Ve čtvrtek dopoledne začalo v brněnském sídle Ústavního soudu zásadní jednání. Soudci ústavního soudu projednávali stížnost poslance Miloše Melčáka na předčasné volby. Odpoledne přišel verdikt: Ústavní soud údajně vyhověl Melčákově stížnosti a plánované volby v termínu 9. a 10. října se budou konat později, pravděpodobně na začátku listopadu.
Zprávu jako první přinesl server Novinky.cz a potvrdil ji i zdroj HN. Pro Melčákův návrh údajně hlasovalo 13 z 15 členů sboru ústavních soudců. Informace se objevila na veřejnosti překvapivě brzy, protože soud si vzal do 16. hodiny přestávku na poradu.
On-line přenos ZDE
On-line přenos glosovali komentátoři Hospodářských novin Petr Fischer a Jiří Leschtina.
Jak čtvrteční zasedání soudu probíhalo? Před patnáctičlenným plénem usedl navrhovatel Melčák se svým advokátem Janem Kalvodou. Poslaneckou sněmovnu zastupuje její místopředseda Lubomír Zaorálek, za Senát přijel předseda Přemysl Sobotka. Dopoledne mohly obě strany doplnit svá odůvodnění a čelily také otázkám jednotlivých soudců.
Po závěrečných řečech vyhlásil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský přestávku do 16. hodiny. Dokazování již skončilo, padly také závěrečné návrhy. Mělo by tedy následovat veřejné vyhlášení nálezu. Jednání provázel velký zájem veřejnosti. Ve sněmovně Ústavního soudu a jejím předsálí bylo od rána více než 50 novinářů, kteří se museli poprvé na jednání akreditovat. Omezený přístup měla i veřejnost. Zájemci o přímou účast si museli vyzvednout vstupenky.
Politici v. ústava
Na čtvrtečním jednání Ústavního soudu ale nejde zdaleka jenom o datum voleb. Mnohem důležitější bude, že Ústavní soud musí vyřešit klíčovou otázku - zda smí zrušit ústavní zákon. Tím totiž také rozhodne, jestli politici mohou "ohýbat" ústavu podle své vůle a jestli je přitom někdo může kontrolovat.
Zástupci parlamentních stran ústavní soudce v posledních dnech ostře kritizovali. Přes média jim vzkazovali, že nesmějí rušit ústavní zákony, protože tím překračují své pravomoci. V předvečer rozhodnutí navíc lídr sociálních demokratů Jiří Paroubek prohlásil, že by politici v budoucnu mohli uvažovat o změně postavení Ústavního soudu. A zástupci ODS se k němu přidali.
Paroubek zaútočil na Ústavní soud - čtěte ZDE
Soudci budou jednat veřejně - čtěte ZDE
Pokud tedy soud skutečně ústavní zákon zruší, bude zajímavé sledovat, jak politici zareagují. Jestli verdikt přijmou, nebo jestli jako odvetu změní zákony a zmenší pravomoce ústavních soudců, aby příště už ústavní zákony rušit nemohli.
Pokud soudci Melčákovi vyhoví, bude mít jejich rozhodnutí ještě jeden dopad - poslanci a senátoři v rekordně krátkém čase změní ústavu a zavedou nová a trvalá pravidla pro rozpouštění sněmovny. Ve spěchu by ovšem mohli přijmout třeba i sporné ustanovení o 199 poslancích, které by ohrozilo volbu prezidenta.
Trest za ignoraci soudu
Jednání Ústavního soudu se přitom politici mohli snadno vyhnout. Stačilo, aby respektovali soudní rozhodnutí z minulosti. Už v roce 1998, kdy si poslanci jednorázovým ústavním zákonem zkrátili volební období, soudci varovali, že taková cesta se už nemá v budoucnu opakovat. Jenže politici si přesto razili svou a letos v květnu předčasné volby vyhlásili stejně chybně.Důsledky rozhodnutí Ústavního soudu |
Kdy budou volby? - pokud soud dnes nerozhodne a svůj verdikt odloží, třeba až na konec příštího týdne, může se stát, že poslanci mezitím změní ústavu a zruší sporný zákon, kterým si vyhlásili předčasné volby. Soud už nebude mít o čem rozhodovat. V tom případě by soudci Melčákovu stížnost zřejmě odmítli. Změní se ústava? Kdo může rušit ústavní zákony? |
Stejně tak poslanci ignorovali Ústavní soud i v případě regulovaného nájemného. Když soud opakovaně rušil zákony omezující práva majitelů domů, poslanci vždy vzápětí přijali podobný zákon.
Politická reprezentace navíc už mnoho let používá Ústavní soud pro své vlastní politické souboje. Zejména po volbách v roce 2006, které dopadly patem, se politici obraceli na soudce, aby řešili jejich politické spory, na které neměli sílu ve sněmovně nebo v Senátu - třeba v případě reformy veřejných financí nebo Lisabonské smlouvy.
"Politici o Ústavním soudu říkají, že se chová jako třetí komora parlamentu ve chvíli, kdy ÚS rozhoduje o návrhu oponentů. Pokud jim vyhoví, tak ji ale za třetí komoru neoznačují," říká senátní odborník na ústavní právo Jan Kysela.
Tak zásadní spor jako nyní, který ohrožuje už rozběhnuté volby, ale soud ještě neřešil. Snad jen v roce 2001, kdy v době opoziční smlouvy zrušil spornou změnu volebního zákona. Tehdy to ale bylo s dostatečným předstihem před volbami.
On-line přenos glosovali komentátoři Hospodářských novin Petr Fischer a Jiří Leschtina. Jejich poznámky jsou zvýrazněny kurzívou.
On-line reportáž
Sál pro veřejnost má pouze 65 míst, zaměstnanci soudu čekají, že přijdou stovky lidí. Pro zájemce připravili dvě velkoplošné obrazovky uvnitř budovy v brněnské Joštově ulici.
Právě přicházejí zástupci ČSSD: místopředseda Lubomír Zaorálek, hejtman Michal Hašek a poradce předsedy sněmovny Ivan Přikryl.
Volby zřejmě budou 6. a 7. listopadu, ve hře je snížení počtu poslanců
Za ODS přišel k soudu předseda Senátu Přemysl Sobotka. Právě přichází poslanec Miloš Melčák se svým advokátem Janem Kalvodou.
Jednání soudu začalo a Pavel Rychetský přivítal přítomné.
Rychetský předal slovo soudci zpravodaji Pavlu Holländerovi. Ten právě čte zprávu o dasavadním průběhu řízení.
Soudce čte z Melčákovy stížnosti. Poslanec v ní tvrdí, že zákon ve skutečnosti ústavní pořádek suspenduje.
Holländer cituje z Melčákovy stížnosti, který tvrdí, že napadený zákon je podobný zákonu z roku 1998 a podobná je i historická situace. Soudci už tenkrát politiky upozorňovali na problematičnost normy
P.Fischer
Druhá námitka je možná ještě zásadnější: schválený zákon zpětně mění podmínky politického boje. Kalvodovo odůvodnění, že taková retroaktivita byla výjimečně přijata do právního řádu jen v případech napravujících zločiny komunismu, vypadá přesvědčivě. O to zajímavější bude vyjádření Poslanecké sněmovny ČR.
P.Fischer
Čtené vysvětlení předsedy Sněmovny Vlčka nereaguje na Kalvodovy námitky. Vlček vysvětluje, že zákon byl schválen podle zákona, a tudíž nemůže být protiústavní. Byl-li proces hlasování v pořádku, musí být v pořádku i výsledek. Sněmovna měla mandát, tak konala. Vlček si nepřipouští, že i sebelepší stroj může občas vytvořit zmetek a že sněmovna možná nemá právo hlasovat úplně o všem. Kalvoda mluví o principech, Vlček o procesu.
Vlčka zastupuje na jednání Lubomír Zaorálek, zřejmě i proto, že Vlček prakticky neumí hovořit spatra a mohl by celé věci uškodit.
Holländer dále čte vyjádření předsedy Senátu Sobotky. Ten píše, že toto řešení ukončí období nestability a zákon k tomu přijatý nemíří proti smyslu ústavy.
Za Sněmovnu mluví Lubomír Zaorálek místo Vlčka.
J. Leschtina
Rozmáchlý a rozvleklý Zaorálek se zatím příliš nejeví jako nápaditý obhájce rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Používá některé argumenty, které zkreslují realitu. Tak např. tvrdí, že na čemkoliv se parlament usnese třípětinovou většinou, stává se automaticky součástí ústavy. Jenže zákon byl přijat na jedno použití. Jak se může taková "ústavní" zákon s jepičím životem stát součastí ústavy?
S takovou pojmovou ekvilibristikou pan místopředseda ústavní soudce asi příliš nenadchne.
