Impulzem, jenž spustil rozsáhlý exodus obyvatel honeckerovského Německa, se staly události v Maďarsku. To začalo na počátku května 1989 odstraňovat signalizační zařízení na hranicích s Rakouskem a posléze zrušilo i přísně střežené hraniční pásmo podél této linie. Výsledkem bylo, že do Maďarska zamířily v létě 1989 tisíce obyvatel NDR, přičemž část z nich našla útočiště na západoněmeckém velvyslanectví v Budapešti. Podobný osud potkal i ambasády SRN v Praze a Varšavě.
Piknik, který dal naději: Od "hlasování nohama" v Šoproni uplynulo 20 let - čtěte ZDE
I dvacet let po pádu Berlínské zdi se východní Němci cítí jako "dederoni" - čtěte ZDE
SPECIÁL NA iHNed.cz: Jaké to bylo před rokem 1989 - čtěte ZDE
Podívejte se na situaci, kdy v říjnu 1989 velvyslanectví SRN oblehly tisíce lidí
(text pokračuje níže)
Cesta vedla přes plot
Přestože velvyslanectví bylo na pokyn západoněmeckého ministerstva zahraničí od 23. srpna uzavřeno pro veřejnost, počet uprchlíků, kteří se do areálu dostávali přes plot, neustále rostl. Částečné odlehčení přinesla v polovině září návštěva východoněmeckého zmocněnce Wolfganga Vogela, který přesvědčil část svých krajanů k návratu do vlasti. Šlo ale jen o přechodný pokles a na konci září bylo v areálu na 4000 osob.
V té době již probíhala jednání na mezinárodní úrovni, kterých se kromě zástupců obou německých států zúčastnil i sovětský ministr zahraničí Eduard Ševardnadze. Výsledkem rozhovorů byla dohoda, že uprchlíkům bude umožněn odjezd do západního Německa. Třicátého září oznámil tuto radostnou novinu na velvyslanectví v Praze sám ministr zahraničí SRN Hans-Dietrich Genscher. Za několik hodin už z Československa odjížděly soupravy východoněmeckých drah, které zájemce o nový život převezly přes území NDR do západního Německa.
Přestože mělo jít o jednorázovou záležitost, už druhý den se na malostranské velvyslanectví opět uchýlilo několik set východních Němců. Tato druhá vlna byla nakonec ještě mohutnější než ta předchozí. Podle vzpomínek velvyslance Hubera se 3. října v areálu ambasády tísnilo kolem 5000 lidí a další davy stály před beznadějně přeplněnou budovou. Životní podmínky na zastupitelském úřadu se za těchto okolností dostaly na samou mez únosnosti; naštěstí však začaly být 4. října opět vypravovány zvláštní vlaky na Západ.
Víza pro cesty do Československa
Případné další vlně odjezdů se politici NDR rozhodli zabránit zavedením víz pro cesty do Československa. Toto opatření mělo ale jepičí život. Bylo zrušeno 1. listopadu, a už po dvou dnech bylo v prostorách ambasády opět kolem pěti tisícovek východních Němců.
Od 3. listopadu umožnilo Československo východoněmeckým uprchlíkům odjet do západního Německa přímo, pouze na základě osobních dokladů či pasu. O šest dní později se stal zázrak, v který ještě nedlouho předtím věřil jen málokdo: přechody v Berlínské zdi byly natrvalo otevřeny a obyvatelé NDR se tak mohli dostat ke svým západním sousedům bez nutnosti absolvovat cestu do Prahy či Budapešti.
Až do pádu Berlínské zdi prošlo pražskou ambasádou ve třech vlnách kolem 15.000 uprchlíků. Další tisíce osob využily na počátku listopadu otevření československých hranic na Západ a přes ČSSR vycestovaly individuálně.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist