Česká republika a Lichtenštejnsko v úterý navázaly diplomatické styky, které dosud mezi oběma zeměmi nebyly. Ministři zahraničí Jan Kohout a Aurelie Fricková v české metropoli podepsali společné prohlášení. Dohodli se také na vzniku komise historiků, která má překonat rozdílné pozice v pohledu na historické otázky.

Českou republiku a Lichtenštejnské knížectví rozděluje spor, na jehož pozadí je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě takzvaných Benešových dekretů po druhé světové válce. Lichtenštejnsko považuje postup tehdejšího Československa za neoprávněný, protože dekrety se měly týkat Němců, nikoli lichtenštejnských občanů.

Vláda kývla na navázání diplomatických styků s Lichtenštejnskem - čtěte ZDE

Konec jedné éry. Lichtenštejnsko poodkryje účty cizinců - čtěte ZDE

Překonat rozpory má pomoci i nová komise, jejíž vznik v úterý ministři oznámili. "Pokládáme základní kámen k prohloubení vzájemných vztahů," řekla novinářům Fricková. "Máme radost ze začátku partnerského dialogu," dodala.

Česká vláda s navázáním diplomatických vztahů souhlasila v červenci. Ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK uvedlo, že počet zemí, s nimiž nemá Česko diplomatické styky, se tak snížil na dvě. Podle ministerstva to je nyní Bhútán a Marshallovy ostrovy.

Proč „pět v českých“spadlo pod stůl

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam