Průzkum: VŠ mají málo peněz, přesto s nimi plýtvají

Tři pětiny akademiků mají za to, že české vysoké školy dostávají od státu málo peněz, zároveň s nimi ale neumějí hospodařit. Na špatné hospodaření si stěžuje 69 procent dotázaných. Ukázal to výzkum, který ve čtvrtek představilo ministerstvo školství. Úřad chce zohlednit názory akademiků při přípravě reformy vysokých škol.

Při výzkumu oslovil resort ministryně Miroslavy Kopicové přes 25 tisíc akademiků. Odpovědělo více než 6300 z nich. Na přípravu reformy vysokých škol získalo ministerstvo asi 90 milionů korun z evropských fondů. Peníze investuje hlavně do různých průzkumů, za což sklidilo množství kritiky.

V otázce školného mají akademici jasno. Pro některou z forem finanční spoluúčasti studentů by bylo 70 procent vysokoškolských pedagogů. Většina respondentů také souhlasí s tím, aby si každá vysoká škola rozhodovala o výši školného. Podle příznivců reformy by si tak studenti školy víc vážili a i školy by to více zavazovalo k poskytování kvalitního vzdělání.

Z politických stran, které mají reálnou šanci zasednout po volbách ve Sněmovně, má zavedení školného v programu jen strana TOP 09.

Ministerstvo do budoucna počítá, že by školy získávaly finance také od komerčních firem, jimž by třeba pomáhaly s výzkumem a vývojem. "Akademičtí pracovníci se domnívají, že je oboustranný nezájem, jak ze strany praxe, tak ze strany vysokých škol," řekl ČTK jeden z autorů výzkumu Jakub Fischer.

Průměrný plat na VŠ: 33 500 korun

Průměrný plat vysokoškolských pedagogů je podle ministerstva 33 500 korun. Nejméně berou odborní asistenti mladší třiceti let, naopak profesoři mají průměrně přes 50 tisíc. Do této částky jsou však započítané i odměny a peníze z grantů, a dokonce i různých evropských projektů. Podle některých akademiků jsou tak tyto sumy nereálné, zejména u humanitních oborů.

"Nejvyšších příjmů dosahují profesoři ve věku 40 až 50 let - 61 300 korun," konstatují autoři výzkumu. Podobné částky jsou však podle některých vyučujících naprosto nereálné. "U nás má odborný asistent 19 tisíc, docent 23 tisíc a profesor 26 tisíc hrubého měsíčně," upozornil odborný asistent z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Hník. Průměrný plat v Česku je přitom asi 23 tisíc korun.

Výzkum také ukázal, že akademická obec stárne. Mezi vyučujícími je navíc málo akademiček s tituly docentka a profesorka. Mezi pracovníky vysokých škol je 34 procent žen. Ty navíc pobírají menší platy. Například docentka bere téměř o pětinu méně než docent, místo 43 jen 35 tisíc.

VŠ chtějí větší samosprávu

"Výzkum ukázal, že 72 procent dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školství za potřebnou," řekla ministryně školství Miroslava Kopicová. Většina pracovníků univerzit také souhlasí s tím, že by školy měly dostat větší samostatnost jak v otázce vlastního řízení, tak třeba v nabídce studijních oborů. Ty by prý do budoucna nemusely být akreditovány jednotlivě. Škola by dostala akreditaci jen na celé studijní programy, které v sobě sdružují více oborů.

Rozpory však panují ve způsobu, jak by měla samospráva vlastně fungovat. Dvě třetiny si myslí, že by školy měly být řízeny manažerským, tržním způsobem. Zároveň však 59 procent dotázaných uvedlo, že na řízení škol by se měly víc podílet akademické senáty. Podle spoluautora výzkumu Petra Matějů to svědčí o tom, že akademici na toto nemají vytvořený jasný názor.

První návrh změn připravilo ministerstvo loni na jaře, školy jej však odmítly. Nelíbil se jim třeba navržený způsob financování, změny v obsazení správních rad vysokých škol ani předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem. Zástupci Univerzity Karlovy si také stěžovali, že ministerstvo nepřipravuje reformu ve spolupráci s univerzitami.