Podstatné náležitosti demokratického právního státu nebyly podle názoru místopředsedy Sněmovny Zaorálka porušeny. Ústavní zákon o předčasném ukončení volební období je atypický svým jednorázovým charakterem, přiznává Zaorálek, ale obhajuje krok parlamentu jinými jednorázovými akty vůči ústavě.
Sněmovna podle Zaorálka zkrácením volebního období neupírá zbytek mandátu poslance (pozn. Na to si právě poslanec Melčák stěžuje). Sněmovna reagovala na politickou krizi, hájí její kroky místopředseda Zaorálek a tvrdí, že je to v parlamentních demokraciích standarní postup.
P.Fischer
Jednorázové ústavní zákony znají ve světě, známe je i my, říká Zaorálek. Například v první republice, jejíž ústava omezovala působení prezidenta na dvě volební období, existovala jednorázová výjimka: netýkalo se to TGM. Zaorálek využil příkladu, který ale nefunguje jako analogie vzniklé situace. Je tedy neužitečný, jakkoliv působivý.
Lubomír Zaorálek se mohl klidně zeptat: a bylo to dobře, že Masaryk měl takové výsadní, téměř nadústavní postavení, a bylo by vše jinak. Odpověď zní: nebylo to dobře, to jen zákonodárci potřebovali patřičně vzdát úctu symbolu vzniku samostatného československého státu.
Komu se vzdává úcta nyní, když parlament krátí své volební období způsobem, který ústava nezná? Lidu? Bohu? Sobě?
Zaorálek ukončil ústní vyjádření tvrzením, že chtěl-li ÚS docílit změnu ústavy, tak uspěl (pozn. Sněmovna už změnu narychlo schvaluje). Místopředseda zopakoval, že Sněmovna nechce porušovat zkrácením volebního období ústavu. Zaorálek by si přál, aby soud ochránil konání očekávaných voleb.
Nyní začíná výslech účastníků řízení. Soudce Holländer se ptá šéfa Sněmovny, jestli stanovisko PS je pouze stanovisko Vlčka nebo celé Sněmovny.
P.Fischer
Soudce Jiří Mucha napadnul hlavní argument Lubomíra Zaorálka, který ve své řeči tvrdil, že Ústavní soud vůbec neměl posuzovat ústavnost schváleného ústavního zákona. Jinými slovy řekl soudcům, že zahájením jednání porušili zákony ČR. "Kdo je tedy garantem ústavnosti?" ptal se soudce Mucha, "kdo může ústavnost vymáhat?" "Parlament," říká zaskočený školák Zaorálek.
Soudci jsou evidetně překvapeni. Ještě nikdo jim nikdy neřekl, že jsou úplně zbyteční, protože parlament se může kontrolovat sám.
Soudce Güttler se ptá šéfa Senátu Sobotky i zástupce Sněmovny, zda existuje rozdíl v politické a společenské situaci s rokem 1998, kdy si Sněmovna také jednorázovým zákonem zkrátila volební období. Sobotka tvrdí, že mnoho momentů je podobných. Zaorálka se soudce zeptal na riziko rozpočtového provizoria. Místopředseda Sněmovny říká, že odložení voleb s největší pravděpodobností znemožní schválení rozpočtu.
P.Fischer
Lubomír Zaorálek zpočátku jen obtížně reaguje na otázky soudců, je poněkud nejistý, občas hledá slova, ale nakonec si poradí docela obstojně. Snaží se, už se slušně orientuje, s pokračujícím časem získává pevnou půdu pod nohama. Cituje Fareeda Zakariu - omezení moci, to je podstata Západu!!!!! Skutečný politický výkon, předseda Senátu Sobotka je vedle něho malý, malinký, přestože má o patnáct centimetrů více.
Začíná být jasné, proč nemohl názor sněmovny obhajovat předseda Vlček. Věčná škoda, že tu není, jednání tak přišlo o jedinou možnost veselého oživení.
Poradce předsedy sněmovny Ivan Přikryl se během jednání radil s hejtmanem Michalem Haškem, který je také právník a sedí stranou. Zřejmě se byli poradit a Zaorálkovi následně pošeptali, aby svoji odpověď raději změnil a soudu řekl, že v některých případech má Ústavní soud právo posuzovat ústavní zákony.
Eliška Wagnerová chce vědět, jestli měla ČSSD nějaký plán, jak dál vládnout, když na jaře svrhla vládu. Zaorálek dlouho mluví neurčitě o politice, ale pak říká důležitou větu: Od začátku jsme chtěli předčasné volby. Wagnerová očividně ožije, usměje se, kývá hlavou a potichu přikyvuje: To je ono.
