Fejk: Po 12 letech v jednom podniku je pro manažera zdravé uvažovat o změně

Dobrý den. Vítám Vás k rozhovoru, děkuji za Váš zájem a omlouvám se za malé zpoždění za začátku. Slibuji, že budu rád odpovídat déle než stanovenou hodinu. Přestože o počtech kandidátů nemám nic co vědět, údaj o tom, že byli dva, není pravdivý. Jen do finálového kola jich postoupilo 6, celkový počet přihlášek byl cca 20. Jména ale už nevím vůbec a ani by nebylo korektní je zveřejňovat.

Velkou až obrovskou. 12 let intenzivního života. Plná identifikace s prací a prostředím. Nejkrásnější práce, kterou jsem dosud měl a kterou asi už nic nepřekoná. Léta nabitá energií a emocemi.

To je pro ředitele zoo kacířská otázka.

Pořád kůň Převalského zůstává naším erbovním zvířatam a největším ochranářským úspěchem pražské zoo. Máme a budeme ho mít v logu, mají tradiční expozici a detašovanou chovnou stanici v Dobřejově na Táborsku, vedeme mezinárodní plemenou knihu tohoto druhu a naše odchovy posíláme do různých rezervací a národních parků v Evropě a Asii, zejména do míst jejich původního výskytu, což je v našem případě konkrétně rezervace Tachin Tal v mongolské poušti Gobi. Navím do této rezervace posíláme ze vstupného 300 tisíc Kč ročně na pomoc managementu rezervace a na ochranu sem dovezených koní. To je myslím důkaz, že Zoo Praha žije tímto koněm a pomáhá mu i dnes.

Jde o 4letou misi. Mým úkolem je spojit činnost nově zrekonstruované České národní budovy v NY s činností Českého centra v NY. Mým úkolem je všestranná, kulturně společenská prezentace České republiky, českého tématu v NY. Oživení budovy s velkým sálem, kinem, galerií, knihovnou, restaurací..., tak aby byla pro Newyorčany přitažlivým, živým a otevřeným místem. Prosazení české kultury i na jiných, prestižních místech NY. Prosazení českých osobností a subjektů tam, kde by jim to mohlo pomoci. Sladění budovy se zájmy jiných souvisejících místních spolků a státních složek, zejména krajanů, generálního konzulátu a zastoupení ČR při OSN. Dávat dohromady české osobnosti a subjekty s newyorskými protějšky. A na to všechno sehnat z více zdrojů peníze.

Po 12 letech intenzivní práce v 1 podniku je pro manažera i pro podnik zdravé uvažovat o změně. Abych neztratil vnitřní motor, abych se nezačal držet teplé židle, na kterou jsem zvyklý, na úkor invence, nadhledu a činorodosti. Změna je zdravá i pro zoo. Může přijít jiná osobnost, která přinese novou jiskru a dynamiku. Jde samozřejmě jen o vnitřní pocit, nic hmatatelného, ale nová výzvy mi umožní učit se a poznávat nové věci, posunout se k nové zkučenosti, mít novou energii a krev v žilách. Zoo bude asi napořád nejkrásnější prací mého života, ale NY je něco úplně jiného, je to něco co začíná od píky a něco, co je zajímavou a smysluplnou zkušeností i pro mou rodinu. A prestiž či smysl té práci dám jen já, mé výsledky. Velmi mi ale zároveň imponuje, že jde opět o veřejnou službu, kde když uspěju, může to mít význam pro široký okruh lidí a pro mou zemi. To napojení na českou kulturu a dění u nás mi vyhovuje. Tady i v Ny zůstávám velkým patriotem. A stylem může jít o velmi podobně strukturovanou práci - jde při ní o peníze, o provoz, o personál, o program, o marketing, o návštěvníky... Stereotypu se nebojím vůbec. Budu tam žít a budu vytížen přesně tak, jak budu pracovat a jak aktivně tam budu žít. Chybět mi zoo bude ale velmi. zejména to neuvěřitelně intenzivní napojení stovek tisíců lidí na mou práci, napojení veskrze pozitivní, radostné, plné emocí a srdce. To je věc, která je na zoo jedinečná.

Do zoo jezdím pořád, i na dovolených. Jen rodina mi to trochu po těch letech už přestala baštit. Za 12 let jsem osobně navštívil cca 200 zoo po celém světě.

Jistě, ale s omezením spousty jejích funkcí, které s kvalitou zoo souvisí, včetně služeb pro návštěvníky, včetně chovu provozně náročných živočišných druhů. V současné době by to myslím nestálo za to. A navíc mluvím pouze o provozních nákladech, nikoli o investicích, na které by bez dotací nedosáhla.

Děkuji za pochopení.

Děkuji a prosím nezapomínejte, že zoo je především kolektivní dílo, já tu jen vytvářel prostor pro kolegy a jejich dobrou práci. Co se týká hrošince - až ho dostavíme, umožní nám to chov 4-5 jedinců. Problém je sehnat nehrozí, protože hroši jsou v evropských zoo dlouhodobě přemnoženi a je spíše problém s jejich umístěním. Související plány ostravské zoo neznám, ale divil bych se, kdyby chtěli zrušit chov svého erbovního zvířete.

Vůbec jsem taková přání v sobě nechoval. Za svůj úkol jsem po celou dobu považoval zlepšování podmínek pro ta zvířata, která už Zoo Praha chovala. Příchod tak supervzácných zvířat k nám, jako jsou gaviáli, komodští varani nebo člunozobci, byl vždy iniciovám příslušným zoologem a já jen zvažoval racionalitu a smysl takové iniciativy ze všech, tj. nejen chovatelských a návštěvnických, ale i provozních a ekonomických souvislostí.

