Do Sněmovny chce 22 stran, podle průzkumů uspěje jen 5

Ve všech 14 krajích letos postavilo kandidáty jen 16 stran. Na rozdíl od minulých voleb letos nekandiduje podle dostupných informací žádná koalice, která by pro vstup do sněmovny potřebovala více hlasů než jednotlivá strana. Mnohé strany a hnutí daly přednost společné kandidátce pod hlavičkou některé, většinou nejúspěšnější z nich.

Místa ve sněmovně obhajují ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, která kandiduje spolu s Evropskou demokratickou stranou bývalé europoslankyně Jany Hybáškové, a Strana zelených. Tu by ovšem podle průzkumů volebních preferencí mohla vytlačit nová strana TOP 09, kterou založili bývalí ministři Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek. Do voleb jdou s podporou hnutí Starostové a nezávislí.

Vítěz? ČSSD, nebo ODS

Favoritem volebního klání podle sázkařů i průzkumů veřejného mínění jsou sociální a občanští demokraté. Podle modelu společnosti CVVM z druhé poloviny srpna by se u voleb vyslovilo pro ČSSD 33 procent voličů, pro ODS pak 31 procent hlasujících.

Na třetím místě pomyslného žebříčku skončili podle průzkumu komunisté, kteří by v srpnu získali 13,5 procent, za nimi TOP 09 se ziskem 9,5 procent. Na hranici volitelnosti se ocitli lidovci, které by volilo pět procent lidí. Zelení se propadli na tři procenta, do sněmovny by se s největší pravděpodobností nedostali. Statistická odchylka u výsledků malých stran je zhruba dvě procenta.

Výsledek v červnových evropských volbách dává šance také straně Suverenita, v jejímž čele stojí bývalá europoslankyně Jana Bobošíková, která se spojila se Stranou zdravého rozumu. V boji o křesla v Evropském parlamentu získaly 4,26 procenta hlasů. Průzkum CVVM zmiňuje také stranu Věci veřejné s podporou 1,5 procenta dotázaných. Uskupení s předsedou Radkem Johnem v čele postavilo společnou volební kandidátku se stranami SNK ED a Alternativa.