Protestní akce učitelů, železničářů nebo zaměstnanců strojírenských podniků nejsou v Česku žádnou výjimkou. Když ale vyšli do ulic demonstrovat vědci, byla to v tuzemsku velká premiéra.

Úterní happening Vražda české vědy byl protestem proti snížení státních dotací pro největší vědeckou instituci Akademii věd (AV). Ta má během tří let přijít v rozpočtu o polovinu peněz. Nic podobného se za posledních dvacet let v zemi neodehrálo.

Před Ústavem dějin umění na Praze 1 se v poledne sešlo podle odhadu asi 200 akademiků a jejich sympatizantů. Akademici v oknech ústavu vynesli rozsudek nad českou vědou a českého vědce symbolicky oběsili z okna ústavu.

"Podporu nám už vyjádřilo dalších deset akademických ústavů. Podobný protest není posledním," říká Martin Krummholz z Ústavu dějin umění AV, který protest v budově pražského ústavu organizuje. Podporu má i od šéfa celé akademie, Jiřího Drahoše, jenž se happeningu osobně zúčastnil.

 Akce se účastnilo i hodně turistů, hrála hudba. Doprava nebyla v místě akce zastavena, jen ji řídil policista. Někteří drželi transparent s nápisem Hybaj darmožrouti!, který znázorňoval české vědce, jak s laboratorními baňkami a skripty odcházejí z České republiky.

Zmrazený účet

Fischerův kabinet hodlá kvůli finanční krizi v příštích letech na vědě šetřit a všem vědcům na tři následující léta zmrazil účet. Každý rok mají dostat stejně jako letos, tedy 24,8 miliard korun. Samotná Akademie věd tvrdí, že by proto měla přijít až o polovinu svých peněz z téměř šestimiliardového balíku.

"Hrozí propouštění lidí. Nebudeme mít na opravy budov, nové vybavení laboratoří, mladí vědci utečou do zahraničí," říká Helena Illnerová, předsedkyně Učené společnosti.

Zda však krácení peněz kvůli finanční krizi bude konečné, zatím není jisté. "Nikdo neví, jak se bude dařit ekonomice, a stav se může zlepšit. Nikdo nemá zájem škrtat právě ve vědě, uskromnit se musely ale všechny resorty," upozorňuje ministryně školství Miroslava Kopicová.

Ústavy versus vysoké školy

Krácení nebude jediné, co českou vědu čeká. Více než dřív budou muset akademici o peníze na bádání soutěžit. Od příštího roku se hodnocení vědeckých výsledků řídí podle nové metodiky, na které vydělají především ti schopní vědci.

Peníze mají přitéci především těm akademikům, kteří se mohou pochlubit citacemi v mezinárodních publikacích, patenty, licencemi a pro svůj výzkum si hledají i uplatnění v byznysu.

Podprůměrní vědci, kteří doposud žili z rovnostářského rozdělování peněz, už se neuživí.

Doposud dostávali vědci až 60 procent z rozpočtu předem na svoji práci a investice. To by se však mělo změnit. Dvě třetiny peněz by měli získat za svoje reálné úspěchy.

"Navíc Akademie věd sama balík přidělených peněz přerozděluje mnohdy všem stejně a více nezohledňuje excelentní vědecké týmy. I většinu svých projektů i ústavů hodnotí velmi dobře, což není vždy pravda," upozorňuje Jaroslav Doležal, místopředseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která novou metodiku hodnocení vědy vytvořila.

Už nyní se ukazuje podle propočtů vládní rady, že ve vědeckých nápadech jsou mnohem kreativnější vysoké školy než akademické ústavy. Na špičkových výsledcích světové úrovně mají v letech 2004 až 2008 vysoké školy podíl z 54 procent, zatímco Akademie věd dosáhla jen na 37 procent excelentních výsledků.

"Uvidíme, zda akademie udělá vlastní sebereflexi a bude si chtít za každou cenu udržet i ústavy, které jsou méně schopné. A hlavně přestane oceňovat plošně," vysvětluje Jaroslav Doležal. Podle něj by teprve čas měl ukázat, které vědecké obory budou na nové metodice hodnocení schopné profitovat. Pro humanitní obory, například bohemistiku nebo historii, by však měla být pravidla mírnější. Mezinárodní citace ve výzkumu českého jazyka jen těžko získají, proto budou hodnoceny na národní úrovni.

Vedení Akademie věd to ale vidí jinak. "Pokud se bude nový způsob hodnocení striktně uplatňovat, čeká nás spirála likvidace," řekl šéf akademie Jiří Drahoš prestižnímu vědeckému časopisu Nature, který protesty českých vědců uveřejnil na svých stránkách.