Dalajlama se při svých návštěvách Prahy s bývalou hlavou českého státu schází soukromě už tradičně. V roce dvacátého výročí pádu komunismu v Evropě dalajlama Havlovi řekl, že ho svět i Tibet stále potřebuje. Havel je symbolem české sametové revoluce v roce 1989 i konce železné opony na starém kontinentě.

"Vždy jsem tě obdivoval. Opatruj si své zdraví, protože svět tě potřebuje. A my v Tibetu tě potřebujeme také," řekl dalajlama Havlovi.

Exprezident ho vzal do Divadla Na zábradlí, kde mu chvíli popisoval své začátky na pražské divadelní scéně. Exprezident řekl, že rozebírali i situaci v Tibetu, autonomní oblasti Číny.

"Chvíli jsme debatovali o vlekoucích se jednáních týkajících se určitých oblastí Tibetu. Zpřístupňoval mi svůj postoj...nejvíce znepokojující je to násilné asimilování," řekl Havel.

Čína Tibet okupuje už půlstoletí, aktivisté si stěžují na porušování lidských práv a svobod. Dalajlama sice volá po podpoře Západu čínským i tibetským občanům usilujícím o demokracii, současně však uvádí, že demokracii Pekingu nelze vnutit zvenku, že musí přijít zevnitř země.

Podeváté v Praze

Havel a dalajlama spolu mluvili asi tři čtvrtě hodiny. Předtím diskutovali na konferenci o lidských právech v Asii, kterou pořádá Nadace Forum 2000. Známý buddhistický mnich a nositel Nobelovy ceny za mír považuje Havla za svého přítele. V české metropoli se vidí už podeváté.

Dalajlama Havla obdaroval tradiční bílou šálou, dal mu také kovovou misku na čaj, do níž vložil jablko. Havel ale z misky prý může pít nejen čaj, ale i pivo.

Po odchodu z divadla vzal Havel dalajlamu na oběd do nedaleké restaurace, kde nechyběli také další nositelé Nobelovy ceny za mír, americká aktivistka Jody Williamsová či Frederik de Clerk, bývalý jihoafrický prezident.

Přítomnost exilového tibetského vůdce v Česku vyvolává vždy nevoli čínského velvyslanectví. Letos však Čínu popudila též přítomnost exilové zástupkyně ujgurské menšiny v Číně, Rebiji Kadírové. Cesty dalajlamy po světě nese Peking nelibě, obviňuje ho ze snah o separaci. Dalajlama ovšem zdůrazňuje, že o samostatnost Tibetu nestojí, chce jen dodržování lidských práv a svobod a vyslovuje se proti násilí.