Ústav pro studium totalitních režimů otevře badatelům čtyři miliony dokumentů

Zájemci o dokumenty Archivu bezpečnostních složek budou mít od pondělí možnost prohlédnout si v badatelnách několik desítek tisíc archiválií v elektronické podobě. Instituce v pátek spustila pilotní fázi digitálního archivu, řekl novinářům Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, kterému je digitální archiv podřízen.

Projekt by podle Žáčka měl být dokončen v příštím roce, kdy se badatelům po obdržení hesla zpřístupní dokumenty přes internet. Zájemci by v té době mohli mít přístup k více než čtyřem milionům archiválií, které ústav zatím digitalizoval a které v současnosti procházejí kontrolami.

Do elektronické podoby jsou podle Žáčka přepisovány v první řadě spisy, o které jeví zájem veřejnost. Od pondělí tak budou v badatelnách k dispozici například některé elektronické archiválie velitelství bývalé Státní bezpečnosti nebo jednotek SS. Archiv tvrdí, že projekt je ojedinělý v celé střední Evropě.

Problémy s Kunderou

Ústav pro studium totalitních režimů má za sebou zhruba rok a půl svého působení. Narozdíl od zprovoznění digitálního archivu už si ale připsal i kontroverzní kroky. Správní řadě úřadu se například nelíbilo, jak Žáčkovi lidé nakládali se zveřejňováním historických kauz.

Žáček měl problémy především s dvěma historickými kauzami. Nejprve to byly chybné závěry, že bratři Mašínové plánovali atentát na komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Ctirad Mašín s Milanem Paumerem sice po letech připustili, že je něco podobného napadlo, sami však přiznávají, že to nemysleli vážně.

A pak také kauza kolem údajného udavačství spisovatele Milana Kundery. Žáčkův ústav loni v říjnu zveřejnil dokumenty, v nichž se uvádí, že Kundera udal StB letce Miroslava Dvořáčka. Ten pak strávil dlouhé roky v komunistických lágrech.

Kundera sám veškerá nařčení z Francie odmítl a později se objevila svědectví, podle nichž udával někdo jiný.