Jakmile Zaorálek začal mluvil o politice a o tom, že opozice má přece svrchované právo svrhnout vládu, začal spokojeně přikyvovat hejtman Hašek.
Většina poslanců podle Zaorálka souhlasila se způsobem, jakým byl zákon přijat. "Nebylo to ideální, ale byl to konformní způsob," odpověděl Wagnerové místopřededa Sněmovny. Soudkyně předtím citovala ze staršího rozhovoru HN s poslancem, tehdy ministrem Kalouskem, který vyjadřoval nespokojenost s postupem sněmovny.
Soudce Balík chce vědět, zda ÚS má z pohledu Sněmovny pravomoc přezkoumat ústavní zákon nebo zda je to absolutně vyloučeno. Jestli existují výjimečné situace. Zaorálek tvrdí, že je laik, ale při pozorném čtení ústavy nenalezl kompetenci, aby ÚS přezkoumával ústavní zákon.
P.Fischer
Petr Fischer:
Dotazy soudce Balíka obrací věci k ústavně-právní diskusi, o tu ostatně šlo i navrhovateli Melčákovi respektive jeho advokátovi Janu Kalvodovi. "Díváte se na věci de lege lata (z hlediska existujícího práva), nebo de lege ferenda (z hlediska, jaké by právo mělo být)?", zaskočil Lubomíra Zaorálka soudce Balík.
Zaorálek evidentně neví, na co se ho soudce ptal, ale nezeptá se na překlad latinské právnické terminologie; pokračuje v řeči, ale na otázku neodpovídá.
Zaorálek, doktor filozofie, vytrvale oslovuje mužské členy senátu "pane soudče. Česky správně ale má být "pane soudce". Slovo "soudce" je dokonce vzorem pro tento typ skloňování, kdy se slovo ponechává i při oslovování v prvním pádu.
12:20 Předseda Ústavního soudu ukončil dotazování a požádal obě strany o závěrečné řeči.
J. Leschtina
Jiří Leschtina:
Převládající osobní dojem z vystoupení obou stran? Místopředsedovi sněmovny a předsedovi parlamentu se nepodařilo zpochybnit ten hlavní Kalvodův argument: Přijatý jednorázový zákon vznikl, aniž byly vyčerpány všechny možnosti rozpuštění sněmovny, předepsané ústavou. To je pro chápaní celého sporu klíčové. Zaorálek mimo jiné upozornil, že byl přijat mimořádně jednorázový zákon o vyhlášení referenda k našemu vstupu do EU. Jenže rozdíl je také v tom, že tento referendový zákon musel být přijat, poněvadž naše ústava paragraf o vyhlášení celostátního referenda zatím nemá. Kdežto v případě rozpuštění sněmovny obsahuje paragraf 35, který takovéto rozpuštění umožňuje.
Pokud by tedy ústavní soudci rozhodovali podle síly argumentů obou stran, mám za to, že by se přiklonili ke zrušení zákona o zkrácení volebního období. I ústavní soudci při svém rozhodování ale přihlížejí k dopadům svého rozhodnutí, k dnes tolik skloňovanému veřejnému zájmu, ba i k ekonomickým dopadům svých rozhodnutí. Ne nadarmo se soudkyně Wagnerová svým dotazem dotkla problému rozpočtového provizória.
Jak tedy rozhodnou po zvážení všech vrstev celé kauzy? To možná ještě v tomhle okamžiku neví ani některý z nich.
P.Fischer
Petr Fischer:
Dosud nejkrásnější slovo, které na soudu padlo, použil advokát Kalvoda, když označil jednání zákonodárců vůči ústavě za frivolní. Soud se teď poradí, zda je to tak, nebo má pravdu Lubomír Zaorálek, který v závěrečné řeči znovu popřel, že by parlament porušil nějaká dohodnutá pravidla. Nanejvýš učinil něco nezvyklého, což Zaorálek ospravedlnil výjimečnou situací v době celovětové ekonomické krize. "Když se kácí les, létají třísky."
Ústavní soud na návrh poslance Miloše Melčáka zrušil ústavní zákon o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Volby tak budou později, pravděpodobně v listopadu. Původně vyhlášený říjnový termín definitivně padl. Rozhodnutí ÚS má okamžitou platnost.
Sledujte další vývoj ve zpravodajství iHNed.cz ZDE.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist