Průzkum: Téměř dvě třetiny Čechů souhlasí s trestem smrti

Necelé dvě třetiny veřejnosti si myslí, že v Česku by měl být zaveden trest smrt. S tím naopak nesouhlasí 31 procent lidí. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Zastánci absolutního trestu jako nejčastější důvod pro jeho existenci uváděli, že v případě trestu smrti pro pachatele těžkých zločinů přináší obětem a pozůstalým pocit spravedlivého zadostiučinění.

Pro trest smrti bylo až 76 procent Čechů 

V porovnání s loňským průzkumem se výsledky příliš nezměnily. Nejvíce lidí se vyslovilo pro trest smrti v letech 1992 a 1994, a to 76 procent. Naopak nejméně jeho zastánců, 56 procent, bylo před sedmi lety. S absolutním trestem souhlasila v předchozích letech vždy nadpoloviční většina veřejnosti, přesto počet jeho odpůrců roste. Proti roku 1992, kdy jich bylo 13 procent, se zvýšil o 18 procent.

Ze sociodemografického hlediska se pro absolutní trest častěji vyslovili voliči KSČM a dotázaní se špatnou životní úrovní.

Pocit zadostiučinění

V souvislosti s výroky, které se často objevují v diskusích o trestu smrti, nejvíce Čechů, konkrétně 74 procent, souhlasilo s tím, že tento trest přináší obětem a pozůstalým pocit zadostiučinění. To, že bez absolutního trestu těžcí zločinci jen zabírají místo ve věznicích a že riziko justičního omylu představuje vážnou námitku proti absolutnímu trestu, shodně tvrdilo 71 procent občanů.

Jen o něco méně oslovených se domnívá, že smrt je přiměřeným trestem za nejtěžší zločiny a že nese riziko možného zneužití. Dvě třetiny lidí souhlasí s tezí, že jen trestem smrti lze zabránit nenapravitelným těžkým zločincům v opakování jejich činů. Více než polovina Čechů zastává zásadu "oko za oko, zub za zub".

Sedmatřicet procent lidí pokládá absolutní trest za barbarský a nehumánní. Nejméně lidí, 31 procent, souhlasilo s názorem, že obhajoba trestu smrti je projevem politického populismu.

Průzkum se konal počátkem května a bylo při něm dotázáno 1038 lidí starších 15 let.