Nemám žádné manažerské vzdělání s razítkem. Glejt mám jen na učitele češtiny, literatury a historie. Na začátku své kariéry v zoo jsem absolvoval jeden kurz, kde mi lektor doporučil, ať ze zoo rychle zmizím, že to nezvládnu. Tak už jsem do žádných kurzů pro jistotu nelezl.

Největší slabina současné zoo. jediná věc, kterou jsem v zoo nedokázal prosadit. V projektu máme novou silnici do zoo podél Vltavy a parkoviště v dolní části našeho areálu, tam kde povodeň vše smetla a je tam volný prostor. Náš návrh by zcela oddělil dopravu místních od dopravy turistů, dokonce i povodňovým valem, který by silnici opticky i hlukově před místními zcela skryl. Po posledních volbách se ale trojská radnice nějak zatvrdila a chtěla prosadit zákaz vjezdu aut do Troje. Od té doby se to nehýbe. Věřím ale, že jsem na Magistrátu i všude jinde vyjednal rozpohybování této věci, uvažuje se dokonce o možnosti parkovat na nové čističce odpadních vod na Císařském ostrově. Vždycky jsem v zoo byl a i v této věci zůstávám optimistou.

O své vizi jsem psal již dříve. Mým úplně prvním krokem bude vytvoření organizační a řídící struktüry nového subjektu, kterým spojená budova a České centrum v NY je, a dále prověření právní, ekonomické, daňové stránky fungování domu, tak aby byl záměr budovu programově i ekonomicky aktivizovat v souladu se zákony NY a abychom neplatili zbytečně velké daně nebo naopak penále za jejich neplacení.

Výběr nového ředitele budu moci ovlivnit jen konzultačně. Vše bude v rukou Rady hl.m.Prahy, která nového ředitele vybírá. Budoucnost pak samozřejmě záleží na něm, včetně ochoty se mnou spolupracovat. Pokud k výběru dojde do 31.10., budu se předávce věnovat na 100%. I později jsem v přiměřené míře samozřejmě k dispozici. Největší zárukou kontinuity je ale místní tým, který je natolik kvaklitní, že diskontinuita myslím nehrozí.

Kouření je v zoo zakázáno v pavilonech, restauracích a v dětské zoo. Zbytek je založen na nenásilné komunikaci s kuřáky na spoustě míst areálu. Máme po zoo několik kuřáckých koutů a stovky výzev "Vaše cigareta nám nevoní" s vyobrazením zvířat a dětí. Zakázat kouření na 60 hektarovém areálu však vidím jako problém. Jednak na každý zákaz musíte mít i donucovací a kontrolní sílu k jeho prosazení, jednak nevidím problém, když si na lavičce v přírodním parku kuřák zapálí. Takže to o toleranci je a já věřím, že nenásilné prostředky vychovávají víc než zákyza a že je v silách našich návštěvníků a jejich kultury, aby si to vyříkali i v areálu sami, samozřejmě s podporou naší komunikační filozofie, která je vůči kuřákům jasná. A občasné excesy nezdvořilých kuřáků na mém přesvědčení nic nezmění. V zoo se mi ve všech ohledech vždy vyplatila důvěra lidem. Podobné to bylo, když jsme zvažovali možnost vstupu do zoo se psy nebo expozice tak blízké a otevřené lidem, že lze snadno zvířatům ublížit. Neděje se to a právě díky tomu je pražská zoo tak krásná a s tak svobodnou, otevřenou a přátelskou atmosférou.

Děkuji Vám!

Změnou filozofie zoo od čistě odborného chovatelského zařízení ke kulturní a ochranářské instituci atraktivní a přístupné pro všechny lidi bez rozdílu věku, majetku, profese, vzdělání... Zoo musí komunikovat srdcem a emocemi, neboť tak primárně vnímáme zvířata. Zvířata jsou téma, které lidi neuvěřitelně spojuje - děti se seniory, univerzitního profesora se skladníkem ve šroubárně. Pak už jde jen o to jít expozicemi a komunikací vstříc pozitivním emocím a v areálu vytvořit přátelskou, otevřenou, komunikativní, invenční a vnitřně mladou atmosféru. Jak začnou chodit lidí, začnou přicházet i peníze, zájem médií, sponzoři a všechno začne mít předpoklady k modernímu, rozumnému, harmonickému fungování.

Podle mě nehrozí. Pražská zoo je díky svým úspěchům pod tak velkým drobnohledem všech, že se tu nekalé a nepoctivé úmysly mají jen minimální šanci uplatnit.

Jsem učitel českého jazyka, literatury a historie vystudovaný na Univerzitě Karlově v Praze. Má práce v zoo byla výsledkem konkurzu, kterého jsem se v roce 1997 zúčastnil. A využil bych této příležitosti k tomu, abych poděkoval Hospodářským novinám, že mi vždy ve správný okamžik zprostředkovaly mé osudové kariérní výzvy. Před 12 lety mě zoo padla do oka díky tomu, že jsem jednou otevřel noviny a byl v nich inzerát na konkurz na ředitele zoo. Byly to právě Hospodářky. Stejně jako letos na jaře, kdy se tentýž scénář opakoval, jen s jiným inzerátem. Slibuji, že za to budu i v NY věrným odběratelem tohoto osvíceného listu. Chci Vám všem tímto poděkovat za dotazy a zájem a budu moc rád, zachováte-li i nadále pražské zoo přízeň, budete do ní chodit a ona Vám i nadále bude dělat radost. Přeji Vám hezký zbytek léta. Petr Fejk, Zoo Praha.