
Rozhodnutí americké administrativy nepostavit v Brdech radar nijak neovlivní spolupráci mezi Českem a USA v zahraničních vojenských misích a při výměně informací. V České televizi to prohlásil vicepremiér a ministr obrany Martin Barták. Řekl také, že Česko je připraveno zvážit "rozumnou nabídku" na jiné zapojení do budování protiraketové obrany.
Podle Bartáka nebude třeba ani nic přehodnocovat na doprovodných dohodách ke smlouvě o umístění radaru, které se týkaly vědeckotechnické spolupráce mezi USA a Českem. "Všechna ta jednání... nebyla přímo vázána na jednání o radaru. To pouze zintenzivňovalo ten průběh," řekl ministr.
Sobotka: Věřím, že projekt bude obnoven
Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) je postojem USA zklamán, věří, že projekt bude po čase znovu obnoven, protože hrozba stále přetrvává.
"Radar je součástí boje proti terorismu. Írán může říkat jakákoli slova, stejně jako Severní Korea, ale tato osa zla stále trvá," řekl ČTK.
Vítězství, raduje se hnutí Ne základnám
Rozhodnutí USA ve čtvrtek na Palachově náměstí v Praze slavila asi desítka členů iniciativy Ne základnám. Hnutí svou činnost ale nekončí, podle mluvčího Jana Májíčka bude další vývoj kolem amerických základen ve střední Evropě sledovat.
"Vítáme rozhodnutí administrativy Baracka Obamy o tom, že zruší plánovanou radarovou základnu v ČR. Je to velké vítězství jednak občanů ČR a jednak mezinárodního společenství, protože základna byla celosvětově negativně vnímána," řekl Májíček.
"Iniciativa Ne základnám bude dále pokračovat ve svých aktivitách, protože už dnes se objevují zprávy, že možná by USA sem umístily nějakou jinou základnu, jiný vojenský systém," dodal mluvčí.
Členové hnutí Ne základnám ve čtvrtek původně chtěli demonstrovat proti plánu radar v Brdech vybudovat. Pro tuto příležitost na Palachovo náměstí přistavili autobus "Nezákladňák", se kterým mínili křižovat republiku a vysvětlovat své postoje. Autobus i přes změnu situace vyjede. První zastávka bude právě v Brdech, kde by se hnutí rádo setkalo s místními starosty a společně oslavilo obrat v amerických plánech, dodal Májíček.
Konec radaru
Smlouvy o radaru, které loni podepsali ministři zahraničí a obrany obou zemí, byly na české straně ratifikovány jen v Senátu, sněmovna se jimi nezabývala.
Obama v noci telefonoval českému premiérovi Janu Fischerovi a sdělil mu, že Američané plány na vznik radaru opouštějí. Obamova administrativa v minulých měsících přehodnocovala navrhovaný systém.
Řekni mi, co dýchám